….- Ahoj Pavle ! Křikla dozadu aniž se ohlédla, jeřábnice Olga. – Jdeš mi opravit ten mikrozdvih viď. Jseš tu sám koukám, už jste dostali teď někdy výučáky co? Tak už jseš hotový elektrikář. Musela křičet, protože hala slévárny byla plná hluku. Stála vykloněná z okénka kabinky jeřábu opřená rameny o molitanem omotanou příčku v okně, rukama na pákách kontrolerů a vystrčeným zadkem oděným jen šortkami. Byla to nejhezčí jeřábnice na slévárně. Bylo jí tehdy čtyřicetdva let. Byla tři roky vdova. Její manžel zahynul při havárii kamionu v cizině. Chodila vždy upravená jako dáma. Venku se taky tak chovala, ale ve zdejším prostředí by s tím neobstála a tak byla její mluva poněkud drsnější a pro vulgárnější výraz nešla daleko. Měla hříšné tělo a krásné hnědé vlasy svázané někdy do uzlu jindy do ohonu. Voněla směsí nějaké docela dobré voňavky a trochou dráždivého ženského potu. Nebylo divu. Běžně byla teplota pod stropem haly kolem čtyřiceti stupnů a když po poledni odlili tak i padesát. To už ale bylo téměř o život a tak pokud to šlo slézaly holky z jeřábů dolů nebo se polévaly chladnou vodou z láhví, které jim na provázku posílali slévači zezdola. Pily jen málo aby jim pot nešel do očí. Čůrat nechodily vůbec. Všechno vypotily. Stál jsem tedy za ní díval se na ten její krásný zadek. V kabině nebylo moc místa a tak jsem stál zády přitisknut na kovový žebřík přímo za ní a začal jsem mít podivné neodbytné představy. Zezdola zařval formíř. – Kam čumíš, dyť mi urazíš ruku káčo. Přestaň kecat z mladým a čum. – No tak to vidíš Pavle von ten vůl dělá jako by nevěděl, že mi nejde ten mikrozdvih a strká tam ty svoje pazoury. Zařvala dolu: – Aby ses neposral, žádná škoda, tvoje stará říkala, že je máš stejně na hovno. To bylo naprosto normální a nikoho tento způsob neurazil. Za pět minut už jí zase říkal kočičko nebo prdelko. Při pohybu zpět jeřáb poskočil. Stoupla na brzdu a ten krásný zadek jsem náhle měl v klíně a v dlaních. Ucítila to. Věděla, že to není úmyslné a tak se otočila a se smíchem řekla: – To je prdel co? Takovou ty pionýrky co je vošaháváš nemají viď? Táhlo mi tehdy na devatenáctý a styděl jsem se přiznat, že jsem toho dosud tak moc „nevošahal“. Tak jsem jen něco zahučel a tupě jsem se usmál. Koukala na mne zkoumavě. Je nutno říci, že jsem už vypadal poněkud dospěleji. Zkušenosti se ženami jsem ale měl jen,mizivé. Jednou jsem si to rozdal s nějakou lehkou holkou, která si u toho málem zapálila cigaretu. Pryč bylo mé očekávání, že si to bude hezky užívat jak často říkali chlapi. Ženám jsem se nevyhýbal, lákaly mne, ale,byl jsem nějak stále ve střehu.
