Náhoda

Náhoda přeje připraveným! To je tedy fakt. Moje příprava spočívá v tom, že si všímám věcí kolem sebe. Jenom díky tomu jsem na jednom ošedlém domě zaregistroval mosaznou tabulku s povědmým jménem. V mozku mi to sice docvaklo až po několika krocích, ale vrátil jsem se a podíval se znovu. Už je to tak. Saša, moje spolužačka z gymnázia tady má lékařskou ordinaci.

Pár let jsme spolu chodili, vídali jsme se i na vysoké škole. Ale ona studovala medicínu, já techniku, a pak jsme nějak ztratili kontakt. Že bych se na ni skočil podívat? Mrknul jsem na hodinky – dneska už stejně nic nezařídím, za chvíli bude večer – zkusím to.

V čekárně bylo šero, nikde nikdo. Tak to vypadá špatně. Kouknu na cedulku na dveřích – a taky jo. Ordinační hodiny už dávno skončily. Co se dá dělat. Chystal jsem se k odchodu, když vtom jsem uslyšel z ordinace nějaký zvuk. Že by byl někdo uvnitř?

Zaťukal jsem. Zevnitř se ozvaly kroky, klika cvakla, dveře letí… A v nich stojí Saša. „Nazdááár! Co ty tady děláš?“ vykulila na mne oči. Tedy: Vykulila na mne KRÁSNÉ oči. I když jsme se neviděli už pěkných pár let, byla to pořád kočka. Možná dokonce ještě větší než před pár lety. Hned uvařila kafe a začali jsme klábosit. Probrali jsme všechno možné i nemožné, když najednou Saša povídá:
„A co tě sem vlastně přivedlo? Máš nějaký problém?“
„Hm. Vlastně jo.“ zalhla jsem. „Ale já nevím…“ zadrhl jsem, protože mne zrovna nic vtipného nenapadlo. Ale Saša si to vyložila jinak.
„Přece se přede mnou nebudeš stydět. Tenkrát ses nestyděl, a ze mne se navíc stala paní doktorka, víš?“ usmála se na mne.

Měla pravdu. Promilovali jsme spolu kdysi pěkných pár nocí. A čím dál jsem si ji prohlížel, tím víc se mi chtělo navázat na naše staré přátelství.
„No… víš…“ začal jsem opatrně. Mám poslední dobou takové problémy…“ a podíval jsem se do rozkroku. Tedy do svého rozkroku. Čekal jsem, že se Saša rozesměje, ale spletl jsem se. Už ve mně neviděla chlapa, ale pacienta. Uklidnila mne, že problémy s erekcí jsou poměrně časté, že se to dá léčit, a začala se ptát na to i na ono. Měl jsem z toho strašnou psinu, a přemýšlel jsem jak tu legraci završím, když v tom si Saša nasadila do uší fonendoskop a ukázala na lehátko:

„Tak si pohodlně lehni, teď si tě trochu vyšetřím.“ a začala mi tou věcí jezdit přes poklopec. To už mi připadlo trochu divné.
„Sundej si kalhoty!“ zavelela najednou.
„Ale já…“ nezmohl jsem se na odpor.
„Neodmlouvej diplomovanému lékaři!“ odbyla mne a pobaveně pozorovala jak ze seba stahuju džíny.

Ležel jsem tam bez kalhot a přemýšlel o tom, že se mi ten šprým nějak vymkl z ruky. Saša stála vedle mne a pobaveně sledovala jak se můj nástroj, který jsem před chvilkou tak ošklivě pomlouval, staví do ukázkového pozoru.
„Myslím že jsi docela beznadějný případ!“ rozesmála se. „Copak sis vážně myslel že ti na to skočím?“
„Ty mi nevěříš? Tohle nic není… tohleto ještě jde, víš. Ale potom – myslím jako při milování, tak při milování mi najednou změkne jako hadr!“ zachraňoval jsem situaci.
„Jo. Jasně. To bych tě nesměla znát, ty bejku!“ uchichtla se Saša.
„Čestný pionýrský!“ dušoval jsem se. „Však uvidíš!“

Vstal jsem, sundal jí z hlavy fonendoskop a přitiskl ji k sobě. Dotek jejího pružného těla vyvolal v mojem nebohém mozku takovou sekvenci vzpomínek, že můj penis naprosto zapomněl na všechny urážky které musel vyslechnout a přešaltoval ze stupně „kámen“ na stupeň „litina“.

