Amorovy šípy II

předcházely Amorovy šípy I

Tak to tu bylo zase. Stačil mi jeden jediný pohled a byl jsem v koncích. Ani ve snu by mě nenapadlo, že potkám naživo objekt mých erotických představ – Nicole Safft. Navíc mluvila česky s mírným brněnským přízvukem a jmenovala se Valentýna. A ještě jsem měl jasně daný úkol – zabavit jí a nejlépe jí i sbalit.

Jak jsem popisoval v první části této série mých zážitků Amorovy šípy I, mám kamaráda, který potřeboval parťáka, který by mu pomohl, aby se objekt jeho zájmu nemohl vymluvit na kamarádku. Tento příběh se odehrál asi půl roku od mého prožitku absolutního vzájemného propojení a chtění, které skončilo, jak skončilo. Od té doby se u mě hodně změnilo. Latentní manželská krize naplno propukla a já věděl, že doba 15 let, kdy jsem byl manželce absolutně věrný, nenávratně skončila, a že jakmile děti budou trochu starší, odejdu. Musel jsem si přiznat, že souboj s workoholismem mé ženy jsem prohrál na celé čáře. Nic z toho, co jsem intenzivně zkoušel, se nepovedlo, ba naopak, vše jsem ještě víc zhoršoval. Když ztroskotaly veškeré mé pokusy (já problémy nemám, ty za to můžeš), zkusili jsme správný postup – nezávislého a skutečného odborníka, tedy manželskou poradnu. Nejdřív si psycholožka vyslechla každého sama, pak jsme měli společné seance. Vše s naprosto katastrofálním dopadem. Během společných sezení a diskuzí moderovaných promovanou psycholožkou jsme si jen hlouběji uvědomili, proč už nemůžeme spolu být, a vzájemná nenávist během druhého společného sezení narostla do takových rozměrů, že až hrozilo fyzické napadání. Toho jsem se lekl a před poradnou jsem ženě navrhl, že takhle pokračovat nemůžeme a jestli to zvládne, budeme žít ve společné domácnosti a budeme se spolu starat o děti. A že už o ničem z toho, co se probíralo v poradně, nebudeme nikdy mluvit a nebudeme to ani argumentačně používat. Souhlasila. Ač to nebylo veselé žití, nikoho jsem si na sex nehledal a zvykal si na častější masturbaci. Do tohoto stavu mi zavolal Michal, že na chatu sbalil krásnou holku, a že mu určitě dá, a že si s ní domluvil bar a diskotéku a že je průser, protože chce jít s kamarádkou. A že ho musím zachránit a o její kamarádku se postarat a uklidit mu jí z cesty. Souhlasil jsem, a docela se těšil, že budu mít alespoň nějaké rozptýlení.

Michal domluvil, že se s nimi potkáme u Intercontinentalu, nabereme je do auta, to pak někde necháme, a půjdeme do Chapeau Rouge a pak, když se nám bude chtít, tak si půjdeme zatancovat do Sparingu (jak o tom píšu, dostal jsem velkou chuť tam znovu zajít). Přijeli jsme na domluvené místo a obě dívky se tam takřka vzápětí objevily. Michalovo děvče bylo drobné postavy a k Michalovi se skutečně hodila. Její kamarádka, to byl pro mě absolutně paralyzující zásah. V té době jsem zaznamenal videoklip od zpěvačky Rollergirl (vlastním jménem Nicole Safft), kde zpívala písničku Superstar. Dívka, která tam přišla, jako by oné zpěvačce z oka vypadla. Okamžitě mě polilo horko, srdce jsem měl až v krku a panika, která mě zachvátila, hrozila, že ze mě udělá absolutního idiota. Představili jsme se, a ani nevím, jak se mi podařilo říci své jméno. Sedl jsme si dozadu a Valentýnka se posadila vedle mě a to byl šok na druhou. Marně jsem se snažil uklidnit. Ostatní zapředli družný hovor a já vůbec nebyl schopen se přidat. Ujeli jsme pár set metrů a Michal někde v Masné našel místo na zaparkování. Do Chapeau Rouge to nebylo zrovna blízko, dívky však proti krátké procházce neprotestovaly.

