Isabel

Byl konec května. Seděl jsem ve vlaku Praha – Pardubice. Vlak se pohyboval tiše, protože to byl ten nový dvoupatrový pantograf s pohodlnými sedadly. Kdyby mi někdo řekl, že právě teď začíná největší dobrodružství mého života, pomyslel bych si, že si dělá ze mne legraci. Listoval jsem znuděně v denním tisku a do ruky mi padla příloha cestovních kanceláří nabízející možnosti jak strávit letošní dovolenou kdesi za „hranicemi všedních dnů“. Koukal jsem ospale na fotografii představující jakousi písčitou mořskou pláž s palmami a muže sedícího v proutěném křesle zády k divákovi, pozorujícího se zájmem krásnou dívku kakaové pleti dívající se do mořské dálavy. Obrázek byl sugestivní a tak jsem do něj zíral a moje myšlenky uplývaly do ztracena. Byl jsem unaven a tak jsem si zakryl obličej bundou a s novinami s obrázkem muže a dívky na klíně jsem usnul. Zdálo se mi, že jsem ten muž.

Dívka zvedla ruku a dlaní si zaclonila oči proti zapadajícímu slunci. Byla velmi krásná. Sedím si klidně a brčkem popíjím drink z orosené sklenice ozdobené na okraji ovocem. Dívka přestala pozorovat moře otočila se a rozběhla se směrem ke mně. Měla na sobě jen dva miniaturní trojúhelníčky místo podprsenky a ne větší trojúhelníček na šňůrce kolem jejích boků zakrývající její klín. Ta šňůrka vzadu nebyla vidět vůbec. Její běh byl pohybem tanečnice.. nebo ne, byl to pohyb gazely. Jemný písek jí odletoval od chodidel. Doběhla až ke mě a padla přede mne na kolena a hlavu s dlouhými černohnědými vlasy položila na můj klín. A moře tak divně hlučelo a šumělo. – Vzpomeneš si ještě někdy na mne až se vrátíš domů?? – Nikdy na tebe nezapomenu. Nikdy. A slyšel jsem sám sebe jak říkám: – Určitě se zas vrátím k tobě a budu tě zas milovat, ale polévalo mne horko. Bylo to trapné. Miloval jsem ji, ale za boha jsem si nemohl vzpomenout na její jméno. Vzhlédla ke mně odevzdaným pohledem plným lásky a já jsem ji nemohl oslovit jménem. Chtěl jsem se jí zeptat…

