Stojím venku

Stojím venku. Je zima. Od pusy se mi valí pára. Telefon z práce v tu nejnevhodnější dobu. Samozřejmě je to naprostá prkotina, ale moji podřízení se neostýchají rušit mě v mém volnu. 🙁 Pochoduju před halou, kde jsem na koncertě se svým přítelem, a snažím se zjisti co po mě člověk na druhém konci drátu vlastně chce. Nesrozumitelně na mě chrlí spousty informací. Po téměř desetiminutovém dohadování mi trochu ujedou nervy a dotyčné pěkně vynadám. Uslyším jak začne vzlykat. Dalších pět minut se ji snažím uklidnit abychom se dobraly konce. Během toho hovoru se nevědomky vzdálím od haly. Uvědomím si to, až když zavěsím a zjistím, že kousek ode mě stojí nějakej chlap, kouří a pozoruje mě. Trošku se usměje…"copak"…"problémy?" "Ne ne, jen trochu neschopná podřízená!" Povzdechnu si. "Nedáte si se mnou?" Nabízí mi cigaretu. "Ne díky já nekouřím." "Opravdu? Řekl bych do vás spíš pravý opak…" Udělal dva malé roky ke mě. Stál přímo vedle mě a pořád mi mával otevřenou krabičkou před obličejem. Zakroutila jsem hlavou až se mi zpoza ucha uvolnil pramen vlasů. Hbitě natáhne ruku a snaží se vrátit ho na původní místo. Trhnu sebou protože se mi ten jeho intimní dotek vůbec nelíbí. Ucuknu a pokusím se ho obejít,ale zastoupí mi cestu a začne se mi horlivě omlouvat. Chytne mě za paže. Neustále ze sebe sype různé omluvy a než se naděju tak mě jeho silné ruce zatlačí hlouběji do tmavého kouta toho místa. Snažím se mu vysmeknout ale jeho stisk je příliš silný. Několikrát se mi podaří vykřiknout, ale s tím vším hlukem okolo koncertu mě sotva někdo zaslechl. Pak už mi rty přikryly jeho horké, chtivé rty. Dusil mě polibky a snažil se mi jazykem dostat do pusy. Svíjela jsem se, ale nebylo mi to nic platné. Držel mě pevně. Ruce mi držel nad hlavou a druhou rukou mi začal rozepínat kalhoty. Jak jsem sebou házela cítila jsem jak mi kamínky, na kterých jsem ležela mi rozedírají záda. Snažila sem se ho kopnout, ale podařilo se mi akorát si o cosi pěkně narazit kotník. Sykla jsem bolestí. Pomalu mě opouštěla naděje. O cokoli jsem se pokusila skončilo neúspěchem. Zachvátila mne panika. Přemýšlela jsem co dál. Co se mnou udělá až skončí. Nechci umřít….blesklo mi hlavou. Několikrát jsem ho i kousla.

Když už mě opouštěla naděje tak najednou jakoby ho ze mě něco zvedlo. Snažila jsem se rychle zvednout. Zmatkovala jsem. Nevěděla jsem jak se dostat z toho křoví. Všude Ve výhledu mi překážely prameny vlasů. Za křovím bylo slyšet rvačku. Po chvilce to ustalo. Ale to už jsem byla několik desítek kroků směrem od toho místa. Slyším jak se za mnou někdo rozběhl. Přidám do kroku, když najednou uslyším svoje jméno… ten hlas… to je přece Petr, můj přítel. Zastavím se. Zadržuji slzy…nebudu přece plakat. Jsem silná, žádná primabalerína…

Dožene mě. Položí mi ruku na rameno a opatrně znovu vysloví mé jméno. "Co se stalo?" "Nic… jsem v pohodě" "Ublížil ti? Pojď ke mě." "Neee…nemám svoje věci. Musím se tam vrátit!" "Já mám tvoje věci, nikam nechoď." Znělo to ostře a zároveň úpěnlivě. Stále jsem hleděla do země. Vyhýbala jsem se jeho pohledu. Tupě jsem pohlédla do jeho ruky, ve které držel moje věci… "Nemám kapesníky.. nemám papírové kapesníčky.." Setřásla jsem jeho ruku z ramene. "Přestaň, co je to za hloupost? Podívej se na mě…slyšíš mě?!" Nerada ale poslechla jsem. Podíval se mi do očí a zamračil se. "Pojd ke mě, chci tě obejmout." "Neee musím najít ty kapesníky…musím." "Proč ses na ně tak upnula?" "Sakra…když se na něco neupnu…začnu panikařit. Nechci panikařit!! Rozumíš!…. Nedotýkej se mě, prosím…je pro mě těžké udržet klid a tvoje doteky mi to zrovna neulehčují!" Slyšitelně mi přeskakoval hlas…sama jsem nevěřila tomu co říkám. On se na mě nevěřícně díval. Byl to přísný, nechápavý pohled. Jeho oči na mě křičely. ´Neodstrkuj mě. Já jsem tvůj přítel. To se mnou se ráno probouzíš v jedné posteli, to se mnou snídáš. Tak proč? Proč mě teď odstrkuješ jako cizince,jako někoho koho nepotřebuješ, koho si náhodou ráno potkala v metru!´

