Kdosi číhá za závěsem…

Viděli jste „Psycho“? Tenhle horor jsem viděla už jako malá holka, a dodnes se necítím ve sprše dobře. Pokud jste ten film viděli, tak víte proč. Lukáš – můj přítel – si ze mne dělá legraci, ale já si nemůžu pomoct. A navíc – znáte chlapy. Jakmile zjistil že se v koupelně lekám každého šramotu, dává si záležet na tom, aby mne děsil pokud možno nejčastěji. Jeho nejoblíbenějším žertíkem bylo přikrást se potichu co nejblíž ke mně a pak zařvat „BAF!“. Prostě jako puberťák. Už jsem se s tím smířila, až jednou…

zaves-01 Chystala jsem se na pravidelný „babinec“ – posezení a poklábosení s kamarádkami. Oblékala jsem se, líčila, a tak různě pobíhala po bytě, až jsem úplně ztratila přehled kde je vlastně Lukáš. Při oblékání mi popravdě řečeno vůbec nechybí, a tak jsem nic netušíce vběhla do koupelny abych se ještě zkontrolovala před zrcadle. Hm… mejkap ujde, výstřih taky dobrý – dneska nechám doma nejen Lukáše ale i podprsenku. Dělá mi dobře když se chlapi koukají. Tak, teď ještě…

zaves-02 A vtom jsem za sebou zaslechla šramot. Ozval se ze sprchového koutu. Vyděšeně jsem se otočila. Samozřejmě že mi došlo, že to musí být Lukáš. Ale předtím mi žaludek poskočil až někam do krku a přitom ještě udělal kotrmelec! Vydechla jsem, počkala až mi zase naskočí srdce které mezitím strachy přestalo tlouct, a povídám: „Hele, nechej si ta srandičky…“
A pak jsem ho uviděla.

Pokud neznáte horor „Psycho“, tak určitě znáte aspoň pohádku o Zlatovlásce. To je ta, jak ji princ poznal i pod závojem. To jsem vždycky obdivovala. A teď se ukázalo, že já poznám toho svého Lukáše i když stojí za úplně neprůhledným závěsem. Pravda, nestál za závěsem úplně celý. Malý kousek ho koukal ven. I když… abych nebyla nespravedlivá, on to zase tak malý kousek nebyl. Mezi námi děvčaty, byl to spíš pořádný kus! Zkrátka, můj přítel si udělal v závěsu díru, tou prostrčil ven své mužství, a čekal co bude dál.

zaves-03 Jeho penis byl sice tím čekáním unavený a povadlý, ale pořád to byl slušný klacek. Tak akorát vzít ho do ruky a cítit jak v něm pulsuje krev, jak se napřimuje, tvrdne a vztyčuje… Ale ne. Takhle jednoduché to mít nebude. Pomaličku jsem si k němu klekla, a přitom si stáhla ramínka šatů. Polechtala jsem ho na žaludu špičkou jazyka a odhalila si ňadra. Přitiskla jsem se těsně k závěsu, tak abych se mohla bradavkami třít o jeho úd a zašeptala jsem: „Hádej, čím se tě dotýkám?“

Lukáš neodpovídal. Slyšela jsem jenom jeho hlasitý dech za závěsem, a na pravém ňadru cítila sílící tlak, jak se jeho klacek začal napřimovat. Cítila jsem jak vlhnu vzrušením.

zaves-04 Sklonila jsem se o něco níž a vzala ho do úst. Bože, ten už byl krásně tvrdý! Zasunula jsem si ho co nejdál, u kořene jemně skousla, a potom polkla. Za závěsem se ozvalo slabé zasténání.

Miluju kouření. Mužský penis mne dokáže pořádně vyrajcovat, a dokázala bych si s ním hrát snad celé hodiny. A zvlášť když můžu vzít do pusy takovouhle kládu jakou má Lukáš. Chvíli jsem ho lízala jako lízátko, pak jsem ho usilovně sála, jako bych z něj chtěla všechno semeno vycucnout sama. Přitom jsem poslouchala jeho vrnění, kterým dával najevo své vzrušení. Neodolala jsem,a začala jsem si to dělat rukou.

