Silvestr na horách

Dřív jsem bývala zvyklá trávit Silvestra někde s partou. Milovala jsem divoké mejdany, a konec roku byl pro mne vždycky období, kdy jsem se mohla dosyta vyřádit. Proto jsem nevěřícně kroutila hlavou, když mi Honza, můj nový přítel, navrhl abychom tentokrát prožili příchod nového roku sami dva, někde na horách. Popravdě řečeno, moc se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem ale souhlasila. Koneckonců, když se nám tam nebude líbit, můžeme se kdykoli vrátit do města, k naší partě.

Na Silvestra jsme naházeli do věci do auta a vyrazili jsme do Krkonoš. Honza pronajal chatu až někde pod hřebenem. Sice tam vedla docela široká přístupová cesta, ale stejně jsme se zapotili, než jsme tam za pomoci řetězů a lopaty dorazili. Už se začalo stmívat, když jsme konečně ze sebe oklepávali sníh na dřevěné verandě chaty. Chata byla maličká, jenom pro nás. Naštěstí bylo uvnitř všechno připraveno. Kromě elektrického topení byl v hlavní místnosti krásný krb: stačilo škrtnout sirkou, a za chvíli jsme ještě v bundách seděli u krbu a dívali se do plamenů.

Chata se prohřívala pomalu. Noc jsme strávili u krbu, popíjeli koňak, povídali si, a s rostoucí teplotou postupně odkládali. Byla jsem z té dlouhé cesty a ze zimy tak unavená, že jsem sotva vydržela do půlnoci. Přiťukli jsme si šampaňským, popřáli si, políbili se, a pak mne Honza odnesl jako malé děvčátko do postele. Ani jsem se nebránila, a za chvíli jsem tvrdě usnula.

Když jsem se ráno probudila, byl pokoj plný slunce. Venku byl nádherný den. Podívala jsem se z okna, a viděla, že Honza se před chatou ohání lopatou: prohazoval cestu, aby se nám lépe vyjíždělo autem. Otevřela jsem okno, vyklonila se ven, a vesele na něj zavolala. Hodil po mně sněhovou kouli. Netrefil se, a zahalekal: „Tak vstáváme, ospalče! Do půl těla, a nástup na rozcvičku!“

hory-01 Podívala jsem se po okolí. Sluníčko krásně svítilo, a široko daleko jenom my dva. A říkal do půl těla? To by vlastně nemuselo být špatné. Ale proč zůstávat na polovině cesty?

Když jsem vyšla nahá na terasu, Honza málem upustil lopatu v nápřahu. Zavřela jsem oči, zaklonila hlavu, a Vystavila své tělo slunečním paprskům. Bála jsem se, že mi bude zima, ale sluníčko pálilo jako v létě. Cítila jsem jak se mi stahují bradavky, ale popravdě řečeno jsem nedokázala říct, jestli je to chladem, nebo vzrušením.

hory-02 „Chceš svézt na lopatě?“ probudil mne ze snění Honzův hlas. Otevřela jsem oči, a seběhla k němu.

„Raději ne.“ odmítla jsem. „Já bych se raději povozila pěkně na ocásku. Jako Budulínek, víš?“ Stála jsem tam rozpálená v jiskřícím sněhu, a sledovala jak Honza odkládá lopatu, svetr, kalhoty… To už jsem byla u něj a stahovala z něj slipy. Vyhoupl se z nich krásně ztopořený penis. Jen jsem ho letmo políbila na samou špičku, hodila na sníh kožich, a klekla si na něj. Honza byl hned u mne a přejížděl mi špičkou svého mužství po tvářích.

hory-03 Vzala jsem jej do obou dlaní a chvíli si ho zálibně prohlížela. Honza měl moc krásný úd. Byl krásně velký, takže jsem měla obě ruce pěkně plné. Cítila jsem jak v něm pulsuje krev. Pomaličku jsem ho stiskla, a začala přetahovat předkožku přes naběhlý žalud. Byl temně rudý, krásně lesklý, jemná kůžička na něm byla napjatá k prasknutí. Lehounce jsem jej polaskala špičkou jazyka.