Olga odstavila jeřáb na konec dráhy ke zdi a vylezli jsme oba na most. Začal jsem se hrabat v rozvaděči a za malou chvíli jsem měl příčinu. Dal jsem se do opravy. Stála za mnou opřená zády o zábradlí. – Hele, máš vůbec nějakou holku? Začala opatrně s výslechem. – Nemám. – Takže si honíš brko viď?, odhadla věcně a zcela přesně. – Nééé, to nemám zapotřebí, lhal jsem v zájmu své důstojnosti. Zrovna předevčírem jsem poslal do háje hned dvě najednou. – Jóó, hned dvě najednou? Tak povídej to mě zajímá, řekla Olga povzbudivě. Nevím proč, ale asi jsem potřeboval nějakou vrbu a tak jsem spustil. Byla to pravda a nebylo mi z toho případu dobře po těle. – Ále, kluci někde nabalili několik holek a tak jsme si je začali „vychovávat“ Jedna se mi fakt docela líbila. Byla moc hezká, ale byla to taková husička. Moc toho nenapovídala jen koukala jako svatá a když jsem na ni mluvil tak na mě visela očima. Trochu mě nudila. To její kamarádka ta jí byla furt za zadkem. Ta byla taky pěkná, ale pravý opak. Když jsme šli po chodníku tak se stále cpala mezi nás a žvanila a žvanila a pak se tomu co řekla sama chechtala. Měla provokativní kecy a tak jsem se rozhodl, že aspoň tuhle trochu pomuchlám když mi to tak nabízí. Sedli jsme si všichni tři na lavičku v parku a ona se ihned nacpala zase mezi mne a tu husu. Trochu jsem po ní vyjel a chtěl ji políbit. Ona ale koketně uhýbala a dávala mezi moje rty a své ruku. Dráždila mne a provokovala. Tak počkej řekl jsem si a dal jsem ji ruku na prsa. – Co si to dovoluješ!!, ty prasáku, co si myslíš že jsem. Nikdo není zvědavej na ty tvoje chlípný pracky. Spustila nečekaně v rozporu se svými siláckými řečmi. Ta vedle neřekla nic jen vyjeveně koukala a byla zticha. Strašně jsem se naštval a tak jsem vylít: – Co sis myslela ty Náno blbá. Nejdřív mě provokuješ děláš cukrbliky a když na to dojde tak ječíš jak protržená. – A ty, obrátil jsem se k té husičce. -To je tvá nejlepší kamarádka jo? Mlčky s otevřenou pusou a vyjeveně přikývla. – Tak běžte do hajzlu vobě dvě, táhněte k čertu. A představte si Olino ona ta husička začala brečet jako děcko. Olga se tvářila trochu zamračeně a byla chvilku zticha. Pak řekla tak nějak mateřsky rozvážně: – Pavle! Ty jsi ale strašnej vůl. Koukej to rychle nějak napravit. Ty jsi nepoznal, že ta „husička“ je do tebe zamilovaná? Vyhledej ji a omluv se jí i za tu cenu, že už tě nebude chtít ani vidět. Buď chlap a slib mi to. -Ta holka si to od tebe nezasloužila! Dodala káravě. Cítil jsem se provinile a věděl jsem, že má Olga pravdu. Slíbil jsem jí, že to udělám. Bylo mi náhle té dívčiny strašně líto. Přitom to byla ona, kdo mne více zaujal a přitahoval. Uvědomil jsem si, že jsem si svůj vztek vylil na té nepravé a zranitelnější. Rozhodl jsem se, že si jednou provždy dám pozor aby se mi tohle už nikdy nestalo. To co mi řekla Olga by snad lépe neřekla ani moje vlastní máma. Ostatně byly stejně staré.
Oprava byla téměř u konce a já začal pomalu balit, když Olga řekla: – Říkají, že jsi šikovnej. Prý umíš opravit kde co? Byla to pravda byl jsem takový kutil. – Uměl bys opravit a seřídit šicí stroj? – To jo, pokud nebude neopravitelně vadná nějaká součástka. Olga mi vysvětlila kde bydlí a dohodli jsme si kdy přijdu.