Náhle se křeslo zatřáslo. Strašně jsem se lekl…a probudil jsem se. Vlak zastavil. Vystrčil jsem hlavu z pod bundy podíval jsem se oknem s úmyslem zjistit, kde jsme. Byl jsem rozmrzelý, že se ten sen rozplynul. Oči ještě nepřivykly a obraz byl ještě rozmazaný. Protřel jsem si je a podíval se na protější sedadlo. Hrozně jsem se lekl. Ta dívka seděla proti mně a pozorovala mne s úsměvem. Držela v rukou moje noviny a podávala mi je. – Jak se vlastně jmenuješ ??, nemohu si vzpomenout ! Vyhrkl jsem na dívku v rozespalosti pod dojmem přerušeného snu. Vykulila na mne krásné mandlové oči a bezděčně a překvapeně odpověděla: – Isabel. Teprve teď jsem zcela procitl a uvědomil jsem si trapnost situace. – Promiňte slečno. Byl jsem v zajetí jakéhosi snu a tak jsem vás asi překvapil. Moc se omlouvám. – Nic nestalo, řekla dívka roztomilou češtinou cizinky a smála se. – Mě stalo jednou něco podobné. Vzal jsem si od ní noviny a pohlédl na obrázek cestovky, abych se přesvědčil zda opravdu nevystoupila z obrazu. Dívka na něm ale stále stála zády. Pohlédl jsem na svou milou spolucestující. Nebyla to černoška, ale krásná míšenka. Věk neumím u těchto žen odhadnout, ale asi mezi devatenácti až dvaadvaceti. Měla pleť barvy kakaa bez sebemenšího kazu. Vlasy měla černohnědé bohaté lehce vlnité splývající až na ramena. V uších velké zlaté kruhy. Velká ústa, smyslné široké rty upravené decentně a precizně karmínovou lesklou rtěnkou. Hnědé oči s dlouhými řasami. Na krku měla řetízek s velkým zlatým křížkem. Tedy křesťanka. Krásné pěstěné ruce, náramek a pěkné hodinky. Přírodní nehty opatřené lakem stejné barvy jako rtěnka. Na prstech několik zlatých prstýnků. Jednoznačně luxusní žena. Oblečena byla celá v bílém. Kalhoty jen pod kolena odkrývaly výstavní lýtka. Na nohou páskové botky na střední jehle, nehty rovněž pod stejným lakem a nad kotníkem pravé nohy také tenký zlatý řetízek. Byla z ní cítit určitá movitost. Ale u takového stvoření to asi jinak nejde. Do toho se prostě investovat musí. Už jste někdy viděli Porsche natřené štětcem na khaki ? To by byla děsná svatokrádež, že? Tvary jejího těla nebudu popisovat, to se jednoduše nedá. Její obličej ! Stále jsem měl pocit, že jsem ji už někde viděl. Ale kde,.. kde? Usilovně jsem přemýšlel až mi to docvaklo. Whitney Houston z filmu Bodygard. To vše mi stačilo proběhnout hlavou během několika vteřin. Zřejmě ucítila, že si ji prohlížím tak prolomila trapné ticho sama. – Ty noviny vam padly když jsi spal. Tykala mi roztomile nedbajíc na kontinuitu zájmen v oslovení. Zatvářil jsem se provinile a znovu poděkoval. – Ten obrázek co koukáš je od nás, pokračovala se zjevným zájmem zachovat konverzaci. Rozhodl jsem se, že ji nebudu učit češtinu. Jednak to bylo milé a za druhé by to mohlo zbrzdit tak dobře se rozvíjející kontakt. – Opravdu?, a odkud jste slečno? – Hispaniola, Santo Domingo. Odpověděla . – Na te plaži co koukaš má muj tata buffeta. Býval bych se nejraději rozesmál, tak to bylo komické. Zachoval jsem vážnou tvář a pokračoval. – Co děláte tady v Čechách slečno. Já kdybych mohl byl bych teď raději tam u vás, posteskl jsem si. – Proč nejedeš??, zeptala se naivně a vykulila svoje krásné oči netušíc přitom, že je také vůbec možné, že na to nemám. K dovršení všeho pokračovala: – Ja vam rada zažidim. Studuji tady u vas management cestovnyho ruchu. Mam znamý v cestovni kancelaži. Zavolam tatovi a mužeš bydlit u nas. Mame taky penzion. To byla bomba. No řekněte, komu se asi stane aby mu W.H. nabízela pobyt u ní doma ve vile s tím, že mu cestu a ostatní náležitosti zařídí osobně. Chvíli jsem se upejpal, ale když mi vypočítala co by to asi stálo tak jsem usoudil, že bych musel být padlý na hlavu, kdybych to nepřijal i za cenu zadlužení. – Na Antilách se mluví španělsky, že?? , zeptal jsem se debilně. – Anglicky taky, když chceš, doplnila moji domnělou mezeru ve vzdělání. – Řekněte mi něco hezkého španělsky, řekl jsem to s jistým úmyslem ji překvapit. – Ty znaš španělsky ?, zeptala se a blýskla očima. Změnil jsem původní záměr. Probudil se ve mě potměšilý čecháček. – Néé, ani slovo, jen chci slyšet jak to zní, lhal jsem nekřesťansky. Španělsky umím docela obstojně. Opřela oči do stropu vagonu a spustila španělsky hledajíc věty. Nebudu vypisovat španělský originál, ale v češtině to stálo zato. – Moc se mi u vás líbí. Jsi hezký chlap. Přijeď za mnou budem tancovat a milovat. V ten okamžik jsem chtěl být Saturninem a mít dar jeho ledového klidu. Druhá větička se mnou tak otřásla, že kdybych právě neseděl, tak nevím. Chtěl jsem ji původně odpovědět také španělsky, ale teď už jsem samozřejmě nemohl. Zabouchl jsem si svou proradností dveře. Nasadil jsem tedy jen seriozní diplomatický úsměv a podíval se také do stropu a srdce mi skákalo. Řekl jsem: – To znělo hezky. Španělština je melodická řeč. Jak stvořená pro vyznání lásky. V duchu jsem přemítal: – Jak se to mohlo stát?, Je vůbec možné, aby takovou ženu okouzlil pražáček od vršovického nádraží? Proč právě tyto věty? Mohla říci tisíc jiných. Muselo v nich být tedy alespoň zrnko jejích přání. Byl jsem rozhodnut. Tu dovolenou na Antilách si neodpustím i když na to padne podstatná část mých úspor. Domluvili jsme se a do dvou týdnů než se vrátila domů opravdu mi zařídila u cestovky pobyt v penzionu jejího otce za přijatelnou cenu na celých čtrnáct dní.

