Oba jsme byli zadaní. Péťa měla svého manžela a já byl ženatý a oba jsme to nechtěli měnit. Nescházeli jsme se jen kvůli sexu – i když jsme tím strávili podstatnou část společně stráveného času. Nedokázal bych se jen tak pomilovat s holkou, ke které bych nic necítil. A k Pétě jsem toho cítil dost. Není divu, že jsme vymýšleli (přinejmenším já jsem vymýšlel), jak se vidět o něco déle, než jen těch pár hodin na hotelovém pokoji.
Nakonec jsem naplánoval společný dvoudenní výlet. Doma jsem se vymluvil na služební cestu a vyrazil. První část se moc nevydařila. Přijel jsem pro Péťu a jeli jsme si prohlédnout zříceninu hradu, který byl nedaleko. Bylo to pěkné, ale počasí nám nepřálo. Byl konec listopadu, zamračeno, sychravo… Nestálo to za nic. Nebyla tam žádná restaurace ani kavárna, kde by se člověk mohl ohřát, byli jsme promrzlí s červenými nosy. Nakonec jsme to zkrátili a vydali se do hotelu, kde jsme měli strávit naši první společnou noc.
V hotelu nás čekalo příjemné překvapení. Nejen, že hotel byl pěkný, malý a útulný. Ale paní majitelka, která nás přivítala, nám mezi řečí sdělila, že jsme první hosté po rekonstrukci hotelu, a vzhledem k tomu, že dnes poprvé otvírají, tak jsme i hosté jediní. Ale vše funguje tak jak má, a to včetně bazénu a sauny.
No, to bylo něco! Hned po večeři jsme to vyrazili prozkoumat. Neměli jsme sice plavky, ale vzhledem k prázdnému hotelu jsme usoudili, že to nebude nikomu vadit. Hotel byl natolik malý, že paní majitelka ho zřejmě obsluhovala sama s jedním nebo dvěma pomocníky, a podle všeho šla už dnes domů. Navíc byl bazén společně se saunou v samostatné části, která se dala zamknout. Všechno vonělo novotou, sauna už byla rozehřátá, prostě nádhera. Shodili ze sebe šaty a skočili do vody.
Bazének to byl malý, plavat se v něm téměř nedalo, ale kdo by v téhle chvíli myslel na plavání! Péťa zkusila udělat pár temp, ale pak toho nechala. Postavila se a usmála se na mne. Okouzleně jsem si ji prohlížel. Voda jí sahala po ramena, měla mokré vlasy a všude se na ní leskly kapky vody. Kapky vody, které se třpytily jako drahokamy a sjížděly po její krásné hladké kůži dolů, aby splynuly s vodní hladinou. „Pojďme do sauny!“ usmála se na mne, „jsem z toho dopoledne celá zmrzlá!“.
Sauna, to je svět sám pro sebe. Horko, ticho, ta zvláštní vůně… jako kdyby okolní vesmír neexistoval. A teď byl celý ten svět jen pro nás dva. Péťa se natáhla na ručník a já se posadil vedle ní. Prohlížel jsem si její krásné tělo, pevné prsy, ploché bříško, které se zvedalo v rytmu dechu, hladce vyholený klín… Mlčeli jsme. Na krásné sametové kůži se za chvilku začaly lesknout perličky potu. Dotkl jsem se jí lehounce špičkou prstu a sledoval, jak ten lehký dotek spojí drobné kapičky potu v jednu větší… a ještě větší… a ta se zase zvětší…
Lehounce jsem přejížděl prsty po zpoceném bříšku, uprostřed kterého se začal plnit potem kulatý pupík. Posunul jsem ruku výš, pohladil jsem jeden prs… obkroužil jsem bradavku… znovu… vyšplhal jsem se na její vrcholek, který se začal zvedat vzrušením… Péťa měla stále zavřené oči, ale dýchala stále rychleji a rychleji. Přesunul jsem ruku na druhé ňadro a začal ji hladit a laskat. Zvedla ruku a položila mi ji na stehno. Stiskla mne… pevně… s narůstajícím vzrušením její stisk sílil, až jsem málem vykřikl bolestí.