Zazvonil jsem u malého domku se zahrádkou. Vyšla mi otevřít. Znal jsem ji jen z továrny. Dnes ale přede mnou stála krásná dospělá žena. Měla na sobě letní bílé šatky trochu v americkém stylu z filmu „Pomáda“. Své krásné hnědé vlasy do ohonu a nad čelem dvě neposlušné uličnické vlny. V obličeji byla velmi zachovalá. Žádné vrásky nebo flíčky. Krásná pečlivě založená rtěnka zdůrazňovala i tak hezky tvarovaná ústa. Překvapil mne ten její mladistvý vzhled. Příjemně voněla nějakým neznámým parfémem. V té době na sebe ženy lily levné voňavky dovezené z Polska nebo z NDR. Ale tohle byla dráždivá vůně naprosto neznámá. Občas jsem ji sice potkal ve městě, ale nikdy jsem se na ni nepodíval takovýma očima jako dnes. Byla o generaci starší než já, ale stále ještě velmi svůdná. Pojď dál Pavle. Nikdo tu není. Věděl jsem, že žije sama. Bylo mi to divné. Tak krásná žena. Zavedla mne do malého pokojíka, kde měla jakousi svoji pracovnu. Šila zřejmě hodně, protože kolem byla spousta rozdělaných věcí. V koutě pod oknem byla široká pohovka. Na skříňce v rohu na dosah od šicího stroje byla fotografie krásné dívky asi v mém věku. – Kdo je to? Zeptal jsem se zvědavě. – Moje dcera Alena. Bydlí teď na vysokoškolské koleji v Praze. Je jí dvacet a bude lékařkou, řekla Olga hrdě. – Nemá tátu. Dělám pro ni všechno. Řekla smutně. Dosud jsem nevěděl, že má dceru. Pustil jsem se do opravy „Veritasky“. Stála celou dobu těsně za mnou a koukala mi do rukou. Nejdříve mi to nevadilo, ale za chvíli se mi začaly trochu třást ruce. Voněla na mne tou cizokrajnou dráždivou vůní a já začal intenzivně vnímat blízkost jejího těla. – Tak rád bych se tě holka dotknul. Abych věděl jak chutná opravdová ženská. Ruce mi začaly vypovídat službu. Ještě že jsem už opravu dokončil. – Dám ti panáka něčeho, chceš? Vidím, že se ti třepou ruce tak, že bys mohl jít do pekáren makovat rohlíky, řekla. Zasmál jsem se přiblble a ona se pro něco natáhla tak, že mi její prsa dopadla přímo na hlavu. To už bylo trochu moc a moje „vybavení“ na to zareagovalo. Ruce mi vylétly k jejím bokům a úplně reflexivně na nich přistály. Zarazila se a aniž by cokoliv proti tomu udělala podívala se dolů do mých vyděšených očí. Vykukoval jsem mezi jejími prsy jako zajíc z brázdy a uši mi na rozdíl od zajíce jen hořely. Po pěti vteřinách řekla: – Áááá, v chlapečkovi se vzbudil chlap. Tak! .. a co teď?? Dodala, a stále se nehnula. Ocitl jsem se v děsné situaci. Nevěděl jsem jestli toho mám okamžitě nechat nebo nějak pokračovat. Když ji teď pustím budu se muset omluvit. To bude trapné a už se jí nikdy nebudu moci podívat do očí bez toho, že se nebudu červenat. Když budu pokračovat v té hře může se stát, že dostanu pár facek a výsledek bude stejný. Snad ještě horší. Přesto jsem vsadil na tu druhou kartu. Rychle jsem pustil její boky a chytil jsem ji nedočkavě za prsa.
Zatmělo se mi před očima. Přivřel jsem je a očekával nejhorší. Vzala mě něžně za zápěstí a řekla: – Ne, takhle se to nedělá. Zkusíme to znova! A položila si moje ruce opět na boky. -Tak, a ne tak nedočkavě. To nemají ženy rády a mladá děvčata už vůbec ne. -No! Povzbudila mne. Pomalu jsem rukama jel nahoru od jejích boků směrem k vybranému cíli. Držela trpělivě a přivřela lehce oči. Když jsem dosáhl cíle zhluboka vzdychla. – No vidíš, tak je to hezké. Ještě jednou! Opakoval jsem ten manévr už z jistotou. Stála přede mnou já ji držel za prsa. Byl jsem už dost vzrušený a nedočkavý. Jakoliv jsem byl nezkušený tak jsem pochopil, že ona se bránit nebude. Zapoměl jsem na generační rozdíl a začal jsem ji chápat jen jako ženu, která se nebrání sexu. -Teď to samé po holém těle, řekla a chtěla si sundat šaty. Začal jsem ji opět nedočkavě pomáhat. -Nespěchej Pavlíku, když se žena poprvé svléká před mužem proto aby se pomilovali pak si buď jist, že je to obřad. Ona většinou očekává, že ten muž by měl prožívat to krásné napětí jejího odhalování pomalu. Je to vlastně její dar. Zvláště u mladých začínajících dívek v tom může být velký kus sebezapření. Taková dívka dobrovolně obětuje na oltář lásky i kus své důstojnosti. Pokud jí chce přitom muž pomáhat musí nejprve vědět jestli to ona chce. Pokud ano, tak si buď jist, že žádná netouží po tom aby její šatstvo nebo prádlo padlo za oběť jeho divokosti a bylo na cáry. Veškerý spěch v ní může vzbudit dojem, že nestojíš o ni, ale jen o akt samotný.