Uplynuly dva měsíce a začínaly prázdniny. Vystupuji z celního prostoru letiště Santo Domingo na Hispaniole. Rozhlížím se po hale a vidím černého chlapíka s velkou cedulkou na tyči nesoucí mé jméno. Hlásím se u něj anglicky. Uctivě ode mne bere zavazadla a říká: – Miss Isabel is waiting for you, follow my please. Slečna Isabela na vás čeká, pojďte prosím za mnou, a běží servilně přikrčen přede mnou s mými zavazadly k docela obyčejné dodávce. Trochu jsem překvapen. Za volantem sedí ona. Je stále stejně krásná, oblečená a upravená tak jak jsem ji poznal. Není v ní ale žádná okázalost. Je prostá. Těší mě to. Projeli jsme městem a zamířili k plážím. Zastavila před hezkým penzionem v boční ulici. -Tak tady teď ty doma. – Mluv na mne klidně anglicky, řekl jsem jí. Španělštinu jsem samozřejmě ke své lítosti musel zatlouct.

Časový posun z cesty jsem částečně vykompenzoval spánkem v letadle. Nebyl jsem tedy tak unaven abych nemohl strávit s Isou velmi příjemný večer v pobřežní restauraci, kde živá kapela hrála reggae i latino. Příjemný vánek od moře odnesl odpolední horko a začal lechtat pod košilí vzbuzujíc tak erotické představy. Kapela začala hrát něco evropského a tak jsem Isu vyzval. Měla na sobě lehounké šatičky s plážovým motivem na tenkých ramínkách. Uchopil jsem ji oběma rukama kolem pasu a ona mne kolem krku. Kdybych necítil to její pružné tělo ve svých rukou měl bych pocit, že tančím sám. Byla lehounká jak ten večerní vánek. Přesně vycítila kam můj pohyb směřuje dokázala kopírovat i moje taneční chyby tak, že nedocházelo ke kolizím. Uvědomil jsem si, že asi totéž bude umět tato tropická "květina" i v posteli. Zdrželi jsme se asi ještě hodinu a na mne začala přece jen doléhat únava přestálého prodlouženého dne. Vycítila to a tak jsme se dali na ústup. Vedla mne zkratkou po pláži horkým pískem s botama v rukou. Cestou jsme narazili na několik tichých dvojic, které sem dovedla vzájemná touha. Šli jsme pomalu a já jsem opět snil. Stále ještě jsem nemohl uvěřit, že jsem zde a že ji mám po boku. Odkudsi z dálky sem doléhala písnička "You decorated my life" od Kennyho Rogerse a chtělo se mi zpívat s ním. Ano, ona už teď ozdobila můj život a to navždy i kdyby už nebylo nic dál. Došli jsme domů a já padl do postele a spal a spal.

