Výlet

Tenkrát jsem byl ještě ženatý a stále jsem věřil, že nám manželství vydrží. Nechtěl jsem utíkat pryč, jen jsem chtěl doplnit, co mi chybělo. A co mi chybělo? Těžko říct. Nebyl to asi jen sex, ale také změna, vzrušení, něco nového. Vím, na tohle téma se hodně píše v „dámských časopisech“. Ale věřte mi, že opravdu nestačí, když si manželka koupí nové prádlo, nebo nabarví vlasy.

Proto jsem si našel Šárku, o které jsem už psal. Vídali jsme se asi rok. Potom… ne, nerozešli jsme se. Spíš jsme si dali pauzu. Šárka měla pocit, že to už stačilo… já ten pocit neměl, ale nedalo se nic dělat. Ale netrvalo dlouho, a potkal jsem Péťu.

sex-v-aute

Potkali jsme se tenkrát na chatu. Věděl jsem, že na internetu člověk netuší, s kým si vlastně píše. Ale psávali jsme skoro pravidelně několik týdnů, možná i měsíců. A potom… navrhl jsem, že bychom se mohli sejít. Zajít na kafe a poklábosit. A Péťa… svolila.

Nebylo to tak jednoduché, jak to vypadá. Péťa byla vdaná, ale doma jim to moc neklapalo – podobně jako mně. Vlastně spíš hůř. Druhým problémem byla vzdálenost. Bydlela nějakých dvě stě kilometrů ode mne. Ale i to se zvládlo. Našel jsem městečko, které bylo tak padesát kilometrů od místa kde bydlela a tam jsme se sešli. Myslím, že jsme se tenkrát domluvili na oběd, abych se včas stihl vrátit domů.

A tak jsem jednoho dne v neznámém městě vyhlížel v neznámém městě neznámou dívku. A stalo se něco nečekaného. Nejen že přijela, ale byla ještě krásnější, než jsem čekal. Krásné usměvavé oči, drobné rty a nádherný úsměv. Drobná postava, maličko silnější než ideál, ale ne tak, aby to nebylo hezké. Krásně jsme si poklábosili a odpoledne uteklo jako voda. Cestou domů jsem měl plnou hlavu těch krásných očí a veselého úsměvu.

Nějakou dobu jsme si zase jen psali. Někdy jsme si písmenkovali o tom, jaké by to bylo, kdybychom se někdy náááhodou ocitli spolu v posteli… co bychom spolu dělali, co má ráda a co mám rád zase já… no, bylo to nadmíru vzrušující chatování. Moje žádostivost po tom krásném těle se sametovou pokožkou rostla každým dnem. A ona to *asi* cítila podobně. Protože po několika dnech jsme se domluvili na celodenním výletu. Doma jsem se vymluvil na služební cestu a v sobotu ráno jsem sedl do auta a vyrazil.

Péťa přišla na smluvené místo přesně na čas a vyrazili jsme. Měl jsem naplánovanou návštěvu zámku, ale jako naschvál, měli zavřeno. Ale nám to nijak nevadilo. Prošli jsme si město, zašli na oběd a povídali si o všem možném i nemožném. Ještě jsme měli namířeno do zámeckého parku, ale začalo pršet. Co teď? Sedli jsme do auta a vyrazili jsme zpátky. Řekl jsem si, že Péťu odvezu domů a cestou třeba ještě něco zajímavého potkáme. A potkali jsme!

Vyjeli jsme z města a já opatrně položil své krásné spolujezdkyni ruku na stehno. Nebránila se. Spíš naopak. Opatrně jsme se dotýkali jeden druhého, jako bychom se báli, že něco pokazíme. Když jsem ucítil drobnou ručku ve svém rozkroku, zajel jsem na stranu a zastavil. Bylo to někde v lese, v životě jsem tam nebyl, do auta bubnovaly kapky deště a Péťa měla přivřené oči. Políbili jsme se. Věříte, že to byl náš první polibek?

Hladili jsme a líbali a věřte mi, že by mně to bývalo úplně stačilo, ale Péťa mi rozepla džíny a zalovila vevnitř. Osvobodila z těsného sevření kalhot můj nástroj, který začal okamžitě růst mohutnět. Že dojde tahle rychle „na věc“ jsem nečekal. Popravdě… měl jsem pocit, že i Péťa je nějaká jiná. Dnes už vím, že to prostě chtěla, a nedokázala myslet na nic jiného. Jako by nevnímala nic kolem sebe, jen nás dva. Rychle jsem se rozhlédl kolem, a z posledních sil zacouval na lesní cestu, abychom stáli trochu dál od silnice. Říkám „z posledních sil“ a myslím to vážně. Protože couvat v neznámém lese s kalhotama u kolen a vášnivou kráskou, která se zmocnila vašeho klína, to opravdu není jen tak. Ale podařilo se. Zatáhl jsem ruční brzdu a přelezli jsme si na zadní sedadlo.

Zbavili jsme se vzájemně přebytečných svršků a naházeli je na přední sedačky. Stáhl jsem z Péti sukni a kalhotky a ucítil poprvé vůni jejího vzrušeného klína. Byla hladce vyholená a ze štěrbinky jí vytékal lesklý pramínek. Políbil jsem ji a přejel jazykem před mušličku. Ozvalo se slastné zasténání. Zajel jsem jazykem hloub, nořil jsem se do záhybů jejího ženství, vychutnával její šťávičky a poslouchal její vzdechy. Ale nenechala mne dlouho vychutnávat si její pramínek lásky. Chytila mne za vlasy a táhla k sobě… neřekla ani slovo, ale dala mi jasně najevo, že mne chce v sobě, hluboko uvnitř!

Natáhl jsem se pro brašnu s doklady, kde jsem měl prezervativy. Péťa toho využila a lačně se vrhla na můj úd. Vzala mne do úst a zatímco jsem nejistýma rukama rozbaloval ochranu, dychtivě mne kouřila jako o život. Ale jakmile viděla, že je všechno připraveno, pustila mne a lehla si, abych mohl do ní. Nasadil jsem ochranu a… první proniknutí je vždy nejkrásnější. Naše hlasy se slily v jediný hlasitý sten. Zmocnil jsem se toho krásného horkého těla… přitiskl jsem ji k sobě a… bylo to nádherné. Péťa zaryla nehty do mých zad a přirážela jako zbavená smyslů. V těsném prostoru auta nebylo místo, ale našli jsme nějakou přijatelnou polohu a to nám bohatě stačilo. Pronikal jsem znovu a znovu do té promočené kundičky, cítil jsem jak se stahuje kolem mého údu v návalech rozkoše a poslouchal přerývavé steny deroucí se z těch krásných úst.

Přestal jsem vnímat čas. Déšť stále bubnoval do střechy, okénka auta se zarosila a já cítil jak mé vzrušení vrcholí. Stiskl jsem Péťu v náruči a… oooh… to bylo nádherné. S každým výstřikem jsem tvrdě přirazil, až má nová milenka zasténala. Milovali jsme se hodinu? Dvě? Čas pro nás přestal existovat. Leželi jsme v objetí a lapali po dechu.

„Co to bylo?“ ozvala se Péťa. Políbil jsem ji. Bylo mi nádherně.

Pokračování příště

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 73 návštěvníků   Průměr: 3.3]

Jeden komentář na téma “Výlet”

Napište komentář