„Ooooh…“ ozvalo se nade mnou. Honza mi zajel rukama do vlasů a doslova si mou hlavu narazil na ten nádherný pyj. Vzrušilo mne to stejně jako jeho. Nevím jak jsem to dokázala, ale pojala jsem ho do sebe skoro celý, téměř až po kořen. Měla jsem ho až někde v krku, ale nebylo to vůbec nepříjemné. Naopak, vzrušovalo mne to! Honza zarážel svůj kolík do mých úst. Fascinovaně hleděl jak jeho nástroj mizí mezi mými rty. Občas jsem jej lehounce pohonila rukou, ale pak hned zpátky s ním do mé hladové pusinky!

To už jsem cítila jak mi vlhne mušlička. Prostrčila jsem si jednu ruku mezi nohama a pohladila si štěrbinku pěkně po celé délce. Hned jsem měla prsty mokré od milostných šťáviček! Vysunula jsem z úst Honzův klacek a zašeptala: „Pojď prosím… pojď ke mně!“

hory-04 hory-05 Lehla jsem si na huňatý kožich a Honza si ke mně přilehl zezadu. Přitiskl se ke mně a zašeptal mi do ucha: „Musím tě pěkně zahřát, aby ti nenastydly ledviny“. Ale to jsem už cítila, že se intenzivně zajímá o úplně jiné orgány. Jeho ztopořený pyj chvíli rejdil po mém mokrém klíně, až konečně našel tu správnou cestu. Honzovo tělo se celé napjalo a pak… Oooh… ještě dnes mi hoří tváře když si vzpomenu jak vášnivě do mne tenkrát vstoupil. Vzal si mne zezadu a pěkně tvrdě. Vrážel do mne svůj klacek s mechanickou pravidelností jako stroj. Stačilo mi pár okamžiků a už to na mne přišlo: „Ano… anoooo… ještě, JEŠTĚ JEŠTĚ! Ooooh!“

Ještě nedozněly poslední vlny rozkoše, a Honza se už dožadoval pokračování. Posadil se a já si nasedla na něj, stále zády k němu. Pěkně jsem si ho ojížděla a vychutnávala si ten pocit, kdy si sama řídím jak hluboko a ze kterého směru do mne proniká ten báječný nástroj rozkoše. Na mých ňadrech se sevřely dvě horké chlapské ruce, a pomáhaly mi narážet se na ztopořený pyj. Honza mne přinutil vstát, aby do mne lépe mohl. Za chvíli přirážel jako o závod. Začínala se mi třást kolena, a do toho přišlo moje druhé vyvrcholení. Nohy se pode mnou podlomily, a kdyby mne Honza pevně nesvíral v náručí, snad bych upadla. Takhle jsem jenom cítila jak mne něžně pokládá zpátky na rozprostřený kožich, a sám si lehá vedle mne.

hory-10 Skoro automaticky jsem se schoulila k němu a snažila se uklidnit svůj vzrušený dech. Dostala jsem ohromnou chuť na jeho úd. Představila jsem si jak je krásně ztopořený, vlhký od mých šťáviček a zatoužila ho ochutnat. Pohodlně jsem Honzu uložila a lehla si na něj, hlavou do jeho klína. A nezklamala jsem se! Několik centimetrů od mé tváře se vítězně tyčil naběhlý klacek, který mne dnes už dvakrát přivedl až na vrchol. Krásně voněl a leskl se mou vlhkostí. Lačně jsem ho olízla a vsunula si ho hluboko do úst.

