Seděl jsem ve své kanceláři a četl si poslední došlý e-mail. Těšil jsem se na konec pracovní doby, který měl nastat za 15 minut. Na tom by nebylo celkem nic neobvyklého, na konec šichty se těším každodenně, ale dnes šlo ještě o něco jiného. Měla za mnou přijít moje přítelkyně Marcela, se kterou jsme si přes maily dohodli schůzku právě u mě v kanceláři, kde jsme se spolu chtěli pomilovat. Naposledy jsme se milovali před měsícem a už se nám po sobě stýskalo…

„Za 20 minut jsem u Tebe“, stálo v tom posledním mailu. „Zamkneme se spolu v kanceláři a Ty si se mnou budeš moci dělat co chceš.“

Je jasné, že při čtení této zprávy mi fantazie již jela na plné obrátky. Usmíval jsem se na monitor a v duchu už přemýšlel, jak to dneska uděláme, když se ozvalo zaklepání na dveře a vzápětí nakoukla dovnitř Marcela.

„Dobrý den, pane inženýre“, spustila oficiálně, jakoby za mnou přišla v nějaké služební záležitosti, „já jdu ohledně toho konkursu na ředitele školy v Březně, který máte dole na vývěsce.“

Hezky to vymyslela, to jo – oznámení o vyhlášení konkursu tam opravdu viselo. Se zalíbením jsem na ni pohlédl, ve slušivém kostýmku a s brýlemi vypadala opravdu jako nějaká paní učitelka, která se touží stát ředitelkou. Pobaveně jsem se usmál.

„Ale za pár minut je konec úřední doby, mladá paní, nechcete si přijít raději zítra dopoledne?“, přistoupil jsem na její hru. „Já vás dlouho nezdržím“, nedala se jen tak odbýt, „jen se potřebuji na jednu věc zeptat, mohu?“

„Tak prosím“, svolil jsem. Už neudržela smích: „Chceš mě, ty můj rošťáku?“

S úsměvem jsem vstal od počítače, políbil ji na ústa a zadíval se do jejich očí. „Chci, a moc“, řekl jsem polohlasně, „ale musíme ještě chviličku počkat až všichni odejdou, ano?“

„Mám pro tebe malé překvapení“, prohlásila šibalsky, „bude se ti určitě líbit.“

Jak bývá na úřadech zvykem, s úderem 17. hodiny začal hromadný úprk zaměstnanců z práce a za chvíli bylo již na chodbách ticho, rušené jen občasnými kroky některého z opozdilců. Vykoukl jsem z kanceláře, abych se ujistil, že za dveřmi nikdo není a pak pečlivě zamkl zevnitř. Marcela již stála vyzývavě opřená o kraj mého stolu a v očích jí tančily svůdné plamínky.

„Kde to dneska bude, inžo?“, zeptala se. „Vezmeš si mě na stole nebo na židli?“

„Tam i tam“, odvětil jsem s úsměvem a políbil jí. „Ale nejdřív se s tebou hezky pomazlím, moc jsem se na tebe těšil…“

Milování s Marcelou mi moc chutnalo a od onoho červencového dne, kdy jsme se spolu poprvé intimně sblížili, z nás byli už téměř půl roku milenci. Líbilo se mi, jak ochotně se poddávala mému laskání a mým polibkům, jak si uměla a dokázala vzít od milování všechno to krásné, co láska člověku nabízí.

Sundal jsem Marcele sáčko a začal přes halenku laskat její ňadra. Poznal jsem hned, že nemá podprsenku a potěšilo mě to. Pohodlně se opřela o stůl, zaklonila hlavu mírně dozadu a zavřela oči.

Líbal jsem ji na krk, zatímco ona mi zlehka cuchala vlasy. Šeptali jsme si sladká slůvka plná touhy a něžností. Pomalu jsem jí zajel rukou pod sukni a jemně jsem přejížděl dlaní po jejich hezkých stehnech.