Zatím co mluvila jsem si uvědomil, že ona mi naprosto neskrývaně dala najevo, co se mnou zamýšlí. – Tak a teď mi můžeš pomoci. Pustil jsem konečně její prsa a sáhl dozadu a pomalu rozepl dlouhý zip. Ona si je uvolnila v pase, podkasala spodek a krásným pohybem, který mají ženy snad vrozený si je přes hlavu sundala. Hodila hlavou na obě strany aby srovnala přehozené vlasy. Stála náhle přede mnou v podprsence a kalhotkách nádherná plná a dokonalá dospělá žena. Její boky kontrastující s pasem. Bříško už trochu kulatější, ale stále pevné. Hezké nohy. Ovládl jsem se už a pomalu jsem ji něžně obejmul v pase a přitiskl k sobě. Srdce mi strašně skákalo a penis už jsem nemohl udržet mezi nohama. – Ano, tak je to hezké, vydechla. Pokusil jsem se ji políbit na rty. Zadržela mne a řekla. – Polibky na ústa v této situaci jsou zavazující. Své polibky šetři pro tu, která tě jednou bude milovat opravdovou láskou. Jistě víš jak to myslím. Mám tě ráda, líbat mne smíš úplně kdekoliv, ale ústa prosím ve vlastním zájmu vynech. Opět měla pravdu. Cítil jsem, že to tak je. Bylo mi to trochu líto. Viděla můj smutný pohled a tak mne políbila na tvář. Něžně jsem ji pohladil po zádech. Zavrněla a položila mi hlavu na rameno.
Pojď, řekla tiše po chvíli a vedla mne k pohovce. Odhodila deku, lehla si na záda a řekla: – Co myslíš, že od tebe teď bude očekávat tvá dívka?. Neřekl jsem nic a rychle jsem si strhl kalhoty a tričko a překotně jsem se snažil ji sundat podprsenku. – Proč jsi tak netrpělivý Pavle. Připravíš sebe i mne a jednou i ji o sladký zážitek. – Představ si, že jsem tvoje dívka. Panna, která jde s tebou poprvé. Myslíš, že by se vám to oběma takhle líbilo?, nepolekal bys ji svou netrpělivostí? Tehdy jsem netušil, že ona si chce se mnou užít a začala proto tuto hru. Hru na „profesorku“ sexu, která později jak se ukázalo mi byla nesmírně užitečná. Opanoval jsem svoji netrpělivost a začal ji hladit nejprve na čele pak po tvářích přešel jsem na krk a na hruď. Pak jsem se jemně dotkl prsou přes podprsenku. Zavřela oči a řekla, -ááno, tak je to hezké, ještě,.. ještě. Sáhl jsem pomalinku dozadu a dával jsem bedlivý pozor aby mne nemusela brzdit. Za neustávajícího hlazení jsem podprsenku odstranil a osvobodil tak její velká krásná prsa. Celými dlaněmi jsem se snažil vnímat tu teplou krásu. Její vzrušené bradavky mne lechtaly na dlaních. Vzdychala slastně. – Ano, áááno, teď už víš jak na mě. Jen hezky pomalu, ááách. Byl jsem už strašně nadržený a trochu mne začínala bolet varlata. Hladil jsem ji neustále po celém těle. Už jsem pochopil, že ženy vnímají erotické dráždění celým tělem. Bylo úžasně vzrušující pozorovat ji jak si to krásně užívá. Tak jsem si to vždy představoval.