Saša jenom vydechla a přitiskla se ke mně.
„Teď jenom doufám že doopravdy kecáš!“ zašeptala a začala ze mne strhávat košili.

Ani nevím jak se ocitla na lehátku. Ale když jsem se probral, ležela přede mnou na zádech, já do ní vrážel své kopí jako o závod, a Saša se právě chystala k prvnímu orgasmu. „Ano… ještě… ještě… AAAAH!“ zakřičela a zaťala pěsti až jí zbělely klouby.

Počkal jsem až se trošku vydýchá.
„Necheš si aspoň sundat kalhotky?“ navrhl jsem. Ale Saša mě snad ani neposlouchala. Klekla si na všechny čtyři a vyšpulila na mne zadeček.
„Jdi někam s kalhotkama a udělej mi to ještě jednou!“

Takovým prosbám se těžko odporuje. Kalhotky šly znovu stranou, a můj úd vjel do její kundičky jako namazaný. Saša slastně hekala a nechala si stáhnout aspoň bílý plášť, který mi překážel.

„Oooh… ano… takhle… TAKHLE!!!“ vyrazila ze sebe a vyčerpaně klesla na bříško. Po druhém vyvrcholení byla úplně vláčná, nechala si konečně stáhnout tanga. Stál jsem nad ní a prohlížel si ji. Měla přivřené oči, a její tělo se ještě chvělo po přestáté rozkoši. Zvedla ruku a poslepu zašátrala kolem.
„Kde tě mám, ty můj samečku?“

Namísto odpovědi jsem jí nastavil svůj nástroj. Její prsty se automaticky sevřely kolem jeho ztopořeného dříku a přitáhly si mne k ústům. Zlehounka mi ho olizovala špičkou jazyka. Bylo to báječné, ale chtěl jsem víc. Chytil jsem ji pevně za vlasy a vrazil jí svůj klacek do úst. Sašak jenom zafuněla, ale poslušně otevřela pusu a statečně polykala tu porci tvrdého chlapského masa. Užívali jsme si jako zamlada. Saša milovala kouření, a uměla to náramně dobře. Po chvilce jsem měl vyvrcholení na krajíčku. Ale ne… ještě ne. Ještě ji musím párkrát udělat!

Vystřídali jsme všechny polohy které se dají v malé ordinaci provádět bez nebezpečí úrazu.

Projel jsem jí kundičku tak, že se jí vysílením roztřásly nohy.
„Pojď… teď mi ho pořádně vykuř. Chci ti to nastříkat do pusy!“ poručil jsem nakonec a pohodlně se usadil. Saša se nedala dvakrát pobízet a chopila se mého ptáka. byl jsem už tak vzrušený, že stačilo několik okamžiků a cítil jsem jak to na mne jde.

Dělej… kuř! Pořádně! Aaaah…“ zařičel jsem blahem a vystříkl první dávku do jejích úst. A za ní další a další! Něco stačila spolykat, něco přistálo na její tváři.

„Můžu tě pozvat na večeři?“ nabídl jsem jí když jsme se osprchovali a oblékli. „Zavzpomínáme na staré časy. Co říkáš?“
„Ráda.“ usmála se na mne Saša. „Ale ne dnes. Za chvíli pro mne přijede mažel, dnes bys měl už radši jít. Ale stav se příští týden, jo?“
Hodnocení
[Celkem hodnotilo: 11 návštěvníků   Průměr: 2.6]

Napište komentář

Inzerujte zde! Máte zájem o reklamu? Textová reklama i bannery na storyboard.cz