Stříkající Pavla

Mirkou jsem prožil téměř rok. Těsně před Vánocemi jsme se rozešli a já dodnes nevím, jestli to bylo dobře nebo ne. Nikdy jsme nemluvili o společné budoucnosti, ale bylo nám spolu fajn. Problém začal u mne. Ve fitku mne sbalila Naďa.

Občas jsme se tam vídali, mně se líbila, ale nějak jsem se neměl k činu. Jednak jsem měl Mirku, jednak jsem si netroufal. Naďa byla holka s perfektní sportovní postavou, blondýna s modrýma očima a já si říkal, že taková může mít chlapů na každém prstě deset. Ale jednoho dne si řekla o můj telefon a večer mi přišla SMS. Normálně mne pozvala na rande.

Mirka měla tou dobou fofry v práci, takže jsem měl docela hodně času pro sebe, a tedy i pro tuhle novou známost. Párkrát jsme se sešli i mimo fitko, zašli někam na výstavu a já jsem začal docela vážně přemýšlet o budoucnosti. Naďa byla ten typ, se kterým bych si dokázal představit společnou cestu životem. Prostě jsem se zamiloval. Ale brzo se ukázalo, že to nebylo dobře. Strávili jsme spolu společný víkend, po kterém mi Naďa řekla, že to bylo fajn, ale budeme kamarádi. Tenkrát mne to hodně vzalo. Dlouho jsem doufal, že si to rozmyslí, nebo že ji nějak získám zpět, ale marně. Konec roku jsem strávil sám. Bez Nadi, která o mne nestála, i bez Mirky, o kterou jsem najednou ztratil zájem zase já.

Pár měsíců jsem se v tom beznadějně plácal, než jsem se s tím smířil a začal si hledat novou partnerku. Náhoda mi přivedla do cesty Pavlu. Párkrát jsme spolu zašli na večeři, poklábosili a vypadalo to celkem nadějně. Nebyla tak dokonalá jako Naďa, ale měla veselou povahu a hned na první schůzce docela otevřeně mluvila o své zálibě v sexu. Což bylo něco, co mi v dané chvíli chybělo fakticky nejvíc. Slovo dalo slovo a domluvili jsme si krátký sobotní výlet.

Byl teplý jarní den a strávili jsme ho procházkou po lese. Zašli jsme na oběd a já pozval Pavlu k sobě domů „na kafe“. Kávu jsem sice uvařil, ale na mou duši si nejsem úplně jistý tím, jestli jsme ji vypili. Začalo to postupným rozepínáním knoflíků, pak šla dolů trička, a to jsme se už v objetí potáceli bytem směrem k ložnici. Za námi jako stopy zůstávaly součástky oděvu, kalhotky jsem jí svlékl za dveřmi ložnice.

Oknem svítilo jarní sluníčko na drobné tělo mé nové přítelkyně, která se lehounce zachvívala při každém doteku mých úst. Nedočkavě jsem ji líbal po celém těle. Na ústa, na krk, na ňadra, na bříško… ale když jsem se chtěl posunout o něco níž, zarazila mne. „Pojď už do mne!“

V očích jí to jiskřilo nedočkavostí. Překulil jsem se na ni, ona žádostivě roztáhla nohy, a… Bože, ta byl mokrá! Už jsem zažil leccos, ale z téhle holce vytékaly z mušličky praménky šťáviček ještě dřív, než jsme pořádně začali! Zajet dovnitř na první pokus nebyl vůbec žádný problém, díky dokonalé lubrikaci jsem skoro nic necítil. Zato Pavla cítila! Stačil jediný zásun, a její tělo roztřásly záškuby rozkoše. To vám byla podívaná! Setrvával jsem nehnutě uvnitř a sledoval zblízka její tvář, staženou slastí. Cukala sebou tak, že jsem měl co dělat, abych se udržel v ní.

Když jsem měl pocit, že její vyvrcholení polevuje, částečně jsem se vysunul ven a pomalými pohyby dráždil žaludem ústí její studánky lásky. Zvrátila hlavu dozadu a zaryla mi nehty bolestivě do zad. Něco podobného jsem ještě nezažil. Byl to nesporně vzrušující zážitek, mít ženskou, která se udělá na první dotek. Ale škrábance na zádech ošklivě pálily a udržet se v tom klubku svalů, které se stále zmítalo v křečích rozkoše bylo vysilující. Stáhl jsem se a počkal, až trochu popadne dech.