Po chvíli ale jeho pohled změkl… jakoby zněžněl. Pohladil mě lehce po tváři, vzal mě za ruku. "Pojď, jdeme odtud. :-)" Mlčky jsem ho následovala. Zastavil se. Rozpustil mi vlasy, trochu je uhladil. Stál proti mě čelem. Vzal moje dlaně do svých. Usmál se a zadíval se mi do očí. Pak si jedním plynulým pohybem položil moje tuce okolo svého pasu a obejmul mě. Vzpírala jsem se. Prosila ho ať mě pustí. Chvíli jsem mu bušila i do zad. Pak mě ale přemohly slzy. Přerývavě jsem dýchala, začala jsem hlasitě vzlykat a pak se z mých očí spustil vodopád slz. Pevně mě objímal. Už jsem se nebránila. Držela jsem se ho jako klíště. Celá jsem se třásla…. to jak celý ten strach a stres se uvolňovaly. Stáli jsme tam deset nebo možná třicet minut, kdo ví. Stál tam, objímal mě a šeptal mi do vlasů. ´Už jsi v bezpečí. Je to pryč. Jsem tu s tebou. Nikdo už ti neublíží.´

Bylo to tak skutečné. Cítila jsem jeho teplou hrud a věřila každému jeho slovu. "Půjdeme dovnitř…. cítím jak tebou cloumá zima, maličká." "Jo jdeme…" Dodala jsem plačtivě. Trochu hořce jsem se usmála, ale měl pravdu. Zima mi byla pořádná. "Půjdeme dovnitř a já zavolám policajty. " "Ne, žádný policajty, co jim chceš prosím tě vykládat?" Nakonec se mezi námi strhla pořádná hádka. Nechtěla jsem se nikomu zpovídat, ale nakonec jsem musela ustoupit. Takže jsme strávili další dvě a půl hodiny na policejní stanici. Naštěstí toho chlapa chytli nedaleko od haly. Přijeli jsme domů až hodně k ránu. Byl skvělý, celou dobu mě držel za ruku. Opora v tom pravém slova smyslu. Nebylo to tak dávno, kdy jsem pochybovala o tom, zda to mezi námi má vůbec smysl, ale ukázalo se, že ten koho jsem považovala za nezodpovědného je velmi starostlivý, cílevědomý….zkrátka chlap k pohledání. Usmála jsem se svému dumání mezi kapkami vody ve sprše. Stála jsem tam pod tím horkým vodopádem a nebyla jsem schopna začít se mýt. Někde jakoby z dálky jsem ucítila závan studeného vzduchu. Až poté mi došlo, že to byl on jak vstoupil do sprchového koutu za mnou. Políbil mě na rameno, pohladil mě po bříšku. Nanesl si trochu sprchového gelu do dlaní a začal mě umývat. Užívala jsem si to laskání. Namydlil mi bříško, obě nadra, každou paži. Zastavil se až na mých zádech. "Nepálí tě ty záda? Nevadí ti to mýdlo? Jsi ošklivě odřená…." "Nic to není…. můžeš klidně pokračovat ;-)" Jeho ruce mě hladily po celém těle. Hladil má stehna, lýtka, ruce, ňadra. Jen klínu se stále vyhýbal. "Miláčku, chtěl jsem se tě zeptat…co ti vlastně udělal?" "Jak co mi udělal?" Zamračila jsem se. "Víš v tom fofru ani nevím… no jak bych to řekl… zkrátka…jak daleko se dostal?"

