Byla celkem ráda, že si jí nikdo nevšímá. Chyběla jí nálada. Před dvěma dny se rozešla se svým přítelem. Trapná záležitost. Měla tedy mít důvod být znechucená,
Cítila se ponížená a zhrzená poněvadž zjistila o něm naprosto strašnou věc. Kdyby ji podvedl a „ujel“ s nějakou courou, to by sice bylo taky neodpustitelné, ale ta druhá by byla alespoň relevantní sokyní. Pro ni nebyl ochoten koupit ani maličkost pro radost. Zato nelitoval spousty peněz na zábavu s pochybnou společností a s děvkama v jednom night-clubu a ještě se s tím silácky pochlubil i s podrobnostmi kde se dalo. Na námitku, že má přítelkyni, nechal se slyšet, že prý „ ji má ničemnou“.
Ti co ho znali ji už dávno varovali před jeho sexuální neurvalostí, ale nebyla ochotna to vzít na vědomí. Dostala se tím do hrozné situace, protože kdekdo věděl, že s ním chodí. Bylo jen otázkou času, kdy o tom bude vědět celý podnik. Obávala se, že každým okamžikem některá ze zúčastněných hus to vybalí a začne s gustem kejhat. Nevěděla, čím by mohla v takovém případě smečovat a bylo jí hrozně. Po společnosti mužů dnes tedy rozhodně netoužila a žen se bála.
Už se strašně těšila, až to tu skončí, aby mohla doma sebou praštit na břicho do postele, zabořit tvář do polštářů a vyplakat se z toho. Do konce tohohle tyátru neupřímnosti, společenských póz a pokrytectví, ale zbývalo ještě mnoho času a odejít hned nemohla. Stála tedy alespoň stranou a živila se nadějí, že ji přehlédnou. Usrkávala přitom ze sklenice brčkem koktejl a očima sjížděla přítomné páry i jednotlivce a podrobovala je tiché kritice.
Oči ji padly na skupinku tří žen. Byla mezi nimi vyšší výjimečně krásná dívka asi stejného věku s dlouhými rovnými vlasy černými jako uhel splývajícími podél její bledé tváře až pod prsa a vzadu do půli zad s výrazně tmavě namalovanými rty a nehty. Byla oblečena do velmi odvážných tmavých společenských šatů se stříbrným jemným flitrem, které k dovršení všeho odkrývaly dlouhým bočním rozparkem krásně modelovanou vyzývavě nakročenou nohu v drahém střevíčku na vysokém šteklu.
„Předvádí se fiflena jedna,“ řekla si v duchu otráveně Nora a spustila z dívky pohled. Nechtěla si připustit, že ji malinko sžírá typicky ženská závist.
Usrkla koktejl a chvilku se zamyšleně zadívala se sklenky. Pak očima přejela nezúčastněně sálek. V tom bezděčném rychlém pohledu zavadila opět o tu dívku. Zpozorovala, že ona se dívá přímo na ni a svým společnicím vůbec pozornost nevěnuje. Neznala ji a tak rychle uhnula očima, trochu se natočila, aby ji měla mimo zorné pole. Byla to trochu pštrosí politika. Nepomohlo to. Nepřestala mít pocit, že ji někdo lechtá peříčkem přímo za uchem až k rameni. Znala to dobře, mívala ten dojem, když ji někdo sledoval. Sklonila hlavu. Nevydržela to ale ani pět vteřin. Aniž by zvedla hlavu od sklenice, střelila očima nenápadně směrem k té černovlásce. Nevěděla vůbec co, ale něco ji na té holce hypnotizovalo. Jejich pohledy se na okamžik střetly. Zdálo se jí, že se černovláska jen velmi krátce usmála. Nebyla si ale jista, že to nebyl jen úšklebek. Uhnula opět rychle pohledem.