Jak jsme šli, mohl jsem potají obdivovat Valentýnu. Měla skutečně dokonalé proporce a já byl ve vteřině, tedy od první chvíle, co jsem ji uviděl, bláznivě zamilovaný. Stačil mi na to jen jeden jediný pohled tam u Intercontinentalu a bouře, která se ve mně vzedmula, už nešla zastavit. To jsem netušil, že to je naposledy, co jsem tak silnou emoční vlnu prvního pohledu zažil. Když jsem nad tím později přemýšlel, dospěl jsem k názoru, že paralela s trémou při vystoupení před větší skupinou lidí je asi popisovanému stavu nejbližší. A že tak, jak s počtem vystoupení paralyzující atak z publika mizí, podobně mizí i tyto stavy. Větší zkušenost s kontakty s dívkami, které se mi moc líbili, podle mě tuto reakci zcela utlumily. Možná existují nějaké výjimky, ale já už nikdy později něco tak moc silného nezažil.

V Chapeau Rouge jsme si všichni objednali vodku a Red Bull. Já se trošku uklidnil, takže jsem byl schopný se s Valentýnou bavit. Překvapilo mě její neobvyklé jméno, tak jsem ho využil jako záminku k hovoru. Dozvěděl jsem se, že její prarodiče obdivovali Oldřicha Nového a tak svému prvorozenému synovi dali jméno Valentýn. No a on pak své prvorozené dceři dal zcela přirozeně jméno Valentýna. A že pracuje jako asistentka a její hlavní prací je komunikovat se zahraničními klienty jejich firmy. Díky tomu, že od svých deseti let žila ve Švýcarsku a v USA, uměla bezvadně německy a anglicky, domluvila se francouzsky a akorát se v té době učila španělsky. Byla velice bezprostřední a já brzo ztratil ostych. Dokonce se hlasitě smála mým vtipům. Ještě v Chapeau Rouge se z nás stali bezvadní kamarádi a stačila nám na to zhruba hodina a půl. Oba jsme se začali těšit do Sparingu, protože jsme spolu chtěli tancovat. Bylo to báječné. Oba jsme naše tanečky pojali scénicky a úžasně jsme se bavili. Několik písniček tak mám navždy spojených jen s ní a s tímto báječným večerem.

„Valentýnko, je mi s tebou tak báječně, že bych se s tebou chtěl co nejdřív zase potkat. Co děláš zítra?“

„Je mi s tebou taky dobře, ale přece se dnes ještě neloučíme. Hned ti napíšu svůj telefon.“ Jak prosté a jednoduché. Bez nějaké větší námahy se stalo to, oč jsem se připravoval požádat poslední dvě hodiny a k čemu jsem pomalu ani nedokázal najít odvahu.

Tancovali jsme snad do tří do rána. Kamarádka Valentýnky byla už unavená a Michalovi se bohužel nepodařilo přemluvit jí, aby s ním zůstala, a tak si dívky zavolaly taxi a odjely spolu. Já byl dokonale šťastný, protože jsem věděl, že odpoledne Valentýnku znovu uvidím.

„Romane, tak co říkáš na Evu?“

„Je sympatická, a je menší než ty, takže je vše v pořádku.“

„Já nemyslel její výšku, ale jak ti přišla?“

„Musím se ti přiznat, že jsem si jí vůbec nevšímal. Jak přišly, tak jsem hned dostal šlupku mezi oči a vnímal jenom Valentýnku. Mám s ní zítra rande.“

„Jo, to máš dobrý, je to kus. A není vyšší než ty?

„Co máš pořád s tou výškou?“ zasmál jsem se a pokračoval: „Náhodou jsme se i o tom bavili, je o dva centimetry menší než já.“ Valentýnka byla skutečně vysoká, 181 centimetrů je hodně, ale taky jí to náramně seklo, její dlouhé nohy, to byl vyložený estetický zázrak.