Už mne nemusela usměrňovat. Sjel jsem jí rukou po bříšku až k jejímu roztouženému klínu. Pohladil jsem ji přes kalhotky jen po podbřišku a prstem jsem nahmátl vrchol její sladké rýhy. Pošimral ji tam lehounce prstem. Zavrněla tiše a prohnula se. Už nemluvila. Náhle sáhla ke kalhotkám zvedla nohy a kalhotky rutinovaným hmatem letěly dolu pod pohovku. Následoval jsem jejího příkladu. Po tomto manévru nechala nohy roztažené aby udělala místo pro mou ruku. Opět jsem se trochu neopanoval a vystartoval jsem vyprovokován pohledem na její tmavými chlupy zarostlou vulvu ze které růžově a mokře svítil už připravený vnitřek. Zadržela mé nedočkavé prsty a řekla shovívavě: – Pavle! Tam dole na tebe čeká roztoužená žena a ne pole, které jdeš orat. Polepšil jsem se a celou dlaní lehce přitisknutou na ten měkký svůdný předmět jsem pomaličku jel dolů až můj ukazovák našel horké vlhko její "brány do ráje". Navlhčil jsem si tam prsty a jel jsem jimi vitřkem nahoru mezi touhou nalitými pysky k jejímu velkému tvrdému poštěváčku. -hu..úúúúú, vydralo se jí ze rtů. Ještě chvíli jsem ji takhle dráždil a ona se zavřenýma očima bez studu spustila: – Jóóó, ..tak to děl..ej, ..ááá..to je ono ..jóóó… trochu… vl..evo… sssááá…
Ještě chvíli mě navigovala na místa, kde jí to dělalo dobře a já byl v sedmém nebi, že mohu a umím uspokojit dospělou ženu. Moje prsty jemně brouzdaly tím sladkým, mokrým, klouzavým prostředím a hrály si se vším co nahmátly. Objížděly slastně její klitoris až její vzrušení dosáhlo bodu, kdy už ztrácela sebekontrolu. -Pojď na… mě… honem… rychle dej mi to..strč mi ho tam.. nečekej já tě hrozně chci nebo se zblá..ázním, Už jsem věděl, že musím. Rychle jsem se na ni přitiskl a pomalu jsem ji vtlačil penis do té její velké dlouho nenasycené horké "mazlinky". Jí i mnou projela vlna úžasné slasti. Vykřikla nahlas: – Áááááánóóó, řezej do..mě, řezej, ať to cítím .. ať musím řvát..přeřízni mě celou napůl .. he..ezky pomalu..dělej, hhůůůů, roztrhni mi tu kun..duů, Teď už řvala nahlas a sprostě. – Přeřízni měéééé ty bejku jako ku..kurvu..od kundy až .óóóh ..k drdolu, naplň mi ji až nah..horu, stříkej do mě ..jéééé.. dokud mi nepřeteče.. tak,tak,tak, jo,jo,jóóó, ječela nahlas v návalu masochistické extáze. Po tomto vodopádu slov jsem se už nemohl udržet a cítil jsem jak mi stoupá až trochu bolestivý tlak v podbřišku a pak to začalo. Se silnými přírazy jsem ji začal naplňovat horké útroby svým "dárkem". -áááá…áááá…áááá…áááá vřískala s každým přírazem a šla mi naproti. Měl jsem snad deset strašně silných výstřiků. Cítila to v pochvě a přišlo to na ni taky. Několikrát sebou hodila až mi penis vypadl. Okamžitě popadla moji ruku a vtiskla si můj prst na svého velkého poštěváčka. Vykulila oči, nabrala do plic dech. Obličej se jí skřivil skoro do bolestivé grimasy. Nohy jí vystřelily do výšky rukama je chytla pod koleny. – Jjjjjjjjjjjjjjjjjj, vydralo se jí sípavě a dlouze ze staženého hrdla a její doširoka otevřená rozvášněná vagina se nejprve sevřela pak prudce otevřela a vystříklo z ní s nestydatým šplouchnutím vše co jsem jí tam nechal. Ještě asi třikrát její vagina vydala svůj obsah. -ééééééééé, dokončila ulehčeným oddechnutím svůj orgasmus.