„Musím ven, jinak tady zkolabuju!“ otevřela Péťa oči a vyskočila. A měla pravdu. Provozovat sex v sauně, to by mohlo špatně skončit. Naše dovádění bývalo vysilující i při normální teplotě, natož tady! Opláchli jsme se pod sprchou a skočili do bazénu. Připlaval jsem Pétě, objali jsme se. Její tělo se ke mně přisálo, pevně mne objala rukama i nohama. Trochu jsem ji nadzvedl, abychom se mohli políbit. Její rty se rozevřely a mezi vykoukl horký hbitý jazýček, který mi vyšel vstříc. Sevřel jsem ho svými rty, ale on se nedal, ohledával mne a neustal, dokud se nesetkal s mým. Naše jazyky se chvíli osahávaly, laškovaly spolu, jako by říkaly: „To jsme se dlouho neviděli, co? Jak je? A co jinak?“ a zatímco se naše jazyky takhle bavily, zjistil jsem, že mé mužství se začíná probouzet.
V bazénu bylo vody tak akorát, postavil jsem se a Péťu jsem vlastně držel v objetí. Voda ji krásně nadnášela a já ji silně tiskl k sobě. Cítil jsem na hrudi její ňadra a v ústech mi rejdil její jazýček. Chytil jsem ji za zadeček a nastavil si její mušličku přímo proti mému vztyčenému mužství. Netušil jsem jestli TO vůbec půjde, myslel jsem, že voda odplaví všechny šťávičky a že zůstane jenom u toho krásného laskání. Ale ukázalo se, že Péťa nelhala, když si stěžovala, že na naše schůzky musí nosit náhradní kalhoty. Když jsem na svém údu ucítil známý tlak, stačilo přitlačit, a… a už jsem cítil, jak zajíždím do připravené mušličky. Péťa se mne křečovitě chytila a zaryla mi prsty do zad. Stál jsem tam a rukama si narážel její krásné vzrušené tělo na svůj pyj. Pomalým ale rozhodným tempem jsem se do ní zasouval znovu a znovu, Péťa vzrušeně dýchala a občas tlumeně vykřikla. V prázdném prostoru se zvuk zvláštně odrážel a násobil se. „Darebáčku můj… oh… co… mi to… děláššš!!!“ to poslední slovo ze sebe vyrazila a její tělo se divoce roztřáslo. Každý její orgasmus mne vždycky vzrušil. Miloval jsem její sténání, její výkřiky i křečovité stisky. Také nyní se mi zaryla prsty do zad, jako by se bála, že ji upustím.
Pevněji jsem ji stiskl a zajel hluboko do jejího klína. Políbil jsem ji z boku na krk, ale pak… bylo mi to málo, stiskl jsem ji kůži na krku lehce mezi zuby… zakousl jsem se do ní a Péťa vyjekla novou rozkoší. Začala přirážet tak divoce, že se mi málem vysmekla z objetí. Popadla mne touha dobyvatele, cítil jsem že přichází má chvíle, chtěl jsem ji naplnit svým semenem! Sevřel jsem její krásné tělo až hlasitě vydechla. Nemohla se ani pohnout, cítil jsem jak je v mé moci. Pevně jsem ji držel a narážel si ji na svůj úd… ještě… ještě JEŠTĚ!!! Slyšel jsem sám sebe jak hlasitě křičím a sténám, Péťa naříkala rozkoší a pak… AAAH! První slastná křeč mi projela celým tělem a já vystříkl dávku do jejího horkého klína. A další! A další! Málem jsem ztratil rovnováhu, musel jsem se rukou přidržet schůdků. Péťa mne objala… tentokrát něžně, a já slyšel, jak se jí postupně uklidňuje dech.
Noc s Péťou byla zvláštní. Spala tvrdě, a přesto neklidně. Něco se jí zdálo, mluvila ze spaní – nesrozumitelně a nahlas. Jako by ani nespala… ale měla zavřené oči a nevěděla o sobě. Zkoušel jsem ji probudit, ale nešlo to. Vystrašilo mne to. Věděl jsem, že má nějaké problémy, ale nechtěla se mi s tím nikdy svěřit. Nevím proč – styděla se, nebo mi nechtěla přidělávat starosti? Byla to dlouhá noc a moc jsem se nevyspal. Ale Péťa se ráno probudila veselá a svěží. Vstávali jsme hodně brzy, Péťa se musela dopoledne vrátit domů. Když jsme vyšli z hotelu, byla ještě tma a vzduchem poletovaly sněhové vločky. Přes noc se ochladilo a napadl první sníh. Náměstí bylo krásně bílé a liduprázdné, byla sobota ráno. Vydali jsme se k autu přes bílé zasněžené náměstí a sníh nám křupal pod nohama. Naše stopy protnuly tu neporušenou bílou plochu a pomalu za námi zapadávaly sněhem.