„Lehni si na břicho!“ poručil jsem a ona bez řečí poslechla. Klekl jsem si na ni obkročmo a zamířil údem do její vystrčené škvírky. Tady budu aspoň v bezpečí, před jejími nehty. Položil jsem dlaně na půlky jejího zadečku, roztáhl je a pokochal se pohledem na tu utěšenou krajinu. Uzounká dírka zadečku mne lákala, ale tu prozkoumám až jindy. Dnes je na řadě tenká škvírka, ze které neustále vytéká nevysychající pramínek vzrušení.

Stiskl jsem jednou rukou svůj úd, obnažil žalud a vsunul ho na okraj. Tělo pode mnou se zavlnilo. Cítil jsem svým mužstvím to horké mokré teplo a další oddalování toho nevyhnutelného proniknutí už nebylo možné. Naklonil jsem se nad to smyslné tělo chvějící se toužebným očekáváním a pronikl hluboko dovnitř. „Aaaah…“ Pavla vykřikla a já viděl, jak se její prsty křečovitě zaryly do prostěradla. Vleže na břiše už neměla tolik volnosti a já začal vrážet penis do promočené kundičky s tvrdostí a pravidelností parního bucharu. Vzrušením jsem jen sípěl, takže i zvuky dobře odpovídaly tomu parnímu stroji.

Sténání Pavly však nabývalo na intenzitě. Po několika přírazech jsem se prudce vysunul ven a plácl ji rukou přes zadeček, až to hlasitě plesklo. Vtom Pavla zaržála a já nevěřícně sledoval, jak jí z mušličky vystříkl malý, ale vydatný gejzírek tekutiny. Ona opravu stříkala! Chtěla něco říct, ale klábosení byla v tu dobu asi ta poslední věc, na kterou jsem měl myšlenky. Vrazil jsem nadržený úd do její kundičky a pevně ho zarazil až na doraz! „A… Aaahhh“ zachroptěla Pavla a já v klíně ucítil mokro, které se dralo z její studánky ven.

V tom okamžiku jsme byli jako dvě divoká zvířata bojující o život. Přirážel jsem tvrdě dovnitř a díky dokonalému mazání, které Pavla zařídila svými šťávičkami, jsem naše spojení málo cítil. To mne dráždilo až k nepříčetnosti a to všechno dohromady oddalovalo moje vyvrcholení. Pot se ze mne jen lil a jeho kapky dopadaly na bílé hladké tělo pode mnou.

Chytil jsem Pavlu hrubě za vlasy a kousl ji zezadu do krku. Ona jen vykřikla slastí a kolem mého dříku jsem ucítil křečovité stahy její pochvy. Nepřestával jsem přirážet a vtom jsem ucítil, jak se kdesi ve mně začíná střádat ohromná vlna rozkoše. Nejprve nenápadně, ale pak jsem s každým vniknutím do rozdrážděného ženského pohlaví cítil blížící se orgasmus. Ještě kousek… ještě jednou… ještě… AAAh!

Sevřel jsem to drobné tělo pode mnou, stiskl jsem ho prudce, aby se nemohlo ani pohnout. „Teď jsi moje, jenom moje… a já ti vycákám tu tvou stříkající kundu!“ křičel jsem a stříkal do ní jednu dávku horkého spermatu za druhou. Pavla jen jako v mátohách přitakávala „Ano… dělej… vystříkej mne! Pořádně! Ještě!“

Když jsem se probral, ležel jsem na horkém, rychle oddechujícím těle. Pot se z nás jen lil, mé kapky stékaly dolů a mísily se s jejími, aby pak v čůrcích stékaly na prostěradlo. Políbil jsem Pavlu za zpocenou tvář. „Teda, to bylo…“ zasípala a já začal opatrně rozplétat uzel našich propletených údů.

Pokračování příště

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 200 návštěvníků   Průměr: 3.1]

Napište komentář