Tak tohle je náš team. Jsme sehraní a neporazitelní. Ve všem. Hrajeme sice hlavně fotbal, ale účastníme se i jiných akcí a turnajů jako je třeba soutěž v házení šipek, rýžování zlata nebo rekonstrukce bitvy u Chlumce.

Jsme prostě sehraná parta a nikdo z nás nezkazí žádnou srandu. Tahle fotka je z našeho vítězného turnaje v sálové kopané. Sálová kopaná to byla proto, že se hrálo sice podle normálních pravidel, ale hráli jsme to v tělocvičně. A zvítězili jsme proto, že jsme nějak pozapomněli pozvat soupeře. Bimbo sice tvrdil, že ten mail, kterým zval mančaft z dolní hospody určitě odeslal, ale známe Bimba…

Ale kontumační vítězství je taky vítězství, a tak jsme si udělali fotku vítězného mužstva. Protože to bylo první vítězství naší party po hodně dlouhé době, bude tahle fotka viset na čestném místě ve výčepu – hned vedle Dolly Buster.

No a ta holka v modrém – ta se tam nějak začala motat. „Koho hledáte, slečno?“ oslovil ji Píďa, ale už tam byl Bucky a Píďu odstrčil. „Seš nějakej drzej! To je moje Jana!“ a vzal ji důvěrně kolem pasu. No bodejť! Kde by Píďa vzal takovouhle kočku! Píďa byl sice príma kluk, ale před holkama strašně nesmělej.

Tak jsme se vyfotili i s Janou. Ta byla hned svolná a dokonce chytila Píďu při focení za ruku. Ten se jen blaženě usmíval, ale když cvakla spoušť, hned ji pustil, aby to Bucky neviděl. Ale Bucky ho stejně zahlédl. Ke všobecnému překvapení ale neudělal žárlivou scénu. Spíš naopak.

„Hele, Píďo, když chceš sbalit ženskou, tak to nestačí jenom vzít za ruku! Taky je důležitý zjistit jaký má další přednosti!“ a chytil Janu za ňadra. Píďa jenom polkl. Bucky začal tu svou kočku normálně osahávat a stahovat z ní šaty.

„Jen se pořádně podívej, jak vypadá pořádná buchta!“ vychloubal se Píďovi. „Hele, Janičko, ukaž Píďovu buchtičku… on ještě žádnou určitě zblízka neviděl…“ Jana toho sice na sobě už moc neměla, ale kalhotky si držela vší silou. To už jsme byli všichni sesypaní kolem, jako vosy na lízátku. No bodejť, každej si chtěl líznout.

„Nechte toho, volové…“ krotil nás Bucky. „Když nechce, tak nechce. Chovejte se jako džentlmeni. Musíte jí udělat dobře, a ona pak udělá dobře vám!“ A sklonil se k ní, aby ji políbil na kundičku aspoň přes kalhotky. A měl pravdu. Když Jana poznala, že na to jdeme po dobrém, přestala sebou házet a nenamítala, když jsme ji Buckymu podrželi pěkně před jeho mrštným jazykem.

To už jsme byli všichni víc nebo míň svlečení, všem stály péra jako stožáry a někteří si je ještě honili rukou. Byli jsme zkrátka nadržení jak se patří, když vtom Bucky napsledy přejel jazykem mokré kalhotky, a zvedl se se slovy: „Tak, další!“

Páni, to bylo něco! Věděli jsme že je Bucky velkorysej, ale takhle dát vlastní holku do placu… to jsme teda nečekali! Každej kdo měl ptáka (to znamená všichni) se seběhli a lízali Janu na střídačku.
„Co kluci? Chutná? Chutná?“ usmívala se blaženě. Ale veškeré pokusy o stáhnutí kalhotek odmítala. „Nenene. Kalhotky si pánové nechám!“ říkala rezolutně. „Hele… Janičko… sluníčko…“ zaškemral Píďa „To nás nenecháš ani mrknout?“.
„Ani si šoupnout?“ přidal se Keny a udělal smutný obličej.
„Ne, žádné koukání, žádné šoupání!“
„Tak nám je aspoň vykuř…“ zkusil to Keny ještě nějak usmlouvat.
„No… “ zapřemýšlela Jana „To by možná šlo. Tak se seřaďte.“

Ještě ani v hale nedozněla ozvěna slova „SEŘAĎTE“ a už před ní ležela řádka nadrženejch kluků. Každej měl ptáka v ruce a lehounce si ho honil aby byl v pohotovosti, ale zase se předčasně neudělal.

