První hřích

Na počátku nebylo nic. Ve skutečnosti ale něco bylo. Existovalo jedno velké nekonečné Nic a jeden stejně velký a stejně nekonečný Bůh. Bůh byl nejen nekonečný, ale také všemocný a vším pronikající. Nic bylo… prostě Nic. A pak se začaly dít věci.

Bůh začal tvořit. Ale aby mohl začít, musel nejdříve stvořit Čas. Pak nebe, zemi, světlo, tmu, byliny, lodyhy, kobyly a spoustu dalších věcí, včetně Člověka. Bylo toho mnoho, co musel vytvořit a když s tím skončil, odpočinul si. Nevíme, jestli to byla sobota nebo neděle, vedou se o tom spory. Zkuste si o tom někdy poklábosit se židy a křesťany, zažijete zajímavou diskusi.

Nevíme tedy, který den Bůh zvolil k odpočinku, ale je jisté, že Člověku vdechl život a dal mu jméno Adam. Tím okamžikem se člověk začal psát s malým písmenem na začátku, protože to už nebylo vlastní jméno. Adama učinil strážcem Edenu, což byla velká zahrada někde na východě. Svět je malý a všude je blízko, takže dnes víme, že to muselo být na Blízkém východě. Adam měl Eden hlídat a pečovat o něj a za odměnu směl ovoce ze všech stromů, kromě jednoho. To byl strom poznání dobrého a zlého, a z něj nesměl Adam ani okusit. „V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ pravil Bůh a zatvářil se velmi, velmi přísně.

Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti. Gn. 2, 17

K Adamovi pak stvořil Evu, aby Adamovi nebylo smutno a oba žili v Edenu jako v ráji. K jídlu měli dostatek ovoce, pít mohli křišťálově čistou vodu z potoků, a víc nepotřebovali. Šaty neměli, byli nazí a nepřipadlo jim to nijak nepatřičné. Bylo tam stále příjemné teplo, když bylo unavení, ulehli do hebké trávy tam, kde právě byli, Eva se přitulila k Adamovi a oba usnuli spánkem spravedlivých. Adam byl stvořen k obrazu Božímu, takže měl svalnaté, vypracované tělo. Vyvinutý hrudník a mocné bicepsy, pevná a silná stehna. A Eva? Ta byla stvořena tak, aby se Adamovi líbila. Krásné dlouhé vlasy rámovaly jemný obličej s plnými rty, mezi kterými se při úsměvu zablýskaly krásné bílé zuby. Pevné poprsí se něžně vlnilo na hrudníku, a kdo ví, proč bylo po většinu času skryto za oponou lesklých vlasů. Jako by se Eva bála, že ten pohled Adamovi zevšední. V tom se ale mýlila. Jsou pohledy, které se mužům neomrzí.

Tak plynuly jejich dny, jeden jako druhý. Až jednoho dne přišel k Evě had, nejvychytralejší a nejlstivější zvíře z celého Edenu. Ano, skutečně přišel, protože v té době měl had nohy a vyhlížel jinak než hadi, které známe dnes. A uměl také mluvit. „To je zase dneska horko,“ začal neutrálním tématem počasí. „Nojo, hezky to dneska připaluje“ podotkla Eva. „Adam se šel vykoupat do Eufratu.“ Had poznal, že Eva je sama a ucítil příležitost. „Nedala by sis jabko? V tomhle vedru osvěží a je plné vitamínů.“

Eva pokrčila rameny, jako že ano a rozhlédla se, kde je nejbližší jabloň. Ale had byl mazanější než podšitá liška. „Na žízeň je nejlepší granátové jabko. A taky je nejzdravější… zvlášť, když je hnojené přírodními hnojivy a není práškované nějakými sajrajty. Pojď, ukážu ti, kde rostou!“ Inu, ženy měly odedávna slabost o BIO- a EKO- výrobky a proto následovala hada, který ji dovedl až ke stromu poznání.