„Oooh… Eriko… kuř mi ho… pořádně mi ho vykuř!“ vydralo se Honzovi z úst. Zároveň mne jeho silné ruce uchopily za boky a zvedly mne tak, že jsem se dostala svou štěrbinkou na dosah jeho úst.

hory-11 hory-12 Chvíli se jenom lehounce dotýkal špičkou jazyka mé broskvičky. Líbal mne všude okolo, jenom mé promočené štěrbince se vyhýbal. Jeho jazyk propátrával můj klín, záhyb po záhybu, a postupně se blížil k jeho středu.

Celý se rozechvěl vzrušením, když… Oooh! Zaútočil na mou svatyňku tak divoce, až jsem se neudržela a hlasitě vykřikla. Honzovy ruce rozhrnovaly moje závojíčky, roztahoval od sebe moje půlky, aby se jazykem dostal do mne co nejhloub! „Ano… ANO… ANOOO !“ Musela jsem ho přestat kouřit. Potřebovala jsem mít volná ústa, abych mohla do zimního ticha vykřičet svou rozkoš.

Ale Honza měl už vyvrcholení taky na krajíčku. Poznala jsem to z jeho vzrušeného sténání a vášnivého stisku. Nenechal mne ani vydechnout, položil si mne na záda a klekl si přede mne.

hory-15 hory-14 Zvedl mi nohy, já ho vzala do ruky a nasměrovala si jeho nástroj na ústí své jeskyňky. Jakmile Honza ucítil na žaludu teplý a vlhký dotek mé lasturky, už se nedal udržet.

Zajel do mne. Prudce, vášnivě. Miloval mne jako zdivočelé zvíře, a přitom stále svíral v rukou mé kotníky. „Ano… ještě… tady máš… já ti ošukám tu tvou pičku!“ vyrážel ze sebe prudce při každém přírazu. Bral si mne znovu a znovu, a já se nedokázala ani pohnout. Byla jsem vydaná napospas jeho divokým útokům. Neustále zrychloval a já jenom ležela a cítila jak ve mně klíčí další orgasmus.

„Dělej mi to! Dělej!“ křičela jsem. „Ještě chvilku… ještě… mhmmm… OOOH!“ vyvrcholila jsem potřetí. Zaryla jsem prsty do huňatého kožichu, až mi zbělely nehty.

hory-16 Honza se náhle vysunul z mé štěrbinky a klekl si vedle mne. Věděla jsem co přijde, a poslušně otevřela ústa. Zblízka jsem pozorovala jak si Honza honí svůj klacek přímo před mým obličejem. Lehla jsem si pod něj a lízala mu slabiny a varlata. To ho ještě víc vydráždilo, takže za pár okamžiků se dostal do bodu, ze kterého už není návratu. Jeho svalnaté tělo se napnulo a na okamžik úplně znehybněl. Využila jsem té chvilky a o doširoka otevřela ústa. „Pojď, nastříkej mi to do pusy, chci tě ochutnat, celou mne pocákej!“ prosila jsem.

Honza hlasitě vykřikl, několikrát křečovitě sevřel rukou svůj nástroj rozkoše, a…

„Já už… JSEM!“ vykřikl hlasitě a jeho ocas začal doslova chrlit záplavu semene. První dávka mi stříkla přesně do úst, snad až na mandle, a málem mne zadusila. Další cákance jsem zachytila na jazyk, a některé mi stékaly po tváři.

Zaklonila jsem hlavu, a bylo mi krásně. Ležela jsem uprostřed nádherné přírody, pod sebou umrzlý křupavý sníh, a vedla sebe svalnaté mužské tělo, ještě stále se chvějící prožitou rozkoší.

Mám pokračovat? O tom, jak mne Honza odnesl v náruči do tepla chaty? O tom, jak mne celou vykoupal a pozorně očistil místečko po místečku? Chcete slyšet co se stalo potom, co mne dosucha vydrbal měkoučkou osuškou? Ba ne, to si už nechám pro sebe!

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 11 návštěvníků   Průměr: 2.3]

Napište komentář

Inzerujte zde! Máte zájem o reklamu? Textová reklama i bannery na storyboard.cz