Byt patří jejímu strejdovi, který je poměrně úspěšný obchodník. Navíc je napůl Francouz a tak většinu času tráví doma ve Francii, nebo na služebních cestách po celém světě a byt využívá jen několikrát ročně, když přijede za obchodem nebo navštívit přátele. On to tedy vlastně není Klářin pravý strýček i když mu tak říká, spíš je to jejich dobrý rodinný přítel. Ale klidně by mohli být příbuzní. Mají úplně stejně veselou a otevřenou povahu, bezprostřední vystupování, Pierre je také fantastický společník a navíc nesmírně šarmantní (to asi ty francouzské geny). A jen tak mezi námi, mám pocit že s ním Klára občas spí.
Když jsem se jí přímo zeptala, neodpověděla a jen se culila. To já bych s ním spala klidně hned, v životě mě ještě žádnej mužskej nepřitahoval jako on, jenže jsem přeci jen o dost stydlivější než Klárka a tak po něm jen nenápadně pokukuju. Ale občas, když máme holčičí chvilku, svěřuju se kamarádce, co bych s ním všechno chtěla dělat. Jé promiňte, já tady tak kecám a vlastně jsem se sama ani nepředstavila. Tak tedy: Jmenuji se Mizuki Kobayashi, ale všichni mi tady říkají zkráceně prvními slabikami jména a příjmení – Miko. A nemyslete si, puritánka také nejsem.
Pierre po delší pauze dorazil minulý týden, koncem zkouškového období. My jsme už přes měsíc seděly na zadku, šprtaly až se z nás kouřilo a úplně zazdily veškerou zábavu, tentokrát šlo fakt o hodně, a jeho příjezd byl příjemným zpestřením předzkouškové nudy. Vtrhl do bytu jak velká voda, už ve dveřích halasil, smál se a radostně se s námi vítal.
„Claire, Mikó, servus, rád vás vidím, už se mi po vás stýskalo“ S tím jeho francouzským akcentem byl fakt k sežrání., „Byly jste hodné holky? Oui, ja vím že byly. A učily jste se pilně. Oui? Tak to si zasloužíte nějakou odměnu“.
Strejda, jako vždycky když přijížděl, nám vozil kupu pestrých dárečků. Od kosmetiky, přes různé modní doplňky až po exotické suvenýry ze zemí které navštívil. I tentokrát toho byla slušná hromada a než jsme řekly ahoj, vrazil nám do rukou dárkové taštičky. „Tak, a co poděkování pro strejdu? Pusu!“ zasmál se a ukázal si na obě tváře. Líbli jsme ho každá z jedné strany. V tu chvíli jsem zvadila pohledem o Kláru a skoro mě zamrazilo. V tváři se jí totiž usadil výraz, který měla vždycky, když chystala nějakou rošťárnu.
„Nutně potřebuju kafé, ten let byl nekonečnej“ zahlaholil Pierre a už se hrnul do kuchyně, „ vy si zatím prohlédněte ty poklady“ Klára ho ale zadržela. „Kafe počká. Jsi na nás tak hodnej strejdo, myslím že si zasloužíš lepší poděkování než jednu pusu“, popadla ho za paži a usadila do pohovky. Ani se nevzmohl na obranu a už se mu dobývala do poklopce. Rozpačitě se na mě usmál a pak zašeptal směrem ke Klárčině hlavě : „Claire, neblbni, to si snad necháme až budeme sami“, jenže v tu chvíli už má kamarádka vítězně třímala jeho pyj v ruce a skláněla se aby ho vzala do úst „Zapomeň“ sykla na něj a pak už jen otevřela svojí drzou pusinku a labužnicky si ho nasoukala dovnitř a začala ho hezky poctivě kouřit.
Už už jsem se chystala, že se otočím a potichu zmizím, když Klára náhle zdvihla hlavu a povídá: „Miko, měla bys strýčkovi také poděkovat. Myslím že by si od tebe zasloužil pusu, ale tentokrát pořádnou“. Pierre se na mě otočil a povzbudivě mrknul. V hlavě se mi hádaly hlasy: Miko, tohle přece nemůžeš, tohle není správné“ a naopak „Běž, o něčem takovém jsi přece snila, zkus to“ Nakonec jsem podlehla druhému hlasu, konec konců, bude to jen pusa. Sklonila jsem se k Pierrovi a omámeně vnímala jeho mužnou vůni smíšenou s decentní kořeněnou vůní kolínské. Uchopil mě za šíji, přitáhl si mě blíž až se naše rty setkaly v něžném polibku. Pootevřela jsem ústa a ucítila jak do nich vniká jeho jazyk a promluvila chemie.