Eva byla sice taková prostší nátura, ale Adam ji pravidelně zkoušel z provozního řádu Edenu a moc dobře věděla, že všichni zaměstnanci Edenu (tedy Adam i Eva) mají přísně zakázáno tento strom česat a dotýkat se plodů, byť na zem spadlých. Eva se podívala na strom a zavrtěla hlavou. „To nééé… To se nesmííí“ protáhla smutně. Ale had se nevzdal. “ Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména kyselinu citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře pak i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin. Olejnatost granátového jablka je 16 až 25 % “ zaševelil Evě do ucha tak sugestivně, že se jí rozšířily zorničky a jako v tranzu přistoupila k jedné větvi, na které se laškovně houpalo krásné velké zralé granátové jablko.

Tizian: Adam a Eva „Fakticky to tam všechno je?“ zašeptala Eva vzrušeným hlasem. „A jak se to tam vejde? Všechny ty vitamíny a ty procenta… A co je to vlastně vitamín?“

„Vitamíny? To je náramně zdravá věc!“ prohlásil had rozhodným hlasem zkušeného obchodníka a pokračoval: „Jadérka a listy obsahují fytoestrogeny s příznivým vlivem na zdraví mužů i žen, dětí, starců – ovlivňují stav cév, kůže aj. Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály. Fenolické látky obsažené ve šťávě působí proti některým střevním parazitům!“

Eva jako hyponotizovaná vztáhla ruku, aby se alespoň dotkla toho zázraku, plného zdraví prospěšných látek. Had se k ní přiblížil zezadu, položil svou paži k paži Evy, jejich pohyby se sladily, Eviny prsty se dotkly tvrdé slupky a v tom… had sebou cuknul, a Eva – aniž sama věděla jak k tomu došlo, náhle držela jablko ve své ruce. Ustrašeně se rozhlédla.

Albrecht Dürer: Adam a Eva „Neboj se…“ konejšil ji had. „Toho si nikdo nevšimne. Jen si dej. Uvidíš, jak budeš zdravá a krásná!“ To rozhodlo. Eva usoudila, že být zdravý a krásný je vlastně její povinnost a nikdo jí to nemůže vyčítat. A Adam už vůbec ne, protože vlastně jenom kvůli němu obětuje svoje mládí, své zdraví a svou krásu, aby především kvůli němu byla zdravá… a krásná. Ehm. Na tomhle místě se trochu zarazila, ale pak pohodila hlavou a začala jablko loupat.

Jablko mělo tlustou, tvrdou slupku a moc jí to nešlo. Byla asi tak v polovině, když za ní zašustilo křoví a objevil se Adam. Polekaně se otočila a snažila se zakázaný plod ukrýt za zády, ale Adam hned poznal, co se přihodilo. „Tebe taky nechat někde samotnou!“ zahřímal. „Ale Adame, víš jak je to zdravé?“ bránila se Eva. „Jen jedno takové jablko obsahuje to… fůru těch procent! A taky celou abecedu vitamínů! Vždyť já to utrhla hlavně kvůli tobě!“

„Vždyť víš, že ausgerechnet z tohohle stromu nesmíme nic trhat ani sbírat! Chceš abych dostal padáka?“ obořil se na Evu. Ta z rozezleného tónu poznala, že je v pěkném maléru a proto zapnula slzné kanálky na maximum. Pro efekt několikrát potáhla nosem a pak se rozplakala. Usedavě. „To jsi celý ty! Já tady kvůli tobě sháním něco dobrého, zdravého, můžu si nohy uběhat, ale tobě to není recht! Já abych se celý den jenom dřela, ale slova uznání se nedočkám! Ne, nech mně! Já se tady usoužím, ty si běž klidně plavat, běž si užívat, já se tady budu trápit sama, bez pomoci…“. A Eva se rozplakala ze všech sil. Usedavě štkala a potoky slz se jí koulely po tvářích.