Dýchala rychle a doplňovala kyslíkový deficit. Pak se na mne podívala něžným a sladkým pohledem a tiše řekla: – Ještě není konec. Já tě nepustím! To by ti žádná neodpustila. Ještě mě hlaď a trochu dráždi. Penis už jsem měl "na hadr" tak jsem se k ní přitiskl a začal ji hladit opět po zádech, zadku a té její dospělé naducané "holce". Měla ji úplně otevřenou a tak jsem ji ze zvědavosti strčil do vaginy laškovně ukazovák. – Jéé, to je krásné ..óóóh, zašeptala. Nahmátl jsem jakýsi hrubý kopeček nahoře hned za vchodem. Chvilku jsem tam lehce jezdil. -Jé to je příjemné, ještě.. .óóh. Dosud jsem si myslel, že ženy mají vaginu celou hladkou. Zajel jsem prstem trochu dál a nahmátl hladkou plochou bulku. Chtěl jsem ji prstem prozkoumat a několikrát jsem ji lehce zmačkl, ale Olga se začala vzpínat. Vykulila opět oči a vydávala nekoordinované zvuky. Asi chtěla něco říci, ale nešlo jí to. Cítil jsem jen, že jí to dělá dobře a tak jsem pokračoval a s údivem pozoroval co to udělá. Její tělo se pomalu napínalo, oči lezly z důlků. Dlaně se jí vzpříčily do pohovky, prsty měla doširoka roztažené, pánev prohnula břicho vystrčila. Celé tělo ji začalo vibrovat. Pak na okamžik ztuhla, oči měla vytřeštěné, ústa dokořán bez hlesnutí. Náhle jsem ucítil, že můj ukazovák je v kleštích. Pak asi tři prudké stahy ve vagině, při kterých můj ukazovák trpěl. Do mé dlaně uhodil prudký horký proud a zmáčel mi celou ruku.
Jéééééééééééééé..úúh, zařvala hrozně až jsem se lekl. Chvíli opět popadala dech. – Pavle, ty kanče!, řekla zadýchaně asi po pěti vteřinách, když napětí povolilo. – Tys mi ty ďáble nadělil druhýho a tak krásnýho silnýho až jsem se pochcala. Nijak se za to nestyděla. Ten den jsme ještě nevěděli ani jeden nic o G-bodu ani o squirtu. Odpočinuli jsme si a já i ona jsme se cítili jako v ráji. Teď už jsem věděl co dokáže správně připravená žena.
Ještě mnohokrát se opakovaly naše milovánky. Trvalo to bezmála celý rok. Naučila mne vše co znala sama a nebylo toho málo. Olga ale nedovolila, aby náš vztah přerostl v opravdovou závaznou lásku. Měli jsme se rádi a dávali jsme si to znát. Na veřejnosti a v práci jsme se k sobě ale chovali nenápadně jako obvykle. Jednoho dne jsem ji zase navštívil a měl jsem u sebe náhodou fotoaparát. Rád jsem fotil a fotky si i sám vyvolával. Chtěl jsem si ji vyfotografovat. Neměla z toho příliš velkou radost. Musel jsem jí slíbit přísežně, že ta fotka bude jediná a nikde ji neukážu. Byl hezký den a tak měla na sobě opět to co tehdy poprvé. Sedla si na lavičku za domkem pod mříž s pnoucími růžemi. Seděla levým polobokem s levým loktem opřeným o opěradlo lavičky a rukou v pěst podepřeným spánkem. Šaty jí sklouzly z lavičky a odkryly decentně její přes sebe přehozené nohy až ke kolenům. Byla skvělá, krásná, ale něco chybělo. Utrhl jsem v chvatu gerberu ze záhonku a dal ji jí do pravé ruky, kterou nechala volně položenou v klíně. Obličej měla natočený malinko doleva, ale její pohled směřoval přímo do objektivu. Scénka se mi zdála být OK tak jsem stiskl spoušť. Ssst.cvak!
Netušil jsem tehdy, že toto cvaknutí se mi ještě někdy připomene a pak už ho budu slyšet až do smrti. Fotografie jsem udělal celkem tři a jednu jsem ji věnoval. Olgu jsem podvedl, slíbil jsem jen jednu. Na zadní stranu jsem tužkou napsal: P.1966. Negativ jsem před ní rozstříhal na malé kousky a vyhodil. Čas pak plynul dál a Olgu jsem už navštěvoval jen sporadicky. Vždy byla skvělá a společný sex jsme si neodpustili. Bylo to krásné přátelství paradoxně naplněné nenaplněnou láskou.