Druhý den jsem nemohl ani dospat. Ve tři jsem byl na domluveném místě a ona vzápětí přišla. Sedli jsme si do nedalekého nonstopu a povídali si a povídali. Všechno jsme si na sebe řekli, neměli jsme žádná tajemství a bylo mi nádherně. Valentýnka mi šeptla, že je po dlouhé době zase šťastná. Přišlo mi, že stejně jako já hledá nějakou záminku, jak se potkávat i nadále a aby to nevpadalo jako randění. Já to už měl vymyšlené. Chtěl jsem po Valentýně, aby mi pomohla s anglickou konverzací, měl jsem za měsíc pekelně důležitý pohovor a nebyl jsem v té době moc rozmluvený. Souhlasila, a chtěla, ať jí na oplátku pomůžu s přípravou na zkoušky na vejšku. Byl jsem přímo nadšený. To znamenalo, že se uvidíme minimálně 3x týdně na celé dopoledne. Ten den jsme se šli ještě projít a večer si sedli do dalšího baru. Naše konverzace pomalu ustávala, ale o to déle jsme se dívali jeden druhému do očí. Šel jsem jí doprovodit a oba jsme zpomalovali a zpomalovali. Bydlela v domě, kam se šlo dlouhým průjezdem. Hned za dveřmi jsem to už nemohl déle vydržet a chytil jí za ruku a otočil k sobě. Začali jsme se vášnivě líbat. Byl jsem okamžitě vzrušený, a jak se ke mně tiskla, ucítila to. Začala mi rozepínat kalhoty a vzala ho do ruky. Já jí také sáhl pod sukni a dal jí kalhotky níž a hladil její vlhkou kundičku. Nasměrovala mi ho proti její dírce. Zvedla nohu a já do ní vniknul. Párkrát jsem přirazil, když se mi vycukla.

„Ne, tady ne. Přijď ke mně zítra večer. Budeš moct být přes noc?“

„Ano, budu, těším se na tebe, chtěl bych být s tebou už teď.“

„Já také, ale už musím, maminka mi doma hlídá dceru a já jí přemluvím, ať si jí k sobě zítra večer vezme. Přijď za mnou zítra v sedm,“ dala hlavu na stranu, udělala nádherný kukuč a vášnivě mě políbila na rozloučenou.

Nemohl jsem doma ani usnout, jak moc jsem byl natěšený a nadržený. Ráno jsem oznámil, že musím mimořádně mimo Prahu za klientem, který provedl víkendovou odstávku sítě a že tam budu muset být přes noc. Sbalil jsem se a pozdě odpoledne vyrazil za Valentýnkou. Na přivítanou jsme se políbili a byl jsem překvapený, že její včerejší žár jakoby opadl. Usadila mě do sedačky a měla náramnou chuť si povídat o všem možném. Ani mě nenechala se k sobě moc přiblížit. Před půlnocí jsem to už nemohl vydržet a navrhl jsem, že půjdeme spát.

„Vím,“ řekla, „počkej tady na mě, musím do koupelny.“

„A mohu jít s tebou?“ zeptal jsem se toužebně.

„Ne, počkej tady na mě.“

Přiznávám, že mě to poněkud překvapilo. Čekal jsem poměrně dlouho, snad skoro půl hodiny, než vyšla v bílém župánku.

„Můžeš teď jít, počkám na tebe v ložnici.“

Byla nádherná, i když jsem z ní skoro nic neviděl. Rychle jsem se osprchoval a vyčistil si zuby a pospíchal za ní do ložnice. Jak jsem se objevil mezi dveřmi s ručníkem okolo pasu, vstala z postele a shodila ze sebe župan.

