Ta silvestrovská párty byla tedy propadák. Doufal jsem, že za takhle drahé vstupné se pobavíme, ale nestálo to za nic. Navíc jsem měl s sebou idol svých nočních snů – Veroniku, kolegyni z práce, která mi svou krásou a nedostupností drásala srdce už pěkný čas. Snažil jsem se ji opít, ale nedala se. Teď seděla naproti mně a měla protažený obličej, který jasně říkal, že si se mnou hned tak nevyrazí. Ach jo.

„Pojďme ke mně. Tady to nemá cenu!“ nadhodil jsem.
„A co máš doma dobrého k pití?“ podívala se na mne Veronika.
„Hm… rozhlédl jsem se kolem… Co si tady ukradneme, to budeme mít. Co by sis přála?“
„Tak šampaňské na přípitek!“ zívla Veronika.

Ostražitě jsem se rozhlédl. Pití i jídlo sice byly v ceně vstupenky, takže de facto jsem tady ani nemohl nic ukrást… všechno jsem už dávno (a draze – povzdechl jsem si) zaplatil. Ale hra je hra. Vstal jsem, a zapnul si sako.

„Počkej! Kam jdeš!“ probrala se Veronika.
„Jdu ti pro šampáňo. Dělej mi zeď.“ prohodil jsem ležérně a vykročil k bufetu. Za sebou jsem zaslechl takové to tiché volání, jako když na vás někdo křičí, ale nechce aby to slyšeli ostatní „Co blbneš? Vyvedou tě! Vrať se! Nedělej ostudu…“ ale za chvilku jsem byl z doslechu.

Strčit si nenápadně pod sako jednu z lahví nachystaných na půlnoční přípitek nebyl až tokový problém. S vybouleným sakem jsem se vrátil k našemu stolu. Opatrně jsem se rozhlížel, jako bych měl za patama Scotland Yard.
„Mizíme…“ zašeptal jsem a znovu se podezřívavě rozhlédl.
„Tys to doopravdy…“ rozesmála se Veronika.
„Pst! A rychle pojď. Jdou po mně!“

Celou cestu do podzemních garáží Veronika cupitala vedle mne jako malá holčička a ani nepromluvila. Fakticky si myslela, že se za námi každou chvíli vyřítí komando bránící zásoby hotelu. Teprve v autě se uvolněně rozesmála.

„Se zlodějem jsem tedy v akci ještě nebyla!“ a uvelebila se na sedadle tak, že jsem mohl obdivovat její krásná štíhlá stehna. Že by to pití co za večer vypila začalo působit?

Doma jsem hned lup otevřel a nalil, i když ještě bylo před půlnocí.
„Vždyť si musel každý všimnout, že máš pod sakem bouli velkou jako flaška!“ chichotala se Veronika. Zjevně se jí ta představa jak něco kradu zalíbila. „Toho si nikdo nevšimne.“ mávl jsem rukou. „Ty sis taky nevšimla že mám vyboulené kalhoty.“

Trochu zčervenala, ale pak vstala a přejela mi rukou po poklopci. Cítil jsem její doteky přes látku kalhot. A pokud mi předtím nestál, tak teď by tedy stál i mrtvému. Políbila mne lehce na ústa a její ruka nepřestávala šátrat v mém rozkroku. Její prsty se sevřely kolem mého nástroje. Zpozorněla a přestal šátrat.
„Co to tam máš?“ zašeptala mi do ucha. „Další láhev? A takhle velkou?“

„Jen si dej!“ pobídl jsem ji. „Umíš pít z flašky?“
„Z téhle se to aspoň pokusím!“ prohlásila Veronika odhodlaně, a než jsem se nadál, klečela přede mnou a dolovala můj penis z kalhot.

„Panebože… to je macek!“ vydechla nadšeně, a hned ho vzala do úst. Napřed jako by se bála že mu ublíží, dotýkala se špičkou jazyka vrcholku mého údu. Postupně trochu stáhla předkožku, takže bylo vidět špičku žaludu. To mne už vzala do úst, a  postupně za pomoci jazyka a rtů přehrnovala předkožku z mého naběhlého žaludu.

Chvíli si ho prohlížela a pak si mne zasunula hluboko do úst. Ucítil jsem vlhké teplo jejích úst a lehce jsem začal přirážet.
„Chutná ti?“ zeptal jsem se, a Veronika něco spokojeně zamumlala.

Byl jsem vzrušený na nejvyšší míru. Pozoroval jsem jak můj klacek mizí v jejích krásných ústech, cítil jsem jak její smyslné rty obemykají můj dřík a jemně ho dráždí. Bylo to fantastické. Přehnul jsem Veroniku přes křeslo, a vniknul do ní zezadu. Vzrušeně vydechla.