Trochu mě zamrazilo, ztuhla jsem… musel si toho všimnout,protože mi začal masírovat záda. "Proč se ptáš? Vždyť jsi tam byl…viděl jsi to." "Ne tak docela..viděl jsem toho chlapa jak na tobě leží, ale než jsem mu dal pár pěstí, tak ty už si oblečená mířila pryč odtamtud…… Víš ptám se proto, že na tebe nechci tlačit…v ničem….rozumíš? Chci ti dát prostor ke vzpamatování!" Musela jsem se usmát, protože ve chvíli, kdy mluvil o tom, že na mě nechce tlačit jsem na zadečku ucítila jeho ztopořený penis. 🙂 Zhluboka jsem se nadechla, otočila se k němu čelem. Prsty jsem mu zajela do vlasů… "Neboj se… přišel jsi včas, miláčku. Víš o tom, že tě miluju? Moc Tě miluju! …… Tohle myslíš tím tlačením?" A s úsměvem jsem se podívala dolů na jeho penis..trochu se začervenal. "Takovému nátlaku ráda podlehnu ;-)" Obličej se mu rozzářil nádrerným úsměvem. Chytil mě za bradu a zlehka mě políbil na rty. Ovinula jsem mu ruce okolo ramen. Naše jazyky se něžně a pomalu proplétaly, hrály si. Moje vztyčené bradavky se opíraly o jeho mokrou hruď. Třely se o ni, až z nich byly dva tvrdé hroty. Jeho velké ruce mě hladily po zádech a laskaly i můj zadeček. Zvedl mi levou nohu a obtočil si ji okolo svého stehna…jeho ztopořený penis mě teď šimral přímo v rozkroku. Vsunul svou ruku mezi naše těla a začal mi masírovat poštěváček. Zvrátila jsem hlavu dozadu a zasténala jsem. Jeho rty se přesunuly na můj krk. Horký jazyk kmital po mé kůži a přiživoval to horko, které se vytvářelo v mém klíně. Po chvíli, kdy už jsem mu pěkně rejdila svým klínem po dlani do mě zasunul dva prsty. Zajížděl dovnitř a ven až jsem z toho šílela. Nezůstalo jen u jednoho stenu. A orgasmus na sebe také nenechal dlouho čekat. Naše jazyky si spolu už opět hrály, když se moje tělo roztřáslo orgasmem…. v tu chvíli jeho prsty vystřídal jeho penis. Rychle s ním zajížděl dovnitř a ven. Můj orgasmus nabíral na síle a doslova jsem vybuchla ve chvili, kdy vzal jednu mojí bradavku do úst a nasál. Jěště několikrát prudce přirazil a jeho tělo se propnulo jako luk. Cítila jsem jak do mě prýští jeho horké sperma. Oba jsme přerývavě dýchali. Objímali jsme se a naše rty se zlehka dotýkaly.

Vyklouzl ze mě. Nandal si znovu trochu sprchového gelu do dlaní a začal mě umývat. Neváhala jsem a oplácela jsem mu tu tímtéž. Jeho penis začal pod mými doteky opět mohutnět. Klekla jsem si a něžně olízla jeho vrcholek. Namydlila jsem i varlata. Pak jsem vzala sprchu a všechnu tu krásu v jeho klíně jsem zbavila pěny. Jen mlčky stál a pozoroval moje počínání. Rukama se opřel o stěny sprchového koutu a tiše zasténal. Jazykem jsem znovu zakroužila na špičce. Zvedla jsem oči, abych viděla do jeho a pomaloučku jsem si začala zasouvat jeho tvrdý nástroj do úst. Několikrát jsem ho nechala pomaju zajet až na doraz. Jeho tělem co chvíli projela vlna vzrušení. Rukou jsem si přitom hrála s varlaty. Pak jsem vzala jedno do úst. Kroužila jsem okolo něj jazykem. To samé jsem udělala i s tím druhým. V penisu mu několikrát zaškubalo. Jeho oči hltaly každý můj pohyb. Prsty měl propletené v mých vlasech a sténal. Ve chvíli kdy se můj jazyk rozkmital na jeho hrázi už to byl doslova výkřik. Několikrát jsem ho znovu polkla. Začala jsem ho sát. To už byl pomalu na pokraji šílenství. Zešílel a vyvrchlil ve chvíli, kdy jsem svou rukou zajela do svého klína a zatímco jsem ho kouřila jsem udělala i sama sebe. Tak strašně miloval pohled na to jak se sama laskám v rozkroku. Nastříkal mi to do pusy. Olízla jsem i tu poslední kapičku. Postavila jsem se. Vzal mou hlavu do dlaní a políbil mě. Bylo v tom tolik lásky a něhy. Osprchovali jsme se a pak se přesunuli do postele. Ztrávili jsme tam celý následující den. Lenošili jsme, milovali se, koukali na filmy…..

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 8 návštěvníků   Průměr: 2.5]

Napište komentář