Cranach: Adam a Eva Adam bezmocně svěsil ramena, protože věděl, že je v koncích. Proti slzám jsou muži bezmocní. „No dobře… vždyť já nic neříkám… Tak hlavně aby nás nechytili.“ Eva poznala, že dosáhla svého a fňukla už jen docela lehounce, jen tak pro formu. „Nás? Jak to nás? Vždyť přece víš, že jsem to udělala kvůli tobě!“

„No dobře dobře,“ konejšil ji Adam, který byl nakonec rád, že se z toho dostal tak snadno. „Tak mně aby nechytili a abych nepropadl smrti, podle § 8 odst. a) provozního řádu. A dáš mi taky kousek?“

Eva přestala pofňukávat a s chutí se zakousla do šťavnatého plodu. Vystříkla červená šťáva, která jí stékala po bradě, kanula na prsy i pevné břicho. „No podívej se, co děláš!“ zasmál se Adam a slíznul pramínek, který stékal úžlabinkou mezi prsy. Na Evu začalo ovoce působit první. Cítila doteky Adamova jazyka a pomyslela si, že takový zvláštně příjemný pocit ještě nezažila. Zakousla se do jablka znovu, a tentokrát úmyslně nechal skanout šťávu na své plné ňadro.

Adam se s chutí pustil to likvidace rudých kapek. A čím déle lízal oblé křivky své partnerky, tím víc se mu to líbilo. Očistil levé ňadro, pak i pravé, zvlášť pečlivě se věnoval tmavým bradavkám, které jako zázrakem začaly tuhnout. A Eva náhle začala dýchat rychleji a hlasitěji, než bylo obvyklé! Když Adam zjistil, že už není co čistit, s lítostí naposledy olízl vztyčené bradavky a narovnal se.

Neznámý autor: Adam a Eva Jejich pohledy se střetly. Eva si dala kousek jablka mezi zuby a nabídla Adamovi. Ten se přiblížil, ukousl vyčnívající kousek, skousl… Vystříkl gejzír šťávy, která stékala na jejich těla, ale oni to nevnímali… jejich ústa se setkala, ovocná šťáva se mísila s jejich slinami a téhle směsici se proplétaly jejich jazyky. Nevěděli proč, ale toužili po tom víc, než o čemkoli jiném. Adam si Evu přitiskl k sobě, cítil na hrudi její plné prsy a Eva… Eva cítila tlak Adamova těla o něco níž. V klíně jako by mu vyrostl nějaký pahýl, který jí tlačil do podbřišku!

Vsunula ruku dolů, mezi jejich těla a strnula. Ten malý kousek těla, kterým se Adam od Evy lišil, byl náhle velký a tuhý. A hlavně lákavý! Aniž pustila z ruky Adamův ztopořený úd, začala teď sama čistit jeho tělo od ovocné štávy. Přejela jazykem svalnatý hrudník i vypracované břicho bez pupíku1 a zvědavě postupovala ještě níž. Přeskočila křovíčko černých kudrnatých chloupků a pak… její jazyk začal stoupat po silném tuhém dříku nahoru. Strčila si jej bez okolků do úst a jediným pohybem jej zbavila všech zbytků lepkavé šťávy. Adam slastně zasténal a samotná Eva měla náhle pocit, že by to stálo za zopakování. Opět si vložila Adamův penis do úst a přitom si všimla, že je snad ještě o něco větší a pevnější, než před okamžikem! Dávala si teď záležet na tom, aby její rty pevně obemykaly silný dřík na jeho cestě ven z úst.

Gossard: Adam a Eva Náhle ucítila, jak ji Adam chytá za vlasy. Jeho prsty se propletly s dlouhými kadeřemi a sevřely tak, až ucítila bolest. Ale nebyla to bolest, na kterou by reagovala brekem. Z nějakého nepochopitelného důvodu to byla bolest slastná a vzrušující. Pevně jí držel hlavu a narážel si ji na svůj ztopořený penis. Eva klečela na hebké trávě, rukama se opírala o svalnatá Adamova stehna a cítila, jak jí do úst zajíždí velký, na kámen ztvrdlý úd.