„Zatracená potvora. Asi už to ty naše slepice vědí a ona se to právě od nich dozvěděla a teď má ze mě srandu. Ani mě neznáš,.. mrcho. Nenamáháš se. Jen se dobře bavíš.“
Nora měla dnes náladu vidět všechno černě a štvalo ji a priori i to co se ještě nestalo. Svět na ni padal a ona přitom toužila být dnes utěšována a hlazena slovem i činem. Měla na tu krásnou holku vztek a tak nebylo divu, že si zlomyslně pomyslela:
„Doufám, že se ti něco podobného jednou taky stane ty čůzo. Prozatím se teda bav!“
Přítomnost dívky do ní zasela podivný neklid a Nora už nemohla stát na jednom místě. Poodešla kousek stranou ke stolku s pitím a chvíli přemýšlela, co si dá. Její duch ale byl někde jinde. Nebyla schopna se rozhodnout. Vzala první sklenici, jíž se dotkla. Chvíli tak stála se sklenkou v ruce a přemýšlela, na co by se mohla šéfovi vymluvit, aby ji to uvěřil a mohla se pak po anglicku vytratit.
Otočila se na podpatku rozhodnuta to udělat a s překvapením hleděla přímo do uhrančivých očí černovlásky. Stála těsně před ní a zkoumavě na Noru hleděla. Nora se zarazila. Dívka ale nečekala, až se Nora vzpamatuje.
„Ahoj!… Jmenuju se Elza,“ představila se čistým vemlouvavým sametovým altem.
Nora byla překvapena tak, že ji okamžik trvalo, než si to srovnala v hlavě. Mezi tím dívka mluvila dál.
„Máš trápení viď?,… všimla jsem si toho.“
„Co ty o tom to víš,“ odsekla Nora trochu nepříjemně a pojala podezření, že se naplnily její obavy.
„Tvé chování a oči tě prozrazují,“ pokračovala dívka klidně svým příjemným hlasem, ve kterém bylo cítit jistotu a ani náznak ironie. Sáhla také po sklenici. Ten její hlas na Noru sice zapůsobil, ale nebyla schopna v tak krátké době přijmout fakt, že by se našel někdo, kdo by to s ní ještě vůbec dnes myslel dobře. Zvlášť tahle.
„Co o mě ještě víš,.. co ti ty Kunhuty od nás o mě nakecaly,“ vyštěkla znova podrážděně.
Elza se udiveně na ni podívala.
„Vidíš!,.. mám pravdu. A teď už opravdu vím víc. Přinejmenším to, že se opravdu trápíš a bude to nejspíše srdeční záležitost. Ale uklidni se. Nikdo mi nic neřekl. Jsem diplomovaná psycholožka a ty jsi učebnicový případ. Jseš na svět tak naštvaná, že máš kolem sebe černou auru a ani mi nechceš říct své jméno.“
„Promiň,.. máš pravdu,.. omlouvám se. Já jsem Nora,“ napravila Nora své opominutí.
„A že mi dneska není do skoku, to jsi teda trefila.“
„Nemáš chuť se trochu vykecat v mé ordinaci Noro? Vím přesně, co by ti pomohlo.“
„Proč bys to měla dělat pro nějakou neznámou holku?,“ zareagovala Nora trochu překvapena tou nabídkou a tudíž i podezřívavě.
„Řekněme,… že nerada vidím holky, co se trápí a přitom jim mohu pomoci. Potřebuješ „vrbu“. Ale jestli myslíš, že je to jen tvoje věc, tak OK. Tak moc hodná zase nejsem.“
„Ne, ne,… promiň,“ rychle reagovala Nora a najednou měla strach, že si její chování Elza přesně takhle vyloží a opustí ji. Zapomněla jako zázrakem, že ještě před chvílí by bývala tuhle holku nejraději roztrhla na tři kusy.