Probudil jsem se do nového dne, když už slunce bylo vysoko. Nejdříve jsem uviděl barevné žaluzie nastavené tak, aby bodavé tropické slunce nezahřívalo pokoj. Chvilku jsem se ujišťoval, že opravdu nesním. Cítil jsem vůni kávy a měl jsem pocit, že nejsem sám. Otočil jsem hlavu. Seděla tiše na stoličce vedle mé postele a dívala se na mne takovýma zvláštně zasněnýma očima. Na stolku byl podnos se snídaní….pro dva. – Nezlobíš se, že jsem přinesla snídani sem? Myslela jsem, že to bude lepší než dole ve společné jídelně pro hosty. Pohladil jsem ji po holé paži. Pohlédla na mě vděčně. – Panebože co ta holka na mě vidí?, vždyť ona na mne kouká jak na svatý obrázek. – Asi je to vzájemné napadlo mne. Jsme jeden pro druhého exotičtí. Ale, že zrovna já?. Obyčejnej pražák od vršovickýho nádraží. Kdybych ji už trochu neznal pochyboval bych o jejím vkusu. Navíc tady je bílých cizinců taková spousta, že už by ji to nemělo nijak přitahovat. Přestal jsem pátrat po důvodech a spokojil jsem se s tím, že to tak je.

Den jsme strávili společně. Navečer jsme se vydali spolu na pláž vykoupat se v azurovém moři při zapadajícím slunci. Převlékli jsme se do koupacího. To co měla teď na sobě bylo vlastně takové "nic". Takhle jsem ji viděl poprvé. To krásné pružné tělo, výstavní prsa, štíhlé dlouhé nožky a krásný zadeček. Při pohledu na něj jsem dostal bláznivý nápad chytit ji zezadu za boky a ten zadek políbit. Ne, že by si to nezasloužila. Už jen za to, že mne přesvědčila a dostala mne sem. Vzápětí jsem to zamítl u vědomí toho, že by to asi nepochopila. Místo toho jsem ji vzal za ramena. Sjel jsem jí rukama po pažích k jejím krásným bokům a přitiskl ji k sobě. Jsem větší než ona a tak měla svou hlavu pod mojí bradou. Rukama jsem obejmul její tělo nad pasem. Voněla mořem a pískem. Překvapilo mě, že její kůže je chladivá. Zatím co já jsem rozpálený a ani koupel to nezměnila. Nechala se přitisknout a ani se nehnula. Cítil jsem jak zhluboka a vzrušeně dýchá. Vydali jsme se na cestu domů.

Nebylo ještě příliš pozdě, když jsme vstoupili oba do mého pokoje. Svlékl jsem tričko a zůstal jen v bermudách. Stála rozpačitě a nevěděla co dál. Řekla: – Nebudeš něco chtít ?, …třeba pití nebo něco.., – tebe, vyhrkl jsem netrpělivě a nahlas i když to původně mělo být jen tiché zbožné přání. Přerušil jsem tak seznam její další nabídky. V obličeji se jí usadil výraz, který mne nenechal na pochybách, že to je právě to co chtěla nabídnout ze všeho nejvíce. Shodila beze slova ramínka šatek a ty poslušně sjely k jejím nohám jako když se odhaluje krásná socha. Stála tu náhle v tom "nic" co měla předtím na pláži. Někam sáhla a spadlo i to. Stála bez studu, žádoucí lásky a sexu ve své nahotě jen oděna do zlata, které neustále nosila. Tu ženu snad tvořil Bůh vlastníma rukama a vdechl jejímu tělu krásu, která nemohla nechat chladného žádného muže na světě. 😛