„Líbím se ti aspoň trošku?“

Úplně jsem oněměl. Já zbožňuji malá pevná ňadra, a co jsem před sebou viděl, bylo naprostým ideálem krásy, jakou jsem tehdy vyznával. Dnes je to trochu jiné, dnes je pro mě mnohem důležitější, jaká je s partnerkou mentální shoda. Je ale pravda, že s Valentýnkou jsme si tenkrát hned od začátku sedli takřka ve všem. Její dokonale oholená kundička z ní dělala náctiletou lolitku. Líbilo se mi to moc, i když jsem na skutečné velké a sebevědomé ženské. Děti – tedy nedospělé dívky – byť sebenádhernější, tak ty mě moc neberou. Ale Valentýnka, s jejím vláčným a zvoucím vědoucím pohledem, to nešlo ustát. Tahle žena že má za sebou porod? Nevěřím! Nadechl jsem se a pak ještě třikrát, než jsem byl schopen ze sebe něco vypravit.

„Valentýnko, i když bych si tě vymyslel, tak to, co vidím, tak na to by má fantazie nestačila. Víš, že jsi krásná a víš, že jsem hned při prvním pohledu na tebe úplně ztratil hlavu. Ale to, co teď vidím, tak to bych si nebyl schopen ani při vyvolání mých největších schopností imaginace zdaleka představit. Tvé tělo je dokonalé a ty jsi ta nejnádhernější žena, kterou jsem kdy ve svém životě spatřil, a to srovnávám i s těma v časopisech a filmech.“

„Ale jdi, to už moc přeháníš,“ řekla tím nejsvůdnějším hlasem, jaký jsem kdy slyšel. Udělala pár kroků ke mně a objala mě. Její jazyk mi jemně pronikl do úst a mě z toho vystřelil pták vzhůru tak rychle, že jsem to snad takhle ani nikdy nezažil. Mazlili jsme se a líbali ve stoje, když mě Valentýnka nasměrovala do postele. Položila si mě na záda a klekla si nade mě.

„Mám to ráda takhle, když jsem nahoře,“ pošeptala mi do ucha. Kamsi sáhla, vyndala prezervativ a pomalu mi ho nasadila. Pak si na mě nasedla a zahájila takovou jízdu, jakou jsem v této poloze ještě nikdy nezažil.

„Jo, ještě, za chvíli už bude moje kunda správně naprcaná, ještě chvilku – áááááááááááá,“ a v ten okamžik mi přistáli na tvářích dvě pořádné facky. Úplně mě to konsternovalo. Ještě se párkrát nadzvedla nechala ho do sebe zajet, ale úplně tím přerušila můj vlastní orgasmus.

„Nebyla jsem moc divoká? Já to takhle mám moc ráda a chtěla jsem, abys mi ještě vydržel, nepůjdeme přece hned spát.“

Nevěděl jsem, co na to mám odpovědět, protože ty dvě facky dokonale splnily účel. Můj orgasmus v tu chvíli zmizel a já netušil kam. Ano, neměla zatím možnost poznat, že i bez takového přerušení jsem schopen stříkat několikrát za sebou i s docela slušnou erekcí. Teď jsem jí na záda přetočil já, aniž bych z ní vyklouzl a začal pomalu přirážet.

„Víc, pořádně mi nandej, jo, ještě víc a rychleji!“

Šukal jsem jí tvrdě v přímo ďábelském tempu. Přiznávám, že na tenhle způsob sexování moc nejsem. Mám rád milování, něžnosti a ano, i tohle je občas nutné, ale spíš jako zpestřující výjimka. Začal se jí ještě víc zrychlovat dech a šla mi hodně naproti. Udělala se za krásného knikání, nevím, jak jinak její hlasové projevy nazvat. Ještě jsem v ní zůstal. Zhluboka oddychovala a zeptala se:

„Fakt ti ještě stojí? Mrdej mě dál, hodně moc!“

Tak jsem poslechl. A poslechl jsem, když to chtěla zezadu, když chtěla nohy skoro až za hlavu, když to chtěla jakkoli. Dirigovala mě a já nějak nemohl být. V té době jsem měl zkušenosti veškeré žádné, jen a pouze s manželkou. Ano, dnes to už vím, je to stejné jako ve válce, že je nezbytné včas převzít strategickou iniciativu, aby byl protivník (žena-partnerka protivník? Protimluv a nesmysl.) nucen sám reagovat, a aby byl vývojem situace neustále překvapován. Jinak nemá kvalitní a dobrý souboj moc šancí na opakování. Na svou obranu snad jen mohu říct, že jsem byl naprosto očarován její krásou. A mimo postel i jejím vtipem a chytrostí. Přistupoval jsem k ní jako k bohyni, jako k panence z porcelánu, které když to budu dělat tak, jak já chci, tak se mi rozbije. A aby se mi nerozbila a aby se nerozbilo to, co jsem k ní cítil, tak musím plnit vše, co jí na očích (i její přenádherný kundě) vidím. Samozřejmě to pro mě bylo v tom okamžiku především o uskutečňování všech jejích sexuálních přání. Chtěl jsem, aby bylo opětováno to, co jsem k ní cítil já. Ten večer jsem se neudělal. Ona si toho ani nevšimla. Po jejím asi sedmém orgasmu řekla, že netušila, že jsem ďábel, ale že fakt už nemůže. Že budeme už spát a nesnáší, když spí, aby jí někdo objímal a tak. Že se chce normálně vyspat a ať jsem na své půlce. A že doufá, že nechrápu. Řekl jsem, že já se potřebuju taky normálně vyspat, otočil jsem se na bok a zkusil spát. Moc mi to nešlo. Vadilo mi, že to probíhalo úplně jinak, než jsem si představoval a i ten určitý násilnický nátlak mi moc nevyhovoval.

Ráno jsme se vzbudili takřka současně. Protáhla se, přitočila se ke mně a políbila mě.

„Bylo to hezké.“

„Jsi nádherná a to pak jde vše samo. Lehni si na záda, prosím.“

Lehla si na záda, já zaplul pod peřinu a začal jí líbat okolo pupíčku. Postupoval jsem níž a níž až jsem jí olízl poštěváčka.

„Co to děláš? To ale…“

Její protesty jsem umlčel strčením tří prstů do její vlhké kundičky.

„Ne, to nemůžeš… Áááááááách…“

Byla tak rychle, že jsem to ani nečekal. Úplně jí to nadzvedlo z postele. Oddychovala a přitulila se ke mně.

„Počkej, musím na záchod, jak jsi mě dělal, málem jsem se počůrala, byl jsi na mě moc rychlý, ale ty pocity byly úžasný, to s plným močákem chci ještě zopakovat.“

Když se v celé své kráse vracela do ložnice, zase jsem se na ní nemohl vynadívat. Vklouzla pod peřinu a začala mě hladit a líbat. Poučen ze včerejška jsem nechtěl, aby si na mě zase sedla. Začal jsem si lehce hrát s jejím poštěváčkem a lízal jí bradavku, až začala hodně vzdychat.

„Lehni si na bříško, na tenhle polštář, zkusíme to hezky ze zadu.“

„Nemám si kleknout?“

„Ne, a dej nohy k sobě…“

Navlékl jsem si prezervativ a zezadu do ní pronikl. Nadzvedla se ještě víc, abych mohl být hodně hluboko. Její těsné sevření mě nesmírně vzrušovalo, Začal jsem přirážet silněji a silněji, když tu vykřikla a já to měl také na krajíčku. Sevřela se a málem mě vytlačila, musel jsem proto pořádně přirazit a v tom jsem cítil, jak plním kondom. Byli jsme skoro stejně.

„Teď bych tak spala, ale musíme vstávat, za chvilku přijede maminka, bude tu dnes spát.“

„Krásně jsem si tě užil, jasně, pospíším si.“

Doma mi žena oznámila, že děti odvezla rodičům a že jestli budu chtít, můžeme si někam dojít na skleničku. Ač jsme naše sexuální dovádění ukončili, měla občas chuť někam zajít a nechtěla jít sama. Souhlasil jsem a pln minulých dojmů jsem navrhl Sparing.