„Jen se mi zdálo, že je to trochu nevhodné hned napoprvé svými problémy někoho zatěžovat.“
„Jsem přece psycholog. Je to moje profese. A mimo to,.. dělám to ráda.“
Nora při těch slovech ucítila na své holé paži její jemnou ruku, která pomalu sjížděla k její dlani a uchopila ji do své ruky. Noře po těle proběhl lehký záchvěv. Jakési zamrazení. Neměla sílu se jí vyškubnout. Elza ji fascinovala svojí hypnotickou schopností odzbrojovat. Elza udělala krok zpět a aniž by pustila její ruku dívala se ji upřeně do očí a druhou rukou naznačila nenápadně směr odchodu. Odložily sklenky pobraly oblečení z chodby a opustily bez rozloučení nenápadně vilu.
Šli spolu ztichlou podvečerní ulicí mezi vilkami pražské okrajové čtvrti a Elza mluvila svým konejšivým sametovým altem. Nora intenzivně vnímala jen ten hlas, jeho hladivý podmanivý tón i tempo řeči. Obsah ji ale trochu díky zmatku v hlavě unikal.
„Tak,.. tady jsem doma,“ řekla Elza, když stanuly před hezkou vilkou. Vstoupily a odložily si v chodbě.
Elza zavedla Noru do prostorného pokoje zařízeného typicky jako ordinace psychoanalytika. Rozsvítila tlumené světlo, pustila tichou relaxační hudbu.
„Přinesu čaj, aby atmosféra byla kamarádská a aby se nám líp mluvilo.“
Nora neodpověděla, jen se zvědavě rozhlížela a na Elzyn pokyn si sedla do vysokého křesla. Elza se vytratila. Nora se zaposlouchala do hudby a bylo ji příjemně.
Nějakou chvíli trvalo, než Elza přinesla čaj a sedla si proti ni. Přehodila vyzývavě nohu přes nohu tak, že ji šaty odhalily až nahoru.
„Má fakt nádherný nohy, to se musí nechat. To ostatní nejspíš taky,“ pomyslela si Nora s trochou závisti.
Napily se a Elza řekla: „Budu teď mluvit jen já. Nepřerušuj mne prosím, poslouchej a snaž se dobře vnímat, co ti říkám. Budu se tě pak ptát, zda ti něco z toho nepřipadalo známé nebo povědomé.“
Začala pomalu a tiše hovořit. Byly to jen nějaké krátké příběhy. V některých se Nora poznávala. Čím déle Elza hovořila, tím více Nora cítila, že Elza je asi opravdu jediná bytost, která je schopna ji pochopit. Ostatně,.. byla přece žena. Uvědomila si, že ji má vlastně najednou ráda, protože ji hovoří z duše. Toužila ji najednou vysypat vše, co ji do teď soužilo. V ten okamžik, jako kdyby si o to řekla nahlas, začala s ní Elza hrát hru na otázky a odpovědi. Elza kladla otázky zvláštním podmanivým stylem a Nora bez zábran odpovídala na vše, dokud nevypovídala všechnu svou tíži snad i tu, která zůstala skryta v ní již od dětství. Elza vstala a přistoupila k Noře zezadu.
„Teď se tě dotknu… Nelekej se a jestli ti to nebude nepříjemné, nebraň se.“
Nora ucítila její ruku na svých vlasech. Ruka se nezastavila. Pokračovala s temene dolu velmi pomaličku po jejím krku na holá ramena. Mrazivé zachvění. Noru napadlo, že by se měla možná přece jen nějak vymanit, ale zároveň cítila, jak ji to dělá strašně dobře. Ruce Elzy byly tak neuvěřitelně jemné a konejšivé jak ruce matky. Dlouhé citlivé prsty a horké dlaně jak samet. Stejně jako ten hlas. Napadla ji na okamžik neobyčejně hříšná myšlenka. Přistihla se, že si strašně přeje, aby se v těch rukou ocitlo celé její tělo. Představovala si, jak se Elza mění v osmirukou indickou bohyni Kálí a smyslně jemné ruce mají v moci celé její tělo a dotírají i na intimní místa a ona jim je ráda postupuje.