Prsty jsem si přejela po klínu kalhotek a zjistila, že je beznadějně mokrý. Takhle vyrajcovaná jsem nebyla už dlouho. Shrnula jsem ten promočený kousek látky stranou, abych se mohla dotýkat své vyholené kočičky. Zlehounka jsem si ji hladila, a pak… oooh… prst mi zajel trošku dovnitř, přidal se druhý, a… AAAH! Už to na mne přišlo! Projela mnou vlna orgasmu.

zaves-11 Tělo mi strnulo v křeči rozkoše, na chvíli jsem musela dokonce vysunout Lukáše ze svých úst, abych mohla z plných plic vykřiknout!

Bože, to byla krása! Ale já chci ještě! Chci si ještě užít té báječné hry s naběhnutým klackem ve svých ústech! Hned jsem ho lačně stiskla mezi rty. Rukama jsem si hladila poštěváček i bradavky… byla jsem jako v tranzu. V tu chvíli jsem chlapa vlastně nepotřebovala. Stačil mi pocit jeho blízkosti, jeho pyj v mých ústech, a hlavně pocit že cítí a slyší jak jsem vzrušená, jak prožívám své vyvrcholení.

Přestala jsem vnímat čas, a oddala se milostné hře. Přejížděla jsem mu špičkou jazyka okolo naběhlého žaludu, chvíli jej bez dechu pozorovala, abych se ho vzápětí zmocnila o to divočeji. Sála jsem tu mužnou žílu, jako bych z ní mohla vysát všechnu rozkoš světa. A skutečně jsem cítila, jak se mne zmocňuje větší a větší vzrušení. Stačilo jen málo – dotknout se bříškem prstu poštěváčku, nebo jen zarazit si mohutný pyj hluboko do krku… a už se mé tělo roztřáslo další rozkoší.

zaves-12 Bylo to báječné. Cítila jsem jak se se mnou točí svět. Mé laskání a bouře orgasmu však našly odezvu i na druhé straně závěsu. Lukášovo sténání sílilo a slévalo se ve výkřiky. Toužila jsem přivést ho až na vrchol, prožít s ním společnou rozkoš a ochutnat výstřik jeho semene. Poznala jsem, že i on má vyvrcholení na krajíčku… že ho jenom oddaluje aby pak o to intenzivněji vychutnal závěrečnou rozkoš. Stiskla jsem jeho penis rukou. Cítila jsem ve své dlani jak v něm pulsuje život, který co chvíli vykypí a prodere se ven v mohutném orgasmu. Byl jako sopka, která ze sebe před výbuchem vyzařuje mohutnou energii, kterou v jediné obrovské erupci vychrlí ven.

Stiskla jsem a několikrát zapumpovala… bože… už… Ruka mi sjela do mokrého klína… cítím škubání v klacku který svírám… cítím mé šťávičky které mi tečou po stehnech a… ještě… přichází to… Oooooh! Tělo mi strne v návalu orgasmu právě ve chvíli kdy na mne dopadá první sprška vařící lávy. Křičím to já nebo on? Odděleni tenkou látkou závěsu prožíváme společné vyvrcholení, a společně vyrážíme výkřiky rozkoše.

Jeho semeno stříká z pulzujícího údu na mou tvář, na mé prsy… je krásně horké a voňavé. Jeden sříkanec zachytím do úst a vychutnávám si jeho vzrušující chuť… Cítím doteky horkých kapek, roztírám si je po těle… Bylo to nádherné.

Kamarádkám jsem poslala SMS, že se zdržím. V tom stavu ve kterém jsem byla jsem si netroufla ani zavolat, a raději jsem vyťukala zprávu prsty třesoucími se prožitou bouří rozkoše. Nakonec jsem měla přes hodinu zpoždění, musela jsem si udělat nový mejkap, a ještě jsem měla co vysvětlovat, od čeho že mám na těch šatech ten flíček. To už jsem nezvládla. Musela jsem s pravdou ven. Popsala jsem kamarádkám co mne zdrželo, a  když jsem byla v nejlepším, zjistila jsem, že mám zase mokré kalhotky.

Naštěstí naše obvyklé klábosení netrvalo dlouho. Za chvíli jsme se rozloučily, a já se vydala zpátky domů, pokračovat v rozdělané práci. A kamarádky? Jak se mi později přiznaly, ty nepokračovaly jako já, ale začaly pěkně od začátku. Jedna z nich prý dokonce hned na chodbě u dveří!

Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 99 návštěvníků   Průměr: 2.9]

Napište komentář