Přistoupil jsem k ní a vztáhl ruce. Zarazil jsem se pochybujíc, zda mám právo se jí dotknout. Pochopila to ale tak, jako že ji vyzývám aby přistoupila sama. Vlétla mi do náruče. Oběma rukama se mi zavěsila na krk. Moje ruce zafungovaly reflexivně. Objal jsem ji a tiskl ji k sobě náruživě. Cítil jsem její nádherná prsa s velkými černými bradavkami pod těmi svými. Opět mě překvapilo jak je její kůže chladivá. Byla totiž stále jakoby lehounce vlhká. Vzpoměl jsem si. Je to vrozená obrana tropických ras proti přehřátí organismu. Na mne to však působilo nesmírně eroticky. Navíc, díky tomu její tělo vonělo mimo parfému, který používala, ještě její lehounkou tělesnou dráždivou vůní dívčího potu. Cítil jsem chvění jejího těla neskrývavě toužícího si užít. Nohy se mi podlamovaly a z hlavy jsem měl pátrací balon hrozící prasknutím. Horko mi už sjelo až do podbřišku a cítil jsem, že mému penisu jsou už malé i ty bermudy. Uchopil jsem ji pod koleny, zvedl a odnesl tam, kam se obvykle toužící ženy odnáší. Opatrně jako vzácnou relikvii jsem ji položil a sedl si vedle ní. Prohlížel jsem si ji pozorně. Žádný popis nemůže postihnout jak v té bílé posteli vypadala. Tak dokonalou kůži a její stejnorodou barvu si lze jen těžko představit. Ležela naznak a prsa se jí neroztekla po hrudi. Podepřela si je oběma rukama a to gesto jakoby říkalo: -Podívej jaká jsou krásná, pohlaď je! Měla krásné tmavě hnědé dvorce a velké téměř černé bradavky. Bříško hladké a nevelký klín venušina pahorku zarostlý hnědočernými krátkými kudrnatými chloupky tvrdými jako kartáček.