„Ať se ty úžasné ruce nezastaví,“ říkala si Nora. Vzdychla, opřela hlavu do ušáku a zavřela oči.
„Ať pokračují, kam budou chtít… Bože,.. jsou tak konejšivé.“
„Je ti teplo,.. ano je,.. vím to,.. mě je taky teplo. … Je tu opravdu hodně teplo,“ šeptala Elza tiše vemlouvavě Noře těsně za uchem s rukama na jejím krku a Nora si náhle uvědomila, že je tu opravdu nějak velké horko a přála si ze sebe strhat co nejrychleji všechno oblečení a být třeba i nahá. Elza, jako by četla její myšlenky opět zašeptala svým kouzelným altem těsně u ucha.
„Svléknu tě,.. hezky pomalu,.. čšššš,.. nebraň se,.. bude to krásné… také se svléknu,.. bude nám dobře.“
Nora slyšela i vnímala, ale byla náhle celá v moci Elzy. Nebylo nic, co by toho upíra zastavilo a nebylo také nic, co by jí Nora odepřela. Už to věděla a vzdala boj s pokryteckou etikou a zažitými předsudky. Elza se sama stala cílem její erotické touhy.
Elza, opět jako by vytušila, co se jí odehrává v hlavě si stoupla proti ní. Nora omámeně vstala, vztáhla ruce a začala Elzu beze slova svlékat a zaujatě přitom pozorovala a hladila každé odhalené místečko na jejím těle kousek po kousku. Jak úžasné dotýkat se té bledé teplé a jemné kůže toho černého anděla s pronikavýma očima, jenž přišel snad ze samého pekla. Zmizela podprsenka. Ta krásná prsa s legračně vysokými tmavými bradavkami, ta jejich úžasná kulatost, poddajná tuhost i měkkost zároveň. Jemné sladce chladivé ploché bříško. Kalhotky skončily na podlaze. Pod bříškem výrazně černý, pečlivě upravený proužek hustých tvrdých chloupků. Ty svůdně hladké kulaté boky kontrastující se štíhlounkým dívčím pasem. Ty dlouhé štíhlé nohy. Zadeček – tak nádherná a dokonalá past na mužské oči i ruce. Zálibně jej pohladila. Nora s úžasem právě teď objevovala krásu ženského těla. Nikdy se žádné ženy ještě takhle nedotkla. Žádná žena ji dosud také neposkytla tu příležitost a sama na sobě nic takového nezpozorovala. Jen Elza. Elza, ta smyslná samice se schopnostmi čarodějnice, vědmy, anděla, ďábla i upíra v jednom.
Elza stála a zhluboka dýchala s očima lehounce přivřenýma. Vlny podivné erotické touhy a zvědavosti Noru zcela prostoupily. Ty oči vysílaly nekódovaný vzkaz i otázku zároveň.
„Na co čekáš Noro??,.. jsem tvoje.“
Nedalo se neuposlechnout té výzvy. To dokonalé tělo Elzy toužila celé prozkoumat. Hladit tu jemnou alabastrovou teplou kůži všude,.. všude. Nic nevynechat. Žádná láska, žádná zamilovanost. To ne. Jen čistý hustý extrakt sexu a erotických představ zaplavil její mozek a omámil její smysly. Toužila jej vypustit na Elzu, ale stále ještě trochu váhala. Bylo to příliš nové a neznámé.
Elza opět jako by četla její myšlenky přímo z jejího mozku.