Přišel den, kdy mne vlast povolala k obraně. Rozloučil jsem se s městem, kamarády, rodiči i s Olgou a nastoupil k odepsání dvou nejhezčích let ze života kluka. Dohodli jsme se, že si psát nebudeme aby se to neprovalilo. Po dvou letech jsem se vrátil a Olgu jsem už v továrně nenašel. Změnila zaměstnání. Po nějakém čase jsem ji spatřil v doprovodu nějakého muže. Neviděla mě. Věděl jsem, že se to jednou stane, ale že to bude bolet jsem netušil. Vrátil jsem se domů vyhledal zbylé dvě fotografie a se smutkem a snad ze žárlivosti jsem se s nimi rozloučil a spálil je. Zbyla ta její? Kdo ví.
Chodil jsem bezcílně městem. Parta kamarádů se rozpadla a já trávil čas četbou nebo u fotek. Jednou jsem potřeboval nějakou knihu a tak jsem navštívil knihkupectví. Přede mnou stála dívka asi tak dvacetiletá a něco prohlížela. Upřeně jsem si ji prohlížel. Zvedla ke mě zrak. Její pohled ztvrdl. – Kde jsem ji už viděl přemítal jsem horečně. – Slečno, promiňte, ale neviděli jsme se už někdy?, zeptal jsem se trochu drze. Stále se na mne dívala jako na smetí. – Jo, a nemohu říci, že na to ráda vzpomínám. – Když už mne tak nerada vidíte, tak mi to alespoň naznačte. – Lavička v parku s jednou holkou před třemi lety. Poslal jste mne tam, kam bych to od vás nečekala. – Panebože, vždyť to je ta hezounká husička. Dnes se mi ale jako husa už nejevila. Byla to sebevědomá mladá žena. A navíc moc hezká. Vypadala dnes už úplně jinak. -Už vím, a věřte mi, že se za to celé ty tři roky stydím. Snažil jsem se vás najít, ale už se mi to nepodařilo. Chci se vám za tu hrubost omluvit. Nevím co to tenkrát do mne vjelo. Asi to, že jste se kamarádila s holkou, která se k vám nehodila. Přiznám se vám, že jste mne tehdy upoutala vy a ne ta druhá. Naštvalo mne asi, že jsem u vás necítil žádný zájem. – To vždycky musí žena projevit o vás očividný zájem aby se nedočkala jízdenky no..tam!? Byla inteligentní. – Ale no tak!. Já to myslím úpřímně. Ani netušíte jaké výčitky jsem tenkrát měl. Že to bylo na itervenci Olgy jsem samozřejmě zamlčel. – Počkáte tady okamžik? Rozpačitě přikývla. Odběhl jsem vedle do květinářství a koupil jí jen docela malou kytičku. Jen tak do ruky. Vřítil jsem se do knihkupectví a natáhl k ní ruku. Opatrně a něžně ji přijala a zvedla ke mně zrak a já ke svému překvapení opět uviděl v jejich očích ten pohled "husičky". Odpustila mi. Olga měla pravdu.
Začali jsme spolu chodit. Jmenovala se Eva. Trvalo dlouho než jsem se odvážil na ni sáhnout. Pokaždé když už jsem měl chuť trochu to urychlit uslyšel jsem v duchu Olgu jak říká: -Pavlíku, proč ten spěch? Eva odolávala dlouho, ale já jsem trpělivě navozoval situace a vyprovokoval jsem ji vždy tak aby si přála pokračovat. Nakonec jednoho odpoledne podlehla mým náznakovým svodům a dala průchod své skryté chtivosti. Byla panna a já jí dopřál aby si tu ztrátu nemusela nikdy vyčítat. Sex s touto dívkou si nic nezadal se sexem jakému mne učila moje "profesorka" Olga. Až na tu prostořekost. Nečekal jsem to, ale byla a je dodnes náruživá milenka. Zanedlouho jsme se vzali a odstěhovali se. Máme spolu dvě dcery. Už jsou velké a vdané. Máme už i vnoučata. Čas od času jsem si na Olgu vzpomněl. Co asi dělá. Jestlipak si ještě pamatuje. Musí už to být stará paní. Možná se dnes sama stydí za svůj poklesek. Bál jsem se vždy, že ji potkám. Jak se ji podívám do očí? Teď tedy vím, že už ji nepotkám nikdy. Dívám se na tu starou paní a říkám si zda se to vše opravdu stalo.