Adamovy ruce ji náhle zvedly. Vstala, políbili se… jejich těla přilnula k sobě, cítil jeden druhého tak intenzivně, jako nikdy předtím. Eva opět ucítila na podbřišku tlak nadrženého údu a instinktivně ho nasměrovala do svého klína. Jakmile se jeho špička dotkla ústí jejího pohlaví, Adam strnul. Nejprve cítil drsné chloupky, které skrývaly všechny detaily Evina ženství, ale ty pak náhle v jednom místě vystřídala jemná vlhká a kluzká kůže, do které se jeho penis zanořil hladce, jako delfín do zpěněných vln. Eva zasténala a Adam si uvědomil, co se děje. Vnikal svým údem, částí svého těla, do těla Evy. A bylo to… nádherné!

Neznámý autor: Adam a Eva Ale v této poloze – vestoje, čelem k sobě – to bylo obtížné a nepohodlné. Obrátil svou partnerku zády k sobě a přiměl ji, aby se předklonila. Eva se nebránila a  v okamžiku, kdy si položila ruce na kolena, ucítila, jak do ní proniká mocný Adamův úd. Byl tak velký… cítila bolest… velkou bolest. Adam narazil na překážku, ale byl tak rozvášněný, že na nic nedbal a vzal si své násilím. Chytil Evu za boky a jedním hrubým pohybem do ní vnikl. Evě vyhrkly do očí slzy bolesti, ale neprotestovala. Panenská blána2 povolila a bolest pominula. Přirážení Adama byla náhle snesitelné, pak zajímavé, příjemné… a po chvíli krásně vzrušující.

Adam nevnímal Evino vzlykání na počátku, ani její hlasité sténání na konci. Jeho těla se zmocnil nikdy nepoznaný pocit. Vrážel své mužství do Evy tak mocně, až ji povalil! Eva si klekla a zapřela se rukama o drn, aby lépe odolávala Adamovým útokům, které byly stále prudší a divočejší. Teď už si i ona užívala té podivné slasti páření a sama přirážela proti Adamovým výpadům.

V Edenu bylo vše dokonalé, proto i první koitus byl bezchybný a oba první lidé dosáhli orgasmu současně. Adamovi se zatemnil zrak hlava a jeho prsty křečovitě sevřely hladké boky Eviny. Její rozkoš ji vynesla vzhůru do netušených výšin, kde se vznášela na vlnách rozkoše, zatímco Adam, prožívající své první vyvrcholení stříkal do jejích útrob záplavy horkého spermatu. Jejich těla se zachvívala ve slastných křečích a ptáci, vyplašení jejich výkřiky rozkoše, kroužili nad korunami stromů.

Michelangelo: Vyhnání z ráje

Jak to dopadlo, je všeobecně známo. Bůh poznal, že došlo k porušení provozního řádku, ale byl nejvýše milostivý. Hříšníky neusmrtil, jen je zbavil nesmrtelnosti a zaměstnání. Ocitli se na dlažbě a museli se protloukat sami. Z jejich prvního milování se narodil chlapec, kterému dali jméno Kain. A had? Ten si to odskákal též. Byl proklet, přišel o nohy, a byl odsouzen k plazení po břiše, bez možnosti dalšího evolučního vývoje. A jeho rozeklaný jazyk je připomínkou slizkých řečí, kterými přemluvil Evu k prvnímu hříchu.

______________

1 Adam ani Eva nepřišli na svět komplikovaným porodem, ale jednoduchým zázrakem. Proto neměli při porodu pupeční šňůru, a tím ani pupík.

2 Ano, Eva byla před spácháním prvního hříchu přirozeně panna.

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 18 návštěvníků   Průměr: 3.6]

Jeden komentář na téma “První hřích”

Napište komentář