„Jo… strč mi ho tam… bože, ten je velkej! Oooh…“ sténala a  přirážela proti mně. Šoustal jsem ji do vyholené pičky která byl báječně mokrá vzrušením. Měl jsem pocit, že každým přírazem se dostávám hloub a hloub.
„Já už budu…“ vykřikla náhle a začala si rukou dráždit poštěváček. Cítil jsem drobné chvění jejích prstů a nepolevoval v tempu. Netrvalo dlouho, když…

„Oooh… ano… ano… ANOOO!“ vykřikla Veronika a její tělo se roztřáslo v křeči orgasmu. Padla na křeslo a já do ní nepřestával zapichovat svůj penis. Pomalu jsem uvolňoval tempo, až jsem nakonec zůstal bez hnutí uvnitř. Měla zavřené oči, prudce dýchala, a všemi póry si užívala prožitou rozkoš.

Po chvilce otevřela oči. Zastřeným pohledem se rozhlédla okolo.
„Co? Žiju? Jsem ještě na Zemi?“
„O tom nepochybuj! A pusť mne taky sednout!“

Uvelebil jsem se pohodlě v křesle a Veronika si na mne hned naskočila. Měla můj penis ve svém klíně, ale schválně jsem jí ho nezasunul do jeskyňky, ale nechal jsem ho mezi jejími stehny.

„Líbila bych se ti jako chlap?“ zeptala se, když se jí mezi nohama nečekaně objevil můj nástroj. Fakticky jsem nevěděl co na to říct. Měla hlaďoučce vyholenou kundičku s piercingem, a z ní jakoby vyrůstal můj úd. Byla tak báječně mokrá vzrušením, že jsem v tom těsném sevření lehounce klouzal… jako bych byl v kundičce.

Třel jsem se o její stydké pysky, které měly stále dostatek šťávičky na to, abych mohl příjemně klouzat tam a zpátky. Občas jsem nahlédl přes rameno, abych se také mohl potěšit pohledem na můj penis, jak se postupně objevuje, jakoby vyrůstal z jejího klína. Razil si cestu stále dál a výš a předkožka která zůstávala trochu pozadu odhalovala naběhlý žalud, až zůstal vítězně trčet z její kočičky mohutný dřík s obnaženým žaludem.
To už Veronika nevydržela. Nadzvedla se, nasměrovala si mne přímo do vzrušené kundičky a nasedla!

„Oooh…“ to bylo něco! Pohodlě jsem seděl v křesle a sledoval, jak se Veronika sama napichuje na můj úd. Chvíli zepředu, chvíli zezadu, stále rychleji a vášnivěji. Já jsem si to jenom vychutnával a čas od času přirazil.

„Ohhh… ty jsi samice!“ zasténal jsem nahlas. „Takhle to už dlouho nevydržím… už to na mne jde… už budu…“
„Počkej!“ seskočila Veronika okamžitě ze sedla. „Já si tě chci pořádně vychutnat!“

Vzala mne do úst a já se snažil co nejvíc oddálit svůj orgasmus, abyc si mohl ještě chvíli užít jejího laskání. A Veronika, když zjistila že má ještě chvíli času, se natáhla po nedopité lahvi šampaňského. Lokla si, a pak mi předvedla jak chutná orální sex se šampaňským.

Ale stále toho neměla dost. Prázdnou láhev postavila na zem, a opatrně si na ni nasedla. Ojížděla to flašku jako zkušená profesionálka, a nezapomínala přitom kouřit mou žílu.

„Pojď… udělej se… vystříkej se mi do pusy ty můj hřebečku!“ lákala mne. Na chvíli vysunula můj penis z úst, a začala si s ním přejíždět po ňadrech. Hladila si bradavku obnaženým žaludem, a jenom občas si ho naslinila v ústech. Jednou rukou se starala o svou kundičku, ve které stále vězela láhev. Zasouvala si ji do sebe, a pak se zase její prstíky probíraly lesklými stydkýmy pysky a laskaly poštěváček.

Vtom jsem ucítil šimrání v páteři, které mi signalizovalo že vyvrcholení se neodvratně blíží. Vrazil jsem Veronice svého ptáka hluboko do pusy, chytil ji za vlasy a několikrát prudce přirazil. Narazil jsem si její hlavu na svůj úd a už jsem cítil jak jí jde můj první výstřik přímo na mandle!

„AAAAH… “ vykřikl jsem rozkoší. Vytrhl jsem penis z jejích rtů. Sevřel jsem tu pulsující žílu v dlani a kropil její krásný obličej.

Unaveně jsem se posadil na zem vedle ní. Veronika si hrála s mým semenem kteréměla po celém těle. Něco slízala svým mrštným jazykem, některé cákance si vtírala do kůže.
„Jseš hroznej samec! Víš to?“ zeptala se mne. Ale z tónu jejího hlasu bylo jasné, že tohle rozhodně nemusím brát jako výčitku.