Zatím co tak přemítám někdo za mnou zakašlal. Otočil jsem se a trochu jsem se lekl. Ta podoba mne nenechala na pochybách. Byla to její dcera, kterou jsem tehdy viděl na fotce v jejím pokojíku. Byla o dva roky starší než já. -Promiňte, řekl jsem a odstoupil jsem od okénka. – Vy jste maminku znal?, zeptala se mne. – Ano, pracoval jsem jako učeň údržbář na slévárně, když tam ona jezdila s jeřábem. – Tak to jste ji znal asi docela dobře. Mohu se vás na něco zeptat? Začala opatrně. – Jistě. – Můj otec zahynul při havárii a matka zůstala sama. Věděla jsem o všech přátelích, které měla. Nemívala nikdy přede mnou žádná tajemství. Až na jedno a na to jsem přišla až teď než umřela. Ale neprozradila jej. Nepříjemně mne zamrazilo. – Když už věděla, že se blíží konec, pokračovala, – nechala si do nemocnice přinést malou krabičku. Měla v ní různé rodinné fotografie. Vyndala z nich jednu a řekla: – Alenko, slib mi, že tuhle fotografii dáš do mého okénka. Moc mi na tom záleží. Neptej se mě na nic. Nemohu ti to říci. Je určena jednomu člověku, kterého neznáš a který ji jednou určitě uvidí. Chci aby věděl, že jsem na něj nikdy nezapomněla. Za několik dní tiše umřela a já bych ho ráda znala. Musela ho mít velmi ráda. Nevíte o tom něco? Musel být z jejího okolí. Nevím proč mi o něm nic nikdy neřekla. Vyndala z kabelky tu moji fotografii a chtěla ji dát do toho okénka. -Tu fotku asi dělal on. Je na ní krásná viďte? Olga se z té fotografie dívala přímo do mých očí a v jejich hloubce jsem náhle uviděl do její duše. – Ale na zadní straně je jen tohle. Otočila fotografii. Polévalo mne horko a hned zas zimnice. Stálo tam L.P.1966. a dole "Vem si ji a nezapomeň! O."
Proč myslíte, že je od něj? Snažil jsem se zamaskovat svoje pohnutí. – Maminka psala šestky a devítky bez těch obloučků. Musel to psát ten, kdo ji tu fotku dal. -To dole napsala ona v nemocnici asi abych nezapomněla na svůj slib. – Je mi líto paní, ale já jsem nikoho ve společnosti vaší maminky nikdy neviděl, zalhal jsem. – Asi se styděla za svůj vztah, přemítala. Nejspíš byl hodně starý, protože použil archaického označení letopočtu L.P. jako leta páně. Naštěstí ji nenapadlo, že by už musel být dávno mrtvý. Otřásl jsem se. To "L" tam dopsala Olga. Takhle zamaskovala iniciálu mého jména. "P" se tak dostalo až na místo příjmení a mohlo to tedy znamenat cokoliv nebo kohokoliv. Co však se mnou zatřáslo ještě více bylo to, že ta větička dole nebyla určena její dceři, ale mě! Nekončila by tím naléhavým "O", které na mne doslova křičelo. Za tím písmenkem totiž bylo něco co napsáno nebylo. "Milovala jsem tě!!". Tušila, že jestli ji uvidím, tak ji ukradnu. Věděla dobře, že jsem ji měl více než rád. Tak rád bych to té paní řekl, ale nemohl jsem její maminku na věčnosti kompromitovat. To tajemství musí i se mnou do hrobu. Vystavila fotografii do skříňky a povzdechla si. Rozloučili jsme se a já ještě počkal až její dcera nasedne do auta a odjedou. Strašná až usedavá lítost mne objala. Přistoupil jsem ke skříňce a svým klíčkem jsem ji otevřel. Pohladil jsem urnu a fotografii jsem si vzal. Zastrčil jsem ji pod blůzu blíže k srdci a bůh si zakryl oči.
Konec
Nejlepší Porno
Vážený pane, je to nádherně napsané…dotklo se to mé kundičky i mého srdce 💋
Máte dar vyprávění, Oldmane. Téměř všechny vaše povídky jsou skutečně erotické. Děkuji za možnost je číst, buďte zdráv.
LP.