Asistentka

V lednu k nám do práce nastoupila Erika. Naše asistentka. Krásná, exotická, stále usměvavá a dobře naladěná. V tom okamžiku se budoucnost firmy ocitla v ohrožení, protože všichni chlapi přestali pracovat a začali za ní pálit. Já taky. Ale ona se na všechny jen usmála a na skryté i otevřené nabídky nereagovala. Prostě nedobytná kráska. Tak toho všichni chlapi postupně nechali, vrátili se ke své práci a firma zase začala normálně fungovat. Jen já ne. Nevynechal jsem jedinou příležitost abych jí byl nablízku. Párkrát jsme spolu seděli u oběda, občas jsme se spolu bavili na chodbě nebo v kanceláři a vypadalo to, že i ona tráví čas raději se mnou, než s někým jiným. Ale v ženských se jeden nevyzná. Když jsem viděl jak odpálkovala kolegy kteří si něco dovolili, netroufl jsem si zatím pozvat ji někam na rande. Až jednou…

Potřeboval jsem dokončit jednu analýzu a chtěl jsem ji ještě tentýž den odeslat klientovi který si ji objednal. V podstatě už byl celý materiál hotov, čekal jsem jen na doplnění jedné přílohy, kterou měla na starost právě Erika. Už byl večer, Erika to dodělávala a já čekal až bude hotová, protože stačilo jen přiložit tu poslední přílohu, odeslat mail a mohl jsem jít domů. Byl jsem ve své kanceláři a já si krátil čas prohlížením videa. Měl jsem na počítači stažený krásný videoklip. Samozřejmě byl s nemravným obsahem. Ale žádný bezduchý tělocvik! Krásné dlouhé mazlení, dráždění, doteky rtů… prostě něco, co mne dokázalo pěkně vydráždit. A zrovna když to končilo, dorazil mail od Eriky. Posílala mi zprávu na kterou jsem čekal. Taky si vybrala tu nejlepší chvilku pro odeslání mailu! Hned jsem jí odepsal:

Díky, myslím na to už od rána! Mario

A skutečně jsem tím chtěl jenom zdůraznit důležitost její práce a to, že jsem na její materiál čekal. A hned jsem to odeslal. Tedy CHTĚL jsem to odeslat. Ale… Znáte ten pocit, kdy víte, že děláte něco špatně ale už se s tím nedá nic dělat? Takový ten pocit, kdy se na obrazovce objeví dotaz typu „Opravdu chcete vymazat všechna svá data?“ a vy si říkáte jaký by to mohl být malér kdybyste to udělali a pak zděšeně sledujete jak ťukáte myší na ANO?

Ne, nesmazal jsem data, ani jsem nezformátoval disk. Ani jsem nezaplavil ničícím počítačovým virem celou firemní síť. Udělal jsem něco mnohem horšího. Proklatý „drag-and-drop“! Víte, že můžete dát do mailu přílohu jednoduchým přetažením myší? Stačí jediný pohyb, a můžete mailem odeslat dokument, prezentaci, nebo… video! Já to už vím.

Prostě a jednoduše jsem jen tak, cestou, když jsem vedl myš na ikonku „odeslat“ přetáhl do mailu ikonku s videem. Polkl jsem a třesoucí se rukou se podíval do složky s odeslanou poštou. Byl tam. Byl tam můj mail Erice s mým poděkováním za zprávu a s přílohou. A v té příloze… ano, bylo tam TO video.

Zavřel jsem oči. Co může následovat? V tom lepším případě Erika rozešle můj mail po celé firmě s nějakým vtipným komentářem typu: Podívejte se, jaké sviňárny mi NĚKDO (viz odesilatel) posílá. V tom horší případě mne Erika zatratí, prokleje, a nepromluví už se mnou ani slovo. A nakonec – varianta reálná a nejvíc pravděpodobná: Erika můj mail rozešle po firmě a zároveň mne prokleje a nepromluví už se mnou ani slovo.
To jsou vyhlídky!

kancl-02 Pomalu jsem se vydal ke kanceláři Eriky a přemýšlel, jestli mám nasadit zkroušený obličej, nebo naopak úsměv typu „Hej, stalo se snad něco?“. Zaťukal jsem a opatrně vstoupil. Erika se tvářila jako by byla v plné práci. Ale to bylo právě ono. Na první pohled bylo vidět že není v plné práci, ale že chce aby každý viděl že se tváří jako by byla v plné práci. A taky pohled jakým se na mne podívala mne zmátl. Tenhle pohled jsem neznal.
„Hm… ehm…“ začal jsem vysvětlovat.
„Díky za mejlík!“ usmála se na mne Erika.
„Ééé… jo. Jasně. Už jsi ho… četla?“ zeptal jsem se.
„Četla. A už jsem i skoukla to video.“ dorazila mne.