Pomalu jsem ji rukama hladil po celém těle až k nohám. Pak jsem si pohrál s jejími bradavkami rukama i jazykem. Její reakce byly jiné než u bílých evropanek. Prohýbala se a nastavovala své prsy do výšky podporujíc to svýma rukama. Nenechávala to jen na mně. Byla v tom neskrývaná poživačnost. Sjel jsem jí rukou po bříšku až mezi stehna. Povolila. Měla tam horko a kluzko. Byla už připravená přijmout do své svatyňky tolik očekávaného uspokojitele. Pokrčila kolena a roztáhla stehna a vtáhla bříško. Dole neměla ani chloupek. Měla vulvu hodně tmavou až do fialova. Její smyslné široké labie bez chloupků jak broskev se otevřely a mezi nimi nedočkavě vyběhla veliká růžová "perlička" na vrcholu téměř černých závojíčků, mezi kterými se dole v růžové, dosud zavřené jeskyňce, nedočkavě leskl její sekret a stékal mezi půlky zadečku. Jen jsem se jí dotkl a ona se otřásla a vypískla, – hhhhhaaííííí, a hodila sebou. Chvíli jsem ji takhle dráždil prstem velejemně na té velké tvrdé "perličce". Pokaždé to odměnila nějakým jiným zvukem. Nebyla ani chvíli zticha. Stále vydávala nějaké zvuky. Nekřičela, ale ta paleta zvuků byla strašně široká a písmem ji není možné ani zdaleka postihnout. Náhle se zvedla a donutila mě beze slova zaujmout polohu v polosedě opřeného o navršené polštáře. Otočila se ke mě zády, klekla si a zaujala pozici zadečkem ke mě jako závodník na motorce. Rukama se opřela o mé holeně. Umožnila mi tak kouzelný pohled do její roztoužené otevřené "mazlinky" i na roztomilou téměř černou hvězdičku jejího análku. Ta holka měla krásnou i tu dírku do prdelky. Měla hnědorůžová chodidla jako opička. Bylo to roztomilé skoro legrační. Zavrtěla nedočkavě zadečkem až ústím své vaginy našla můj penis a nasedla na něj až na doraz. – Jóóóóó, neudržel jsem se. Popadl jsem ji za boky. V kontrastu s její chladivou kůží měla vaginu úplně horkou. Jen tak tak, že jsem to ustál. – hhjjjjjááá, zařehtala a udělala hřbet jako kočka a pak se zase prohnula bříškem až na mé nohy. Vystrčila na mne tak tu neodolatelnou "hvězdičku". Penis mi přitom povyjel ven a ukázal mi její růžovou hrázku. Zůstala chvilku prohnutá s vystrčeným zadečkem. Ustál jsem to a začal jsem ji pomalými pohyby uspokojovat. -sííí.. sííí.. sííí..óóh.síííííí, spustila doprovod ve španělštině v souladu s rytmem. Přesto, že jsem byl vzrušen na nejvyšší míru, měl jsem co dělat abych se nerozesmál. Ona si s tím sexem hrála. Rukama na jejích bocích jsem si ji narážel na svého "chtivce". Občas jsem ucítil stah v její vagině a to komentovala prostým, – hhháá. Chvilkama na okamžik zastavila. Přitom se její "hvězdička" vtáhla dovnitř aby v následujícím okamžiku na mne opět růžově vykoukla. Pozoroval jsem tu sladkou práci jejího těla, kterému dala úplnou volnost a mne to neobyčejně vzrušovalo. To jsme vydrželi nejméně deset minut. Pak vyskočila otočila se ke mě tváří dopadla na mne a nedočkavě se mi narazila na penis. Byl to doslova útok. Přitiskla se lačně na má prsa pevně mne objala stiskla a nehýbala se. Ale co to?? Ačkoliv tělem vůbec nehnula, ucítil jsem jak mne její vagina pravidelně a hladově polyká. Její vnitřek jezdil po celé délce mého penisu. Fantastická vaginální kopulace. Soulož bez pohybu. Už jsem o tom slyšel, ale neuměl jsem si to představit. Pak přestala nadlehčila se. Ještě že. Už jsem měl namále. Seskočila a lehla si spěšně vedle mne. Neřekla ani slovo. Jen zvedla napnuté nohy hodně nahoru, skoro až za hlavu, široce je roztáhla a podržela si je pod koleny. Tak dokonale vyzývavě otevřenou ženu jsem ještě nikdy neviděl. Mezi těmi tmavými širokými pysky její růžovo-červená zývající mokrá vagina vzbudila ve mne animální divokost. Nemusela nic říkat. Doslova jsem na ni skočil. Neuvěřitelná jízda. – make me, make me, make me, make me, zaměnila španělštinu za angličtinu a já se snažil vyhovět. Byla tak vzrušená, že jí sekret tekl po zadečku eroticky čvachtal v ústí její vaginy a její "perlička" růžově svítila a nenasytně si užívala o mé ohambí. Při každém přírazu se prohnula tak, že jsem na vrcholku žaludu cítil čípek a dno. Zvláštní ale bylo, že jsem se udržel. Po nějaké chvíli se z pode mne vysvobodila a donutila mne opět si sednout. Nasedla na mne obličejem ke mě. Rukama se mi opřela ve vzporu o holeně a pomalým vlněním svého těla se dopracovávala k metě. Opět začala jen potichounku, šeptem jako pro sebe, -síííí…..síííí…..síííí..jjháá.. zrychlila a přidala na hlase, síí..síí..síí.. cítil jsem, že to na ni jde. Nedělal jsem nic. Nemusel jsem i tak to bylo silné. Opět obojí přidala, – sí…sí..si.si.si náhle nadskočila do mostu, penis mi vypadl. Její „mazlinku“ jsem měl před svýma vytřeštěnýma očima a ona si rychle jednou rukou prstem několikrát přejela přes "perličku". Zatajila dech, nohy se jí rozechvěly hlavu vyvrácenou dozadu v nástupu bouřlivého orgasmu. Náhle se její závojíčky rozestoupily a mezi nimi se slyšitelným šplouchnutím vystříkl vydatný proud vazké čiré tekutiny a ještě jeden a další už slabší na mé břicho. – óóhjjjjjjjéééééss, vykřikla hlasitě s posledním výstřikem. Dopadla zadečkem do toho mokra, které nadělala a popadala dech. Byl jsem hypnotizován tím prožitkem i pohledem. Nekontroloval jsem se už a reflexivně v touze zachytit z té erotické magie jejího těla co nejvíce jsem žíznivě namáčel prsty v té její loužičce na mém pupku a začal jsem je zcela zvířecky olizovat. Bylo to příjemně sladké a vonělo to mořem. Sesunula se rychle k mému penisu a zlehounka jej nabrala do úst. Pár jemných dlouhých pomalých pohybů a já začal vyrážet nesrozumitelné zvuky a cítil jsem jak mi semeno letí nezadržitelně vnitřkem. Vyndala penis z úst a první můj výstřik šel přes její rameno až na na její vystrčený zadeček. Otevřela svá krásná ústa dívala se mi do očí a další výstřiky za pomoci její citlivé ruky skončily v nich. Vykřikl jsem. Vzala opět můj penis do úst a pomalu mne za mých vydatných vzdechů dorazila. Padla hlavou na moji hruď schoulila se a tichounce řekla: – Te quiero amore. Taky tě moc miluji, nezůstal jsem dlužen a myslel jsem to opravdu vážně.

