Když se chcete projít s Vendulkou po městě, musíte počítat že vás to bude něco stát. Jako magnet ji totiž přitahují obchody s čímkoli, nejlépe však s oblečením. Jakmile se v dosahu objeví butik nebo podobný obchůdek, okamžitě zavětří, prudce mění směr chůze, a dožaduje se vstupu.

Tenkrát to bylo podobné. Šli jsme s Vendulkou na večeři, povídali jsme si, když vtom najednou Vendulka nikde. Protože jsme byli v centru města, kde o nějaký ten obchod není nouze, nepropadl jsem panice, a namísto policejní služebny jsem vyhledal nejbližší butik. Před ním stála Vendulka a s rozzářenýma očima studovala výlohu.

„Tady mají super kožené kostýmky!“ hlásila už z dálky. A taky že ano. Než jsem se stačil v obchodě rozkoukat, už měla vybráno.

„Můžete si ho vyzkoušet tady vzadu za rohem v kabince.“ nabídla se úslužně prodavačka a vedla nás někam do vnitřností obchůdku, kde měli v šedé a špatně osvětlené chodbě závěs sloužící namísto zkušební kabiny.

„Hm, to sis teda vybrala exkluzivní obchod!“ utrousil jsem když jsme osaměli, protože prodavačka musela zpátky „do krámu“, kde měla další zákazníky.
„Ale mají tady bezva věci, a za skvělé ceny!“ poučila mne Vendulka, zatímco si odkládala.
„Hmmm, dobrý!“ obrátil jsem list při pohledu na její postavu která už byla jenom v kalhotkách a tričku. „Budeš pokračovat?“
„Mám?“ zavlnila se Vendulka a přitiskla se ke mně. „A ty si nechceš něco vyzkoušet?“

Přivinul jsem ji k sobě a políbil. „Počkej…“ nakoukl jsem ven ze závěsu. „Dobrý, má tam lidi!“ ale to už se mi Vendulka dobývala do kalhot.

„Počkej, to myslíš…“ začal jsem, ale nedořekl. Rychlost, se kterou se Vendulka svlékla ukazovala jednoznačně na co myslí. Než jsem si stačil sundat bundu, už klečela přede mnou a laskala ústy můj nástroj.

Páni, co když někdo přijde? blesklo mi hlavou. V krámu byl pořád provoz, ale o zkoušení v kabince nikdo neměl zájem. A začal jsem si odkládat taky. Nebylo to nic jednoduchého – ve špatně osvětleném a uzounkém prostoru, navíc když vám nadržená přítelkyně zpracovává ohon ústy – no schválně, zkuste si to někdy!

Konečně jsem se osvobodil ze šatů a mohl se věnovat příjemnějším věcem. Vendulka už docílila toho že mi stál pěkně vztyčený a ona sama si hladila nedočkavou kundičku, zatímco pusu měla plnou mého ztopořeného mužství.

Posadil jsem se na rozvrzanou židli, a Vendulka byla hned na mně. Zády ke mně si na mne nasedla, a zavedla můj tvrdý pyj do své mokré svatyňky.

„Ooooh…“ vydechla slastně když ho tam konečně měla až po koule. Chvíli jsme si vychutnávali tu rozkoš prvního vniknutí, ale pak začaly problémy.

„Dělej, strkej mi ho tam! Ošukej mne… prosím prosím!“ zavrněla Vendulka, ale v tom uzounkém prostoru by nedokázal souložit snad ani hadí muž. Navíc židle přikaždém pohybu vydávala zvuky, které by mohly přivolat prodavačku.

To už jsem byl taky pěkně nadržený. Vstal jsem, odsunul závěs, a když jsem ke svému uspokojení zjistil že tady v chodbičce máme soukromí, postavil jsem si Vendulku před sebe, a zaútočil na ni zezadu.

Její kundička byla už připravená, a můj nástroj do ní vklouzl jako po másle. „Jo… jo… to je ono!“ zašeptala Vendulka a přirazila zadečkem proti mně. Po očku jsem sledoval vstup do chodby, a přitom šoustal ostošet. Stačilo jenom držet, a vychutnávat si přírazy mokré kundičky. Ale který chlap by to vydržel? Ujal jsem se iniciativy, a vrážel ho tam plnou parou.

„Ty bejku…“ vzdychala spokojeně Vendulka. „Pěkně mi to děláš!… Uuuu… joooo, ještě!“ A předklonila se, abych se dostal co nejhloub.

Úplně jsem přestal myslet na to, jestli nás tady někdo načapá. Takovouhle šukačku jsem ještě nezažil. Projížděl jsem tu promočenou mušličku, pěkně celou délkou svého nástroje. Chvílemi jsem se z ní vysunul ven, a jenom špičkou žaludu dráždil vstup do její svatyňky. V takových chvílích se Vendulka slastně prohnula v kříži a strnule vyčkávala, jak dlouho to vydržím takhle lehounce si s ní hrát, než ji zase vrazím svůj klacek hluboko do kundičky.

„Pojď, sedni si sem!“ nasměroval jsem svou rozříjenou partnerku k malému stolku. Hned poslechla a doširoka roztáhla nohy. Přiskočil jsem k ní, a zabodl do ní svůj kolík.

„Ano.. takhle mi to dělej!“ libovala si Vendulka. „Já… já se asi za chvíli udělám! Udělej mi to, postříkej mne. Chci cítit to tvoje semeno… jak krásně voní!“

Jo, to byla celá ona. Vpodstatě jsme nemuseli používat antikoncepci, protože jsem se vždycky vystříkal na ni. Její křečovitě sevřená tvář dávala tušit, že už má vyvrcholení skutečně na krajíčku. Sevřel jsem svého ptáka v ruce a projížděl jsem žaludem mezi jejími stydkými pysky. To ji vždycky rajcovalo. I dnes se začala svíjet a žadonit:
„Dělej, netrap mne strč mi ho tam, ošukej mne… prosííím…“
Už jsem to taky nedokázal oddalovat a zarazil jsem svůj kolík do kundičky až po koule.

„Aaah… ještě… takhle… ano ANO!!!“ zasyčela Vendulka ve svém vyvrcholení. Vysunul jsem se z ní a začal stříkat. Byl jsem tak nadržený, že jsem jí hustými proudy pocákal celé bříško.

Spokojeně si rukama roztírala moje semeno po těle, zatímco já ždímal z cukajícího se penisu poslední kapičky.

„Proboha, já jsem na vás plně zapomněla!“ vyděsila se prodavačka když jsme jí na pult položili vybraný kostýmek. „Mám tady dnes hroznej fofr, a krám je pořád plnej lidí… “ začala se omlouvat.
„Jak jste tady vůbec dlouho? Měli jste mne zavolat!“
Raději jsme už nic nevysvětlovali a vypadli ven. Sice jsme se snažili všechno po sobě uklidit, ale pár fleků na závěsu tam po nás asi zůstalo.