Nevím jak vy, ale v některých situacích nevím kam s očima. Tohle byla jedna z těch situací. Chvíli jsem upřeně pozoroval špičky svých bot, potom je přesunul na strop, na stolní lampu, na bílé krajkové kalhotky…

Bílé krajkové kalhotky???

kancl-03 Nevěřícně jsem natáhl ruku. Ano, na stolní lampě visely dámské kalhotky.
„Co to… je…?“ vykoktal jsem ze sebe.
„No… suším si je.“ řekla Erika bez rozpaků.
„Ty teda… jako… kalhotky, tento… sušíš… jo… aha, jasně.“
„No, řekněme že se mi to video, cos mi poslal, líbilo.“ zapředla Erika a začala si rozepínat sněhobílou blůzku.

V tu chvíli to můj mozek vzdal. Předal řízení míše a šel si dát sprchu. Doslova jsem slyšel jak moje instinkty peláší ke kormidlům a Pavlovův reflex s tichým zabručením „To to trvalo…“ mi spustil slinné žlázy na pětku.

Moje nohy popošly těsně k sedící Erice a hlasivky poprvé po dlouhé době vytvořily souvislou větu:
„Nedělej to, nebo za sebe neručím!“
Tedy… tohle je jen doslovný přepis jednotlivých slov. Moje mluvidla jim dokázala dát trochu pozměněný výraz. Něco jako „Pokračuj, ať za sebe nemusím ručit!“.

kancl-05 kancl-06 Takhle to vypadá poněkud kostrbatě, ale z výrazu Eriky bylo patrné, že si docela dobře rozumíme. Ale to už jsem pod svými prsty cítil sametově hebkou kůži dívčích ňader. Moje druhé já dodalo:
„Máš krásné kozičky.“

A moje první já se jen divilo, že nenásleduje facka, ale široký úsměv.

Další konverzace probíhala za důkladného zkoumání všech místeček, úžlabin a zákoutí na které moje zvědavé prsty dosáhly.
„Ty si myslíš že se dokážu na takové video jen tak dívat a nic to se mnou neudělá?“ Pro upřesnění dodávám, že tuhle větu řekla Erika! A já se jen světácky usmál:

kancl-07 „A ty myslíš, že se mnou nic nedělá když se na tebe dívám?“
A nelhal jsem. Až na tu drobnost, že oči nebyly jediným orgánem, kterým jsem Eriku vnímal. Prsty mi samy zajely za lem její podprsenky a vychutnávaly si sametové teplo její opálené kůže. Kdybych řekl že se tomu Erika bránila, nebyla by to tak docela pravda.

Naopak. Když jsem z krajkové podprsenky osvobodil její ňadro, jen hlasitě vydechla. A její bradavka trčící vzrušením vzhůru říkala, že tudy vede ta správná cesta. Byl bych býval napsal „správná cesta k dívčímu srdci“, ale asi by mi málokdo uvěřil, že zrovna srdce je ten orgán, ke kterému jsem se chtěl dostat co nejblíž.

kancl-10 kancl-12 Otočil jsem si Eriku čelem k sobě a poklekl. Položil jsem ruce na její opálená stehna, pomalu je hladil a rozevíral. Otevírala se mi s úsměvem na rtech. Vyhrnula si sukni, takže brzy jsem se mohl přesvědčit, že kalhotky, které se sušily na její lampičce, byly skutečně ty, které právě teď neměla na sobě.

kancl-14 Ale než jsem se stačil nasytit pohledem na její klín porostlý krátkými černými chloupky, Erika vstala a začala mne svlékat. Rychle a nedočkavě mi stáhla kalhoty a spokojeně se usmála když se jí před obličejem zakýval můj zbytnělý nástroj.