Jako by každé setkání našich jazyků, každé jemné kousnutí do rtů o něco oslabilo mé zábrany, líbaní se stávalo čím dál vášnivějším. Dokonce jsem sama vpletla Kláře ruku do vlasů a rytmicky přitlačovala její hlavu proti Pierrovu klínu. Za chvilku jsem ale zaslechla zadýchaný hlas své kámošky: „Nepůjdeš mi sem trochu pomoc?“
Začala se pohybovat nahoru a dolů a já smutně koukala, jak žilnatý penis mizí hluboko v dívčí štěrbince, nechtěla jsem se ho vzdát úplně a tak jsem alespoň olizovala jeho koule, jenže to nebylo ono. Klára navíc začla vyrážet vzdechy : „Ty máš tak velkýho pták strejdo, jo, jo, ten je tak tvrdej, chci ho, jo jooo!“
Rozladěná ztrátou vzrušující hračky jsem se chtěla Kláře trochu pomstít a když jsem tak sledovala tu pracující prdelku, naslinila jsem si prst a vrazila jí ho do análku. Klára sebou škubla, otočila na mě hlavu, přimhouřila oči jak divoká kočka a prskla : „To ti nedaruju“ Ale nezdálo se, že by jí to dál nějak vadilo. Naopak, zesílila pohyby proti napjatému mužství a přidala ladný, vlnivý pohyb díky kterému při každém přírazu vnikal můj prst čím dál hlouběji do jejího těsného zadečku.
Bylo to tak krásně perverzní, že mě to vzrušovalo více a více. Pierre si mého vzrušení musel všimnout a zašeptal „Ale Claire, přece nenecháme Miko na ocet“ V duchu jsem zajásala. Ve vteřině jsem stála opřená o pelest postele s vystrčeným zadečkem, Pierre mě chytil za boky a něžně do mě zajel. Jeho penis se zastavil až o dno mé kundičky a způsobil explozi rozkoše v mých vnitřnostech. A v tu chvíli se to stalo. Nevím jestli jste to někdy zažili, ale mě se zmocnil stav nekontrolovatelného sexuálního opojení. Jako bych se ocitla v jiném světě, kde neexistovalo nic jiného než sexuální touha, kde nebyly žádné hranice ani limity, kde není žádná praktika dostatečně perverzní na to abyste ji odmítli, kdy toužíte jen šukat a šukat a lízat a kouřit až do naprostého vyčerpání. Reálný svět se mi zastřel závojem vášně a já hlasitě vykřičela své nejperveznější touhy v jedné dlouhé, steny přerušované, vulgární větě. Ani jsem si nevšimla jak při mém výlevu Kláře divoce zasvítily oči.
Dlouze políbila Pierra a pak mu něco zašeptala. Tvrdý pták začal divoce bušit do mé nadržené kundy a já vyrážela výkřiky naprosté slasti. Klára se sklonila nad mým zadečkem a čile mi olizovala análek a pak, když ji to Pierre umožnil, jazykem vnikala dovnitř. Snažila se špičku jazyka protlačit co nejhlouběji v pravidelných přírazech, jako by mě s ním šukala. Strejda nepřestával zpracovávat moji pičku a když jeho penis opustil tunýlek aby se do něho mohl vrátit v dalším tvrdém přírazu, Klára ho náhle uchopila, pozměnila jeho směr a tvrdý čurák vnikl do mé prdelky.
Nečekaná bolest na chvíli probrala můj první hlas svědomí a já se začala chabě bránit : „Ne prosím…do prdelky ne…já ..to bolí… ooo …nechci …jee …..prosíííím …ne…aaa… nechci… joo… ááá… ne.. ne… nepřestávej prosím. …nepřestávej! …ano …ještě ještě… víc… áááá… joóóó… mrdej mi prdel… prosím!“
Prvotní bolest se rychle rozplynula v přívalech vzrušení, pohyb žilnatého údu v těsném sevření uzounké prdelky mi způsoboval intenzivní rozkoš a já se začala topit v extázi bouřlivého orgasmu. Celá jsem s rozklepala, nohy mi změkly jako z vosku a sípavě jsem popadala dech.