„Líbej mi nohy, prosím…“, zašeptala, „moc se mi to od tebe líbí…“

Klekl jsem si před ní na zem a líbal její nohy, oblečené v hnědých punčochách. Od kolen jsem pomaličku postupoval výš a pokrýval její stehna něžnými polibky. Líbilo se jí to, tiše vzdychala a rozkošně pomalu vrtěla zadečkem. Pak se trochu rozkročila a rukou si vyhrnula sukni. Uviděl jsem, že má na sexy krajkové punčochy s podvazky a také jsem zjistil, v čem spočívalo to její překvapení: Neměla pod sukní kalhotky…

„Marcelko…“ vydechl jsem směrem k jejímu klínu, „jsi úžasná…“ Začala se posouvat boky směrem k mému obličeji. Pochopil jsem, po čem touží a za okamžik již ucítila můj horký dech na své mušličce. Zachvěla se rozkoší. Zajel jsem jí dovnitř svým jazykem a pomalu s ním začal jezdit nahoru a dolů. Rozepnula si halenku a oběma rukama si třela ňadra, dráždíc si přitom naběhlé bradavky. Prsty jsem roztáhl okvětní lístky její květinky, abych se lépe dostal k jejímu poštěváčku. Přejel jsem po něm jazykem. Prohnula se v zádech a zasténala blahem.

Pomalými pohyby jsem několik minut dráždil dál její poštěváček, zatímco ona nebyla schopna vnímat nic jiného než nesnesitelně gradující rozkoš a začátek bouřlivého orgasmu. Prsty zajela do mých vlasů, pevně je sevřela, a silou, jakou bych u ní nečekal, si moji hlavu přitiskla co možná nejhlouběji do klína.

Po malé chvilce odpočinku jsme v našich milostných hrátkách pokračovali. Marcela mi rozepnula kalhoty a stáhla mi je i se slipy ke kolenům. Chvilku se se mnou pomazlila, aby si mě připravila k milování a já měl za okamžik z jejich šikovných prstíků krásnou, pevnou erekci. Posadila se na stůl, sukni vyhrnutou k pasu a nohy od sebe. Usmála se na mě, dala si ruku do klína a začala se přede mnou smyslně dráždit.

„Pojď“, lákala mě, „udělej si taky krásně…“

Nemusela mě lákat dlouho. Vnikl jsem do její vlhké jeskyňky a začal se s ní milovat. Nejdříve pomalu a něžně, pak jsem si ji přidržel hezky za zadeček a zrychlil jsem tempo a intenzitu přirážení. Objala mě kolem krku a vzrušeně vzdychala. Cítil jsem, že bych se brzo udělal, ale to jsem ještě nechtěl. Vyklouznul jsem proto ven a posadil se na židli. Pochopila hned. Zasténala, když dosedla na můj penis a hned se na mně začala rytmicky pohybovat. Během milování jsem jí hnětl prsa a laskal bradavky. Marcela byla už taky hodně vzrušená a chtěla si dojít pro svůj další orgasmus. Zasunul jsem svoji ruku pod její zadeček a prstem jsem jí jemně kroužil kolem jejího zadního otvůrku, což jí neskutečně vzrušovalo. Vzdychala čím dál více a rychleji, její tělo se začalo chvět a s hlasitým sténáním si prožila své krásné vyvrcholení.

Já jsem už to měl taky na krajíčku, takže jsem Marcelu jen trošku nazdvihnul a vyklouzl z ní. Vzala si mě do ruky a za pár vteřin mě svými prstíky uspokojila. Zhluboka jsem vydechl, mým tělem projel nádherný pocit rozkoše a mezi napůl zavřenými víčky jsem viděl, jak jí moje semeno stříká na stehna, na punčochy i na lasturku.

Zůstala mi sedět na klíně a chvilku jsme se jen tak hladili a mazlili. Bylo nám jasné, že si tento krásný zážitek spolu ještě určitě nejednou zopakujeme…