Když jsme přišli, bylo volno u stolu nedaleko vchodu. Šel jsem tedy na bar pro něco k pití. Jaké bylo moje překvapení, když jsem tam viděl Valentýnku v modrém overalu zdůrazňujícím všechny její přednosti.

„Co tu děláš?“

„Mamka zůstala, tak jsem si řekla, že sem skočím.“

„Jsem tu se ženou. Chceš se s ní seznámit?“

„Myslíš? A představíš mě jako koho? Svou milenku?“

„Ač jsme se se ženou dohodli na určité odluce, tak o tom, že někoho budu mít, nepadlo ani slovo. Ale můžu tě podle pravdy představit jako svou učitelku angličtiny a žačku na přípravu zkoušek na vysokou. Ale taky vás seznamovat vůbec nemusím.“

„Já nevím… Ale to bychom se pak třeba nemuseli tolik schovávat. Asi nás radši seznam.“

„Ok, navrhnu to, a jestli tě bude chtít Zuzana vidět, někde tě tady najdeme.“

Přiznávám, že jsem byl trochu rozhozen. Za prvé, že ji tam vidím, za druhé netušil jsem, s kým tam byla, a za třetí, jak to ženě za takové prekérní situace podám. Vzal jsem na baru sedmičku bílého a šel nazpátek za manželkou.

„Tak jsem tu potkal svou učitelku angličtiny.“

„Neříkal jsi, že to je chlap?“

„Je to žena, je svobodná pracující matka a je jí 25 a budu jí na oplátku připravovat na zkoušky na vejšku. Chceš se s ní seznámit?“

„Nevím. Snad radši ani ne. Anebo víš co, chci. A moc.“

Celý nesvůj jsem se vydal hledat Valentýnku. Našel jsem ji stát u baru.

„Co si chceš dát? U stolu máme lahev bílého. Půjdeš si sednout k nám nebo radši my k tobě?“

„Sednu si s vámi. Jen si řeknu o vlastní skleničku.“

„Já ti jí vezmu.“

Poprosil jsem o sklenku na víno a šli ke stolu, kde seděla Zuzana.

„Má žena Zuzka a má učitelka angličtiny Valentýnka.“

Holky po sobě koukaly a já čekal, co se bude dít. Zuzka se usmála, pochválila Valentýnce outfit a hned, ať jí taky naliju. Přiťukli jsme si a já vzápětí pochopil, oč Zuzce jde. Chtěla se předvést jako společenská, přátelská, všechápající a obětavá manželka. A to se jí také dařilo. Stačilo 15 minut a obě si stačily sami, já jen co půl hodinu donesl novou lahev. Dokonce jsme šli párkrát tančit ve třech. Při tanci Valentýnka pochválila Zuzku, jak moc jí to sluší a také se přiznala, že je trošku na ženský. Tomu se Zuzka jen smála. A jaký byl výsledek tohoto diskotékového tanečku? Valentýnka mi sladce po straně sdělila, že jak se poznala se Zuzkou, tak si nedokáže představit, že bychom spolu ještě někdy něco mohli mít. Skamarádily se opravdu, jezdili jsme na společné dovolené, byli jsme Valentýnce na svatbě, no a také má příprava nesla ovoce, protože Valentýnku přijali na vysokou. Zuzka se inspirovala a přihlásila se při podnikání na vysokou také, vzali jí, no a můj pohovor v angličtině dopadl katastrofálně, měli připraveného jiného a jasného kandidáta. Po mém rozvodu se Zuzkou jsme se z Valentýnkou viděli jen jednou a už si ani nepíšeme.

Dodnes nevím, co se to vlastně stalo, že jsme se potkali s Valentýnkou na jedné diskotéce a proč či s kým tam vlastně byla. Občas mě napadlo, že se možná na mě obě domluvili, abych byl pod lepší a důkladnou kontrolou. Ale to se obě šeredně spletly.

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 2 návštěvníků   Průměr: 3]

Napište komentář