Zbývající dny jsme protančili a promilovali tak, jak mi to slíbila španělsky v tom vlaku do Pardubic. V předvečer mého odjezdu jsme se šli na pláž jako každý večer vykoupat. Sedl jsem si před plážovým buffetem do proutěného křesla a dal jsem si chlazený drink s ovocem. Isa stála kousek přede mnou na pláži rukou si zacláněla oči a dívala se zasněně do mořské dálavy. Náhle jsem měl pocit, že jsem tohle už jednou zažil. Přemýšlel jsem kde. Otočila se a běžela ke mě. Dopadla přede mnou na kolena do písku a hlavu položila na můj klín. A moře tak krásně šumělo. – Vzpomeneš si ještě někdy na mne až se vrátíš domů?? – Nikdy na tebe nezapomenu. Nikdy. Vrátíš se někdy viď?, slíbil jsi mi to. – Kdy ?? Zeptal jsem se překvapeně. No přece v tom vlaku, když jsi spal !, řekla, zvedla hlavu a podívala se na mne potměšile. Náhle jsem pochopil. Můj vlakový sen se stal nádhernou skutečností. Přece jen jsem se dočkal jeho pokračování. Už teď jsem na sto procent věděl, že ji znova uvidím. A  možná bude-li ona jednou chtít … kdo ví??

Konec

PS: Možná se i Vy dozvíte jak to bylo dál. Záleží jen na Vás.

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 13 návštěvníků   Průměr: 3.9]

Komentáře na téma “Isabel” (celkem 9)

  1. Ahoj , je mi 19 a mam pekne vlhkou kundicku. Bydlim na Staromestsem namesti cislo *** . Mam pekny prsa a chcu sex .
    Prines si sebou jen penis. Mam blodaty vlasy a jsou 100 cm dlouhy.
    Posli penis na email : ****@centrum.cz.
    Ja ti poslu kundu a prsa. Prid nahej ja budu taky naha. Mam zadecek jak malovany.

    NAHATA,VLHKA A PRSATA MARIE

    P.S. JSEM SEXY.
    P.P.S. BUD NAHEJ !!!!!!!!!!!!

  2. Ta holka podle popisu vypadá podobně, jako já: štíhlá, dlouhé nohy, mulatka, velké hnědé oči, plné rty, docela velké poprsí…
    Vlastně vše, co tam o jejím vzhledu bylo napsáno, sedělo i na mě.

Napsat komentář: Vurda Zrušit odpověď na komentář