„Vrať to tomu perfidnímu darebákovi. Pomsti se mu. Teď máš příležitost. Jseš „BI“ stejně jako já. Věděla jsem to. Jsme obě stejné bisexuální hladové potvory. Umíš to,.. budeš skvělá a já tě taky potřebuju.“
Nora po těch slovek ucítila podivné uvolnění. Nikoliv v těle, ale hluboko v mysli. Ztratila poslední zábranu. Objala Elzu a přitiskla s lačným vzdechnutím svá prsa na její a zabořila ústa a nos pod její ucho. Krásná omamná vůně nějakého exotického parfému udeřila Noru přímo do nosu. Elza opětovala stejnou měrou. Jejich jazýčky a rty pomaličku hledaly a s jistotou nacházely v pravý okamžik pravá místa, která na to čekala. Jejich ruce vzájemně nenacházely klid a dlaně s roztaženými prsty aby zachytily co nejvíce pomalu jezdily od zátylku až k bokům a zadečkům. Dech se zrychloval a nenechavá ústa s jazýčky nezahálela. Krk, ušní lalůčky, spánky, oči, rty, krční jamky, dívčí údolí, vzrušením ztvrdlé drze čnící bradavky uprostřed ztuhlých zcitlivělých dvorců.
Nora vášnivě objala Elzu a doslova ji porazila na širokou pohovku. Elza neprotestovala. Naopak stala se poddajnou a převzala dočasně pasivní úlohu dívky. Nora dopadla vedle ní a její ruka nedočkavě zajela mezi její stehna. Elza s dlouhým vzdechem uvolnila kolena. Nořina ruka jemně vyhledala v horké mokré hladově otevřené lasturce ten drobounký nástroj ženského uspokojení a začala jej prstíkem objíždět. Nejprve podél lupínků a pak jemnými doteky na vrcholku.
„Óóóh,… táák,.. jééé,. tak to dělej,“ vyrážela hlasitě Elza a její tělo se prohýbalo a nohy se jí chvěly.
Nora ucítila Elzynu ruku, jak se probírá k její kundičce a její prsty rozhrnují mokré pysky a nedočkavě hledají poštěváček.
„Anóóó,. áách,“ vyjekla Nora, když Elza zasáhla cíl a vzápětí cítila, jak dva štíhlé hbité prstíky sjely ještě kousek dolu, drze pronikly do vaginy a s neuvěřitelnou jistotou nahmátly právě to nejcitlivější místo.
„Óóóh,… ty zatracená černá čarodějnice. Tebe mi poslalo samo peklo,.. jůůůů,. ehh,“ hekala Nora a tiskla vášnivě Elzu k sobě.
„Tohle ty potřebuješ, ty nenažraná šelmo. Jseš nabitá zadrženým sexem. Nezmýlila jsem se, když jsem tě poprvé zahlédla. Koukalo ti to z očí. Vím, co ti chybí a já ti to dám.“ syčela Elza Noře přímo do ucha. Elza přitom celou horkou dlaní na rozcapené kundičce Nory a dvěma prsty uvnitř její vaginy, rychlými pohyby a drsným tlakem neodvratně a zkušeně přivolávala její extázi.
„Jeď!!.. ty potvoro,.. jeď a ber, když rozdávám!,.. užij si to,.. chci tě slyšet řvát ty smyslná necudo v andělském rámu.“
Elza nešetřila drsností ve výrazech a Nora, jindy k takovým výrazům poněkud rezervovaná, kupodivu cítila, že jí ta vulgarita dělá dobře a začala oplácet stejnou mincí. Elzyn klitoris dostával svůj díl pod její rukou.
„Tu máš!, ty nestydatá naddržená sukubo, Nasyť se,.. ber!!,“ vrčela sípavým zadýchaným hlasem rozdivočelá Nora a její ukazovák a prostředník zajížděly Elze do vaginy, palec drtil poštěváček a prsteník dováděl zároveň kolem dírky zadečku. Bylo to vzrušující, jiné než když to dělala sama sobě. Kroutící se tělo Elzy vybičovalo její smysly.
„Dělej!,.. vejskej. Chci tě slyšet ječet!,“ křičela Nora na rozjetou Elzu a divoce kmitala rukou.