Klárka se mě ujala, uložila mě na postýlku, nežně mě políbila a zašeptala: „Nevěděla jsem, že jsi tak perverzní mrška“ Pak na Pierra svůdně zavrtěla vyšpulenou prdelkou a zavelela „Teď zase hezky šukej oblíbenou neteřinku“ Stále tvrdý kolík si rychle našel cestu do nadržené broskvičky a mlaskavé zvuky nikoho nenechaly na pochybách jak moc se jí po ptáčkovi stýskalo. Klárka vydechla rozkoší a zabořila hlavu do mého klína.
Hned jsem se na něho vrhla, chvíli si znovu vychutnávala tu horkou, tepající kládu hluboko v ústech a pak se na ní nedočkavě posadila. Klárčiny šikovné ruce se postaraly o to, aby mi vnikl opět rovnou do análku. Přirážela jsem proti tvrdému kopí tak prudce, že mě Pierre musel krotit abych mu neublížila. „Úúúúú,“ vyla jsem jak hárající fena a sotva jsem popadala dech.
Pierrovi se pasivní role asi moc nezamlouvala a za chvíli mě překotil na postýlku a ujal se iniciativy. „Šukej mě dál do zadečku, prosím, prosím“ žadonila jsem a on mi to samozřejmě s potěšením splnil. Naší novou polohu pohotově využila i Klárka, rokročila se nade mnou a nabídla mi k ochutnání svoji zmáčenou prcinku. Poctivě jsem ji vracela slast, kterou mě ona způsobovala před chvílí. „Mmmm, ty jsi tak dobrá, tak hlaďounká a tak měkoučká“ libovala jsem si.
„Ano Miko, lízej mě, lízej mě ty malá nestydo“ vyrážela ze sebe Klara. Intenzivní průniky do prdelky, chuť kamarádčiny šťávičky a její vášnívé vzdechy mě v krátké chvíli dovedly k dalšímu bouřlivému orgasmu. „Jooo, zmrdej mě, zmrdeééj měěě…ááááá“ vzpínala jsem se nabodnutá na milencově nástroji ve sladké křeči a pak jsem odpadla.
Klárka mě hbitě vystřídala a káravě prohlásila : „Strejdo, tvoje neteř má taky prdelku. A už pěkně hladovou!“ Pierre se usmál „Tak to ji musíme pořádně nakrmit“ a bez větší přípravy zarazil Kláře kolík přímo do análu.
Pierrovy přírazy ale pozbývaly na razanci, asi se nám hřebeček trochu unavil. „Teď to přece nevzdáš strejdo“ zahučela Klára a vzala situaci do svých rukou. Uložila našeho nabíječe na záda a nasedla si na něho. Dosedla plnou vahou a ztopořený pyj ji zajel do prdelky až po kořen. „To je ono“ zavýskla Klára se zvrhlým potěšením a rozjela divokou jízdu. „Ó Claire, Claire“ vyrážel ze sebe Pierre „Jsi tak zkažená mrcha!“
Já jsem pokračovala v laskání koziček své kamarádky, občas jsme se znovu políbily. Klárka začínala finišovat a přirážela čím dál zuřivěji „Vydrž, ještě vydrž“ pokřikovala na Pierra „už budu, jůůů, úúúž!“
Strejda si ji stáhl více na sebe a pak divoce, neskutečnou rychlostí pumpoval svůj stále tvrdý kolík do těsného holčičího análku. To Kláru dorazilo. „Jáááůůůůů“ zařvala táhle a vyčerpaně se svezla na postel.
Zajela jsem ji prsty do kundičky a cítila jsem, jak se jí svaly ještě stahují v odeznívajícím orgasmu. Teď přišla i Pierrova chvíle.
Mňamka,
Moc krásná povídka!
Dokonalý
Fakt dobrý
Asiatky se mi vždycky líbily
ňam ňam