Janička se nám věnovala fakticky důkladně. Každého pěkně přejela jazýčkem, stáhla mu předkožku přes žaluda a trochu pohonila rukou. Pak se zhluboka nadechla a vzala ptáka do pusy… teda pořádně hluboko! Některý kluky co byli vyvinutější musela mít až na mandlích!

Je teda fakt, že to chvíli trvalo, takže si někteří šli zapinkat s míčem, jiní se koukali a honili si ptáka. Prostě… panovala taková uvolněná atmosféra.

Bucky byl pořád u Jany. Hladil ji po zadečku a přitom si to dělal rukou. Očividně ho vzrušoval pohled na vlastní holku, která kouřila jeho kámoše. Stál pořád za ní, a občas jí přejel tvrdým ptákem po holých zádech. Bylo prostě vidět že si to užívá. Kenymu si sedla obkročmo na obličej. Sice měla na sobě pořád ty zatracené kalhotky, ale Keny stejně začal olizovat ten kousíček látky pod kterým mokvala nadržená lasturka. „Mmmm… Hmmm…“ vrněla Jana jako spokojená kočka na sluníčku. „Tak pojďte… mám úplně prázdnou pusinku!“ lákala nás. Hned jsme přiskočili a za vteřinu měla plnou pusu práce. Kouřila jednoho za druhým a přitom se micinkou otírala o Kenyho obličej. Nastavil jsem Janě svůj svého ptáka v trenkách.
„Páni! To je ale kusanec! Proč ho nepustíš z klícky?“ usmála se Jana, když rukama osahala moje rozměry.

„Pustím ho, ale bude to něco za něco!“ licitoval jsem. Mrknul jsem se přitom na Buckyho, jestli mi nedá pěstí, ale vypadalo to, že v něm mám naopak spojence.
„Hele, miláčku“ zašvitořil „Sundej si ty kalhotky, a Mario ti půjčí svý péro. To je férový, ne?“

Jana už byla tak vyrajcovaná, že dál nediskutovala. Vstala, a nemusela udělat jediný pohyb. Hned se k ní natáhlo několik párů hladových rukou a kalhotky zmizely. Stáhl jsem si šortky a Jana se na mně vrhla.

Osahávala můj nástroj, jako by takovou věc viděla poprvé v životě. Chvíli ho olizovala jazykem od kořene až po žalud, olízla mi i kulky a chvíli si s nimi hrála. Pak mne polkla! Pánové, to bylo NĚCO! Cítil jsem její jazýček, pak se nadechla a narvala ho do sebe celý! Ta holka byla vážně číslo!

Dostal jsem šílenou chuť tu kočku ojet. „Hele, zlato!“ prohodil jsem. „Ještě jsi nevykouřila Kenyho!“.

Neřekla ani slovo. Byla tak vyrajcovaná, že dělala co se jí řeklo. A  s tím jsem počítal. Jen se sklonila ke Kenyho péru, postavil jsem se za ni, a…

Oooo… pánové, ten do ní zajel! Jana se jen slastí prohnula v zádech jako kočka. Na vteřinku pustila Kenyho a zaječela „Dělej… strkej ho tam!!!“ a začala přirážet. Byl jsem už tak nadrženej, že stačilo pár šťouchů a…

„Aaaah! JOOO“ zařval jsem rozkoší a začal stříkat do té rozpálené kundičky! To bylo! Jana se zakousla do Kenyho ocasu a tiskla se proti mně.

Tahle poloha se osvědčila. Pustil jsem hned na svoje místo dalšího a Jana se taky posunula „o ptáka dál“. Jednoho kouřila a druhej jí ojížděl hezky zezadu. My, co už jsme byli hotoví jsme se jen koukali, a postupně odcházeli do sprch.

Za nějaký čas jsme se sešli ve výčepu. „Tak na Janičku!“ zvedl jsem půllitr rozhlédl se. Jana nikde. Všichni se začali dívat kolem sebe.

„Hele, Bucky, kde je Jana? A kde jsi vlastně sbalil takovou divokou kočku?“ obrátili jsme se na Buckyho. Ten se spokojeně napil a otřel ze rtů pivní pěnu.

„Hele, borci… já nevim kde je. A vlastně ani nevím jak se jmenuje… “ rozchechtal se: „Vy volové, já ji dneska viděl taky poprvé!“

Záhadu vyřešil až hospodský Franta: „Jo… nějaká kočka v modrých šatech tady byla. Byla teda nějaká rozcuchaná a moc se divila, že ten casting na natáčení nějakého porna tady má bejt až zítra. Asi ji dost namíchlo že tady byla zbytečně, protože když odcházela tak mluvila docela sprostě a dokonce se pokoušela bouchnout za sebou lítačkama.“