„Dělej!,.. třeba se i pochčij,.. ty,.. ty,..“ Nora ale nestačila dopovědět. Její „G“ už nevydrželo pod náporem Elzyných prstů a spustilo prudký orgasmus. Do jejího mozku narážely nádherné vlny. Jedna,.. druhá,.. třetí. „Jjjjjjjjééééééé,.. uh,. o,. o,. óóóh,“ vřískala Nora do slastných křečí. Elza ucítila, jak do její dlaně udeřilo horké mokro a rychle ji stékalo až na loket.
„To je onóóóó!, ty mokrá sviňko, .. tohle jsi potřebovala,.. vystříkat svoji pomstu,.. jóóó!,“ sípěla Elza a silný dojem z prožitku Nořina orgasmu se rychle přenesl i do jejích vybičovaných smyslů a tak vzápětí následovala Noru.
„Je,.. Je.. jéé,. Noro!,.. už,.. už.“ Elzyna stehna se chvěla a svírala Noře dlaň na kundičce. Nora přidala. Prožívala s Elzou její orgasmus skoro jako před chvílí svůj vlastní. Zrychlila a maličko přitlačila. Prsteníček pronikl na kraj do Elzyna zadečku.
„Jůůůů,.. ááááhmmm,..“ vydechla Elza, zrátila hlavu v její náruči a ztuhla. Nora zastavila, lehce stiskla Elzin poštěváček a palcem jej několikrát projela. Pak už cítila jen jak se její vagina i zadeček opakovaně svírají ve slastných orgastických křečích. Snad půl minuty se Elza vznášela na těchto nejkrásnějších vlnách, kterými příroda ženu obdařila.
„ééééééééhh,“ zakončila Elza svůj zážitek. Objala Noru oběma rukama a přitiskla se k ní.
„Zmýlila jsem se,“ šeptla Elza po pár vteřinách, když orgasmus ustoupil.
„Jseš ještě smyslnější potvůrka, než jsem očekávala. Bylo to s tebou tak nádherné,“ vydechla spokojeně.
„Nevěděla jsem, že bych mohla i se ženou,“ řekla Nora malinko zahanbeně, když se vzpamatovala.
„Jsem šťastná Elzo, že jsi si mne všimla na tom zatraceným rautu. Zbavila jsi mne nejen toho hořkého pocitu, kterému jsem v posledních dnech propadala, ale i nějakých vnitřních pout o kterých jsem dosud ani nevěděla.“ Nora se odmlčela a pak se tiše a starostlivě zeptala.
„Nejsem ujetá Elzo,.. viď??“
„Nejsi Noro. Neboj se. Nejméně polovina žen je pravděpodobně bisexuálních. Jen si to neuvědomují, poněvadž nikdy neměly příležitost ani motivaci a ani důvod se to dozvědět. Jiné zase s pokrytecky chápané etiky to odmítají jako „nečisté“ a tudíž společensky nepřijatelné. Stačí pak, aby se ocitly v podobné situaci jako ty a stane se to. Já jsem bisexuálka. Vím o tom, nestydím se a nemám s tím problém. Mám velmi ráda mužské milence, ale musí být něžní. Jsi také citlivá žena a proto i ty něžnost vyhledáváš. A tu umí žena poskytnout mnohdy lépe než muž. Proto se ti to přihodilo a proto jsme takové. Nejsme ujeté, jen víme o sobě samých něco víc. Nejsme nijak závislé na lesbickém vztahu. To je zcela jiná kategorie. Obě přece máme rády šikovného a hodného mužského.“
Elza skončila a čekala, co na to Nora odpoví.
„Jsi skvělá kamarádka Elzo. Přiznám se ti, že jsem tě ještě před třemi hodinami nenáviděla a byla bych ti s chutí zvalchovala fasádu…. Teď se ti moc za ty myšlenky omlouvám.“
Elza se srdečně rozesmála.
„Vždyť jsi mne přece zvalchovala… Oh,. a jak krásně…. A nebudu mít nic proti tomu, když tě někdy ještě napadne mne navštívit a zvalchovat mne znovu. Buď si jista, že ti to nezůstanu dlužna.“
Konec
Nejlepší Porno