„Tohle si nechám líbit!“ pochválila mne a pak se na chvíli odmlčela. Hrála si s ním, pokrývala ho polibky a laskala něžnými prsty. Pozorně ho uchopila oběma rukama a pomalu, pomaloučku stahovala předkožku až obnažila velký lesklý žalud. Dotkla se jej špičkou jazyka, polaskala na uzdičce a pak… Mmmm… hlava se mi zatočila když jej pojala do úst.

kancl-20 kancl-21 Cítil jsem její horké rty, doteky jejího mrštného jazyka, něžné skousnutí jejích bílých zoubků. Přejížděla mne jazykem po celé délce, od kořene až po špičku žaludu. Políbila mne do slabin a otírala se tváří o mé kulky. Nasála jednu do široce otevřených úst, hladila je a dostávala nás oba do stále většího a většího varu. „Počkej, tohleto ti musím oplatit!“ zasténal jsem nahlas. Zvedl jsem klečící Eriku a položil ji na stůl. Sama nedočkavě roztáhla stehna a pohladila si rukou horký klín. Neměla ho vyholený, ale bylo vidět že o něj vzorně pečuje. Slabiny měla hladké, bez jediného chloupku, jen na klíně jí rašil černý ženský trojúhelníček krátce zastřižených chloupků.

Sklonil jsem se k ní a ucítil vůni jejího vzrušení. Jel jsem jazykem po vnitřní straně jejího hladkého stehna a pomalu se blížil k mušličce. Vlhká, vzrušená kundička vydávala omamnou vůni která mne neskutečně rajcovala. Stačil lehký dotek špičkou jazyka a tělo ležící přede mnou se napjalo do oblouku.

„Pojď… pojď už do mne!“ zaprosila Erika zastřeným hlasem. Barva jejího hlasu, tón který dával tušit že žár plápolající v jejím nitru se stává nesnesitelný, ten tón mne vzrušil ještě víc než slova která právě vyslovila.

kancl-29 kancl-30 Beze slova jsme ze sebe strhali zbytky oblečení a já položil Eriku zpět na stůl. Chytil jsem ji za kotníky, roztáhl ji a…

„Aaaaaaaaah…“
kanceláří se rozlehl vášnivý dvouhlasný výkřik rozkoše, když jsem vstoupil do vzrušením rozpáleného klína.
Prudkými, pravidelnými pohyby jsem se zarážel až na dno. Při každém přírazu se ozvalo vzrušené vydechnutí z jejích pootevřených úst, a krásně oblé kopečky ňader se zatřásly.

„Ooooh… dělej! Šoustej mne, píchej mne… ano… ano… ještě!“ křičela už nahlas. Její pohyby se stávaly prudší a prudší, křečovitě svírala prsty, až…
„Aaah! ANOOO!!!“ prudce se vzepjala a tělo jí zkroutila slastná křeč.

kancl-31 Tohle bylo jen první vyvrcholení z celé řady dalších. Užívali jsme si ve všech možných pozicích a polohách. Nemohli jsme se nasytit toho báječného mazlení, pronikání a šoustání. Erika byla neskutečně vášnivá a krásně vzrušivá. Stačil jen letmý dotek a už se jí draly z úst slastné vzdechy. Její orgasmy přicházely jeden za druhým.

kancl-48 Po chvíli jsem přestal její vyvrcholení počítat. Milovali jsme se vestoje i vleže, vnikal jsem do ní zepředu i zezadu a nemohl se vynadívat na její krásné tělo, které se vlnilo v bouři rozkoše.

Tiskl jsem v dlaních její krásná oblá ňadra, hladil její pevný oblý zadeček a vzrušující stehna, která se při každém orgasmu křečovitě svírala.

Vnikal jsem do její promočené mušličky svým údem, který byl vzrušením tvrdý jako kámen. Cítil jsem, jak se při pronikání stahuje předkožka přes žalud, jak se její kundička stahuje, tiskne mne a svírá.

„Pojď… udělej se!“ zašeptala náhle Erika.
„Udělej se mi do pusy… chci tě ochutnat!“

Asi pochopíte, že tohle patří do kategorie výzev, které se neodmítají. Nastavil jsem penis k jejím ústům a Erika se ho lačně zmocnila. Byl jsem tak vydrážděný, že stačilo jen pár okamžiků a já cítil ten krásný neodvratný pocit přicházejícího vyvrcholení.

kancl-53 kancl-54 Hlasitě jsem vykřikl, když jsem ucítil jak první sprška mého semene tryská do lačných horkých úst Eriky. A za ní další a další. Erika držela v ruce můj pulzující úd a ústy plnými spermatu mne něžně laskala.

Pramínek hustého mlíčí jí vytékal z úst a stékal po bříšku. Zaplnil pupík a běžel dál…

A to je všechno. Tedy aspoň pro vás. Já jsem si s Erikou užil ještě hodně pěkných chvilek. A často jsme vzpomínali, jaké to bylo poprvé, v opuštěné kanceláři v sedmém patře.

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 134 návštěvníků   Průměr: